Potvrzení privilegií ze dne 19.listopadu roku 1740, knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina-Proskau dané městu Libochovice Jiřím Popelem z  Lobkovic, Ferdinandem Josefem z Dietrichsteina, Leopoldem z Dietrichsteina a Valtrem Xaverem Ignácem z Dietrichsteina.

(Kaubek - Děje města Libochovic)

Německý text:     Český text:

„Wir Karl von Gottes Gnaden des hl. Röm. Reichs Fürst von Dietrichstein zu Nikolsburg, Herr der freien Reichsherrschaft Trasp, Erbschenk in Kärnthen, Erblandesjägermeister in Steyer, Ihrer königl. Maj. der Königin von Ungarn und Böheimb wirkl. geheimer Rath etc.
Thuen kund und bekennen hiemit öffentlich, wienach die ehrenfeste., weise, Unsere liebe getreue Unterthanen, Bürgermeister, Rath und ganze Gemeinde Unserer Stadt Libochowitz vor Uns erschienen sein und Uns in Unterthänigkeit vorgetragen haben, was gestalten dieselbte von Herrn Georg Popel von Lobkowitz zu mehreren ihren Nutzen, Nahrung und Aufnehmen mit gewissen Begnadigungen, Privilegien und Freiheiten versehen und begabet, solche auch von denen nachgefolgten Obrigkeiten und Inhabern der Stadt Libochowitz, insonderheit aber von Unsern in Gott ruhenden hochgeehrtesten Herrn Grossvater Fürsten Ferdinando, wie auch seligster Gedächtnuss Herrn Vettern Fürsten Leopoldo, dann letztlichen von Unserem in Gott ruhenden vielgeliebtesten Herrn Vatern Qualtero Xaverio Fürsten von Dietrichstein sub dato letzten Maji 1731 confirmiret und bestätiget worden sein, folgenden Inhalts:
Wir Walter X. (následují potvrzení Valtra, Leopolda a Ferdinanda knížat z Dietrichsteina pak výsada Jiřího z Lobkovic, vše v řeči německé, pak závěrek)
Sintemahlen also Uns sie Bürgermeister Rath und ganze Gemein zugleich unterthänigst belanget und gebeten haben: Wir geruhten gleichmässig ihre vorbemerkte Begnadigungen, Privilegien und Freiheiten in Gnaden zu confirmiren und zu bestätigen, und nun wir in Erwägung ihres gehorsamsten und billigen Gesuchs und um denenselben in der That zu erweisen, dass wir gleich wie alle unsere Vorfahrer Unserer lieben getreuen Unterthanen Nutzen, Nahrung und Aufnahme keineswegs hindern, sondern solches vielmehr gnädigst befördern und ihnen hierzu behilflich sein wollen, als thun wir obangeregte Privilegia hiemit und kraft dieses und wohlbedächtlich in soweit erneuern, confirmiren und bestätigen, in wie weit selbe in ihrem wahren Inhalt zu nehmen kommen, und insoweit Sie Bürgermeister, Rath und ganze Gemein in dererselben possessione vel quasi bis auf den heutigen Tag bestellet sein und solche Uns als Obrigkeit in allen besitzenden und zustehenden Gerechtigkeiten und resp. der unterthänigen Stadt Libochowitz ihnen zu obrigkeitlichen Handen zu leisten obliegenden Schuldigkeiten in dem Geringsten nicht derogiren, nicht minder in soweit auch selbe nach den Landes-Statutis in das Publikum nicht einlaufen und einem Dritten, dem Wir das Jus nicht benehmen können, nicht praejudiciren, dass also oberwähnte Bürgermeister, Rath und ganze Gemeinde so thanen Privilegiorum obverstandener Massen jetzt und künftig sich gebrauchen und solche ohne Jedermanns Hinderniss geniessen können und mögen, bei welchen auch dieselben jederzeit geschützet und gehandhabet, auch nicht gestattet werden solle, dass sie von Jemanden dawider beschweret und beeinträchtiget werden.
Zu Urkund dessen haben Vir Uns hierunten eigenhändig unterschrieben und hieran Unser fürstliches Insiegel wissentlich anhängen lassen. So geschehen in Unserer fürstlichen Stadt Nikolsburg den 19. Monatstag Novembris des Eintausend Siebenhundert Vierzigsten Jahres.

(LS.) Karl Fürst von Dietrichstein."


Český překlad :

(přeložila K.Prešlová)

„My Karel z boží milosti kníže svaté říše římské z Dietrichsteinu v Mikulově , pán svobodného panství Trasp, erbschenk v Korutanech, dědičný zemský lovčí ve Štýrsku, Její královské Milosti královny Maďarska a Čech skutečný tajný rada atd.
oznamujeme a uznáváme tímto veřejně, jak ctění, moudří, naši milí věrní poddaní, purkmistři, radové a celá obec našeho města Libochovic přišla a v poníženosti nám přednesla, jak byli panem Jiřím Popelem z Lobkovic k jejich užitku, obživě a pohostinnosti určitými milostmi, privilegii a svobodami opatřeni a obdařeni, též následovanými vrchnostmi a držiteli města Libochovic, zejména ale naším v bohu spočívajícím nejctěnějším panem dědečkem knížetem Ferdinandem, jakož i nejblaženější vzpomínky panem bratrancem knížetem Leopoldem, pak naposled naším v bohu spočívajícím nejmilejším panem otcem Qualterem Xaveriem knížetem z Dietrichsteinu byly k datu posledního května 1731 konfirmovány a potvrzeny, následujícího obsahu:
My Walter X. (následují potvrzení Valtra, Leopolda a Ferdinanda knížat z Dietrichsteina pak výsada Jiřího z Lobkovic, vše v řeči německé, pak závěrek)
Protože tedy nás purkmistři, radové a celá obec současně nejponíženěji požádali a prosili: Ráčili jsme rovnocenně jejich dříve uvedené milosti, privilegia a svobody v milosti konfirmovat a potvrdit, a nyní po uvážení jejich poslušné a spravedlivé žádosti a abychom tuto skutkem dokázali, že my stejně jako naši předkové nikterak nebráníme našim milým poddaným v užitku, obživě a pohostinství, nýbrž tyto nejmilostivěji spíše podporujeme a chceme jim být nápomocni, tedy obnovujeme, konfirmujeme a potvrzujeme výše zmíněná privilegia tímto a podle tohoto a po dobrém uvážení do té míry, do jaké tato v jejich skutečném obsahu jsou pobírána, a do jaké míry purkmistři, radové a celá obec v jejich possessione vel quasi až do dnešního dne byli jmenováni a tyto my jako vrchnost ve všech vlastnických a příslušných právech a povinnostech náležejících poníženému městu Libochovice do vrchnostenských rukou nejméně nerušíme, ani do té míry také tato podle zemských statutů nepředáme veřejnosti a třetí osobě, které nemůžeme právo odebrat, předem rozhodnout, že výše zmínění purkmistři, radové a celá obec mohou učiněná privilegia nyní a v budoucnu bez zabránění jakékoli osoby užívat, při čemž budou tato stále chráněna a právně zachovávána, ani nebude dovoleno, aby si kdokoli kvůli nim stěžoval a je omezoval.
Pro doložení tohoto jsme se zde níže vlastnoručně podepsali a nechali zavěsit naši knížecí pečeť. Tak se stalo v našem knížecím městě Mikulově 19. listopadu roku tisíc sedm set čtyřicet.

(LS.) Karel kníže z Dietrichsteinu

Nahoru