Podstatná část závěti PhMr. Stanislava Rösche

(L.Mrázek - Libochovice v boji proti fašismu)

V Libochovicích 2.11.1939
Mé ženě, příbuzným a přátelům: jako dodatek k mé zákonné poslední vůli.
Psáno na stroji, ježto je to jen posmrtná úvaha, psaná jen pro mé nejbližší a nepřeji si, aby k závěti úřadům byla přiložena. Psána je hlavně proto, kdyby mně nebylo dopřáno dožíti se přirozené smrti nebo dokonce kdyby pod tlakem poměrů byla smrt dobrovolná. Nevylučuji ji, ačkoliv bych se k ní rozhodl jen pod tlakem neodolatelných okolností. Pro ten případ prosím všechny, které bych snad tím zarmoutil, hlavně svou ženu, matku a bratry, aby mi odpustili. Ti, co mne znali, ví, že jsem myslel vždy na všechny eventuality a dnes to konečně pokládám za povinnost každého.
. . . .. Nejsem sentimentální a smrti jsem se nikdy nebál.
Za to v co věřím, co je mým osobním vyznáním víry , byl jsem vždy připraven ochotně dát i život. Doposud to nebylo nutné, ale může ta doba přijít. Nemohl bych říci, že by svět, jaký nyní je, za to stál, aby se za něj kladly životy. Kladl bych jej za ten svět lepší, který snad jednou bude. Dnes kladou lidé život a jsou nuceni klást pro velikášství a žvásty šílených sadistických politiků a také proto, že lidé poctiví, ale váhaví, nejsou dosti pevni v odhodlání strhnout těmto lidem masky z prokletých, lživým žvástem naplněných hub. Bojí se nazvati pravdu pravým jménem, okolkují diplomatickými vytáčkami tam, kde by bylo na místě tvrdé, chlapské slovo.
Kdybych mohl dát život za naplnění pravdy, za lepší zítřek všech těch, kteří přežijí, dal bych ho rád, ochotně a bez váhání. Musel-li bych se odhodlat do zásvětí dobrovolně, nebo pod nátlakem nebo abych uchránil si alespoň čest dobrého chlapa, neb pokoření bych nesnesl a žít s komplexy méněcennosti a ponížení nemá ceny. Silní ať žijí, trosky znásilněných lidí mohly by nejvýše živořit.
Co je ta moje pravda. Žít svobodně ve svobodné zemi. Nechat individuu co nejvyšší míru svobodné vůle, pokud tam druhého neobtěžuje. Ta věta pořádně rozvedená stačí k naplnění nového náboženství, lepšího než všechny vymyšlené víry, náboženství nového, svobodného člověka. Netrpět zloděje, chvastouny, pokrytce a darebáky, provádět politické řemeslo. Vést lidstvo, to je vznešený úkol, to je úkol nad kněze, úkol člověka čistého srdce a čistých rukou, nebojácného, věřícího v sebe sama a odhodlaného koukol vyplenit. Věřím, že ta doba čistých lidí přijde. ........

Buďte všichni hodně zdrávi a budete-li vzpomínat, vždy vesele.
Sláva