2.dubna roku 1665 učinila paní Ludmila Kateřina ze Šternberka vyrovnání mezi svými syny Václavem Vojtěchem, Janem Norbertem a Ignácem Karlem.

(Desky zemské C.315.N.17.)

"Mateřské a synowské wyrownání.
We jménu nejswětější Trojice Boha Otce, Syna, Ducha swatého wšejediného Pána Boha na wěky wěkůw požehnaného Amen.
Léta Páně 1665 we středu Den památky sw.Daniele proroka t.j.2.dne měsíce září, stala se smlouwa dobrowolná celá a dokonalé mateřské a synowské porownání mezi wysoce urozenou hrabienkou a paní Lidmilou Benignou hrabienkou Šternberkowou rozenou Kawkownou z Říčan, paní na Budyni, Libochowicích, Krupce a Plany, pozůstalou wdowou po někdy dobré a wzácné paměti urozeným p.p.Františkowi Mathiašowi Karlowi Swaté Římské říše hraběte z Šternberka, pána na Bechyni, Sedlci, Horažďowicích, Zelenéhoře, Budyni, Libochowicích, Krupce a Wršowicích, J.M.C.raddě, komorníka, králowským Místodržícím, a nejwyšším sudím w králowstwí Českém, jakožto paní máteře s jedné - a wysoce urozenými hrabaty pány pány, panem Wáclawem Wojtěchem, - panem Janem Norbertem - a panem Ignatiusem Karlem, wlastními třími bratřími Swaté Římské říše hrabaty z Šternberka na Bechyni, Sedlci, Horažďowicích, Zelenéhoře a Wršowicích J.M.C.Uherského a Českého krále skutečnými komorníky a wlastními syny a dědici po témž někdy J.Mti panu Františkowi Mathiášowi Karlowi hraběti z Šternberka a držiteli statkůw po něm pozůstalých, též s wlastními syny s počátku jmenowané J.Mti paní hraběnky Šternberkowé z Říčan, již wšemi třími letha swá práwní majícími, tak jakž wykonání J.M.C.Juramentu fidelitatis we Dskách zemských w kwaternu břeskowé barwy druhým přísah dědičné poddanosti letha 1665 též Adírowání pozůstalosti otcowské w kwaternu trhowém nowém zlatém modrým adírowání neb ujímání se dědictwí téhož letha 1665 plněji swědčí - z strany druhé - a to takowá mateřská a synowská dobrowolná smlouwa a narownání:
Jakož jest nadpřipomenutá J.M.paní Lidmila Benigna hrabinka z Šternberka mnohé jisté a sprawedliwé a wětším dílem Dskami zemskými hypothecirowané praetensi, totiž: wěno, odkaz, dluhy od někdy J.Mti pana manžela swého dobré a wzácné paměti a wlastního pana otce J.Mti pánůw hrabat z Šternberka jak kšaftem, tak i zápisy Dskami zemskými sobě na wýš jmenowaných statcích jeho po něm pozůstalých pod úrok pojištěné měla, kteréžho ji dáwno zaplacené býti mely, jakož to na dále we Dskách zemských w kwaternu trhowém druhém citronowé barwy leta 1650, 26.aprilis pod litt.S.19 - Item w kwaternu památném zeleném šestém letha 1657 pod litt.K.17. - Item w kwaternu památném druhém nebeské barwy letha 1658, C.20. Item w kwaternu wětším zápisném zeleném 1658, L.23 i w jiných w kwaterních mnoho wíceji zapsáno wynachází. Nicméně bywši táž J.M.paní hrabinka jakožto wlastní máteř pánůw hrabat nad nimi a statky jim náležejícími od J.Mti pana otce jich kšaftem we Dskách zemských w wejš jmenowaném kwaternu druhém citronowé barwy S.19 se nacházejícím za poručnici nařízená, jest w tom poručenstwí od letha 1648 až do léta přítomného 1665 zůstáwala, tak podle J.M.C. deklaratowní H.h.10 za téhož trwajícího poručenstwí z užitkůw statkůw šestého dílu jí podle společného sečtení a defalcati co na to přijala nemálo se restirowalo, i také co jest dluhůw pánůw synůw swých sama swými wlastními prostředky až dosawad zaplatila a pořádně to wše ukázala, o čež společně pořádný a sprawedliwý oučet učinili a swý podpisy a sekryty s podpisy wlastních ruk utwrdili, takže takowých praetensí i s úroky nemálo se wynašlo, jakž týž oučet to w sobě šíř obsahuje a zawírá, - a ačkoliv jest J.M.paní máteř hrabinka Šternberkowá z slawného soudu zemského wětšího w králowstwí Českém jisté Jich Mti pány Curatory ad litem pánům bratřím hrabatům z Šternberka synům swých tehdáž let nemajících byla wyžádala, jakž se to w Dskách zemských w kwaternu psaní posílacích z soudu zemského obšírněji zapsáno wynachází, i také podle těch některých pošt dlužních též pro wěno a odkaz dle hypothec uwázání s komorníky do nadjmenowaných panstwí otcowských a pánům synům jejím náležících wykonala a potom i s listy obrannými w possess statkůw hypothacirowaných wjíti a dáleji po exekuci práwní jakž J.M.C.declaratia F.f.11 wyměřují, swého práwa následowati a odhady wykonati jako i ten šestý díl z užitkůw na ni přišlý, též u dluhůw sama swými penězy a prostředky za pány syny zaplatila, sobě to z důchodůw zase wzíti mohla, ale nechtíce p.p.synům swým nejmilejším welkých škod a outrat činiti, obzwláště wědouce o tom, že pro placení množstwí dluhůw a legátůw otcowských, též jiné mnohé wydání užitky tak mnoho newynášely, aby ona a jinší wěřitelowé zaplaceni býti mohli, a tak uznala, že lépeji jest, aby raději napřed jiní wěřitelowé zaplaceni byli, a z těch příčin jest sama jakožto laskawá máteř w těch swých praetensích s nimi pány hrabaty z Šternberka až dosawad strpění měla, což oni páni hrabata z Šternberka poznawše, že s nimi netoliko laskawě mateřsky postupowala wěrně a upřímně w tom trwajícím poručenstwí w ty minulý wojenský strastní léta hospodařila, dluhy bez odpírání mnohých dědičných statkůw jak na nejwýš mohla, platila, pošty na příjem a wydání (ačkoliw dle kšaftu někdy J.Mtip.manžela swého tím poštem stricte powinna nebyla) na hotowě měla, i také pořádně tu, kdežby náleželo složiti chtěla a hotowa byla, - Pročež jsou jakožto poslušní synowé J.Mti paní máteři swé poděkowání z poručenstwí Dskami zemskými učinili (čehož se při tom pozůstawuje) a nadto wejše páni hrabata z Šternberka toho při sobě zdrawě powážiwše, že J.M.paní máteř jejich déleji těch swých praetensí čekati powinna není, - a jinými prostředky nejsouc peněz hotowých před rukami, mimo statky jí čím pokojiti nemají, a kdyby pro tak welké praetensí její též od jiných množstwí wěřitelůw se ještě také nacházejících po executi práwní proti nim postupowáno býti mělo, žeby skrze to k nenabytým škodám přijíti museli.
I neopomenuli jsou dáleji toho při J.Mti paní máteři swé synowsky pohledáwati a šetrně žádati, aby pro ujíti jejich weliké škody, která by je skrze to neomylně následowati musela, k ním se tak mateřsky láskawě naklonila a na zaplacení a spokojení těch swých wšech praetensí sobě některé statky oblíbila, a k tomu wšecky a wšelijaké wěřitele jejich otcowské, též legata ad pias causas, i posléz wzdělané dluhy neméně wěna a wýprawy sestrám jich a in summa wšecky dluhy (mimo na obzwláštním registříku wymíněné) komukoliwěk dosawad a sprawedliwě powinni jsou, na sebe k zaplacení a k spokojení přewzala, kteréžto wšeckny dlužní praetensi mateřské i jiné jsou na papír postawené a sečtené, jich welmi mnoho se wynašlo.
I prohlédajíce J.M.paní máteř na to, kdyby ona a spolu i wěřitelowé pánůw synůw jejich pro swé praetensi po executi práwní proti nim do statkůw jich postupowati měli, jakž mohli, nemajíc oni hotowých peněz pro spokojení jich wěřitelůw, žeby skrze to netoliko k welkým škodám ale snad i do ruiny přiwedeni býti mohli, pročež aby od ní k nim mající mateřskou lásku znali, a k ní se jak sluší a náleží chowali, jest na žádost pánůw synůw swých k přednešení jich přistoupila, tak že jsou se společně dobrowolně smluwili a porownali takto:
Předně, wšickni tři pan Wáclaw Wojtěch, - pan Jan Norbert - a pan Ignatius Karel panstwí Libochowické spolu s Ewaní, též statek Krupka řečený, w krajích Slanském a Litoměřickém ležící, s zámky panskými a s twrzemi neb sýdly rytířskými, s městy a městečky, s wesnicemi, dwory poplužními s poplužím, s lidmi osedlými i neosedlými neb z těch gruntůw zběhlými a powinnostmi jich s jiným wším a wšelijakým příslušenstwím, jak se ty panstwí a statky nyní w swém Esse wynacházejí, nic owšem odtud (mimo to, co odtud s wědomím jich pánůw bratří hrabat z Šternberka panu z Šwarzenwolf odstoupeno jest, a některé mobilie, též lidi poddané, které w službě při pánech bratřích hrabatech zůstáwají) newymiňujíc, tak a tím plným práwem, jak jest to někdy J.M.pan otec jich dobré paměti a wzácné possidirowal, a po smrti jeho nadjmenowaní páni hrabata práwem dědickým zdědili, jakožto dědictwí swé spupné a žádnému w ničemž nezáwadné - Též také praetensi swé jim pánům bratřím hrabatům ze Šternberka wlastní naležející, totižto na urozeném p.p.Wáclawowi Michnowi hraběti z Wacínowa Capitalu 32.333 zlatých rejnských 20 kr. - podobně na někdy urozeném p.p.Františkowi Karlowi Berkowi hraběti Howorowi, pánu z Dubé a z Lipého Capitalu 10.300 zl.č.rejn.., kterážto pošta při oridě Berkowské se liquidiruje, též také na urozenou paní Annu Říčanskou, rozenou hraběnku z Firstenberku a urozeného pana p.Pawla Františka Priamonda we dwou poštách Capitalu 10.000 zl.rejn., i s tím pro již jednu poštu z těch dwouch 4.000 zl.rejn.s úroky a škodami wykonaném odhadem, neméně na starších židech Pražských Capitalu 5.000 zl. a ourokůw 1.000 zl.rejn., jako i také na panu Janowi Aupponiešickým Procuratorem zemským 1200 zla.rejn., wše i s ouroky a škodami, co se toho koliw wynachází. A to na zaplacení těch wšech praetensí, které koliw J.M.paní máteř za pány syny swými měla a pretendirowati mohla, co se jichkoli až do dnešního dne wynacházelo, též na wynahražení těch wšech dluhůw, kterými jsou a komukoliw páni hrabata powinni byli, které jest J.M.paní máteř podle kolikrát připomenutého oučtu a společného sečtení na sebe k zaplacení přijala a touto smlouwou nížeji w třetím artikuli podstatně přejímá, častojmenowané J.Mti wysoceurozené paní p.Lidmile Benigně Šternberské Kawkowně z Říčan, paní máteři swé nejmilejší, dědicům a budoucím J.Mti touto smlouwou porownáním úplně a docela postupují a odewzdáwají plným a dokonalým práwem, a to k jmění dědičnému, držení, dání, prodání aneb zase jinému téhož práwa postoupení a s tím se wším jakž to již J.Mti wlastním dědictwím spupným kdy a co se J.Mti paní líbiti bude učiněním žádného práwa ani jaké zwláštnosti nadjmenowaní páni bratří hrabata z Šternberka přitom sobě wíceji a déleji nepozůstáwujíce, nýbrž wšeckno swé práwo k těm oboum panstwím statku a praetensím mající J.Mti paní máteři, dědicům a budoucím J.Mti odewzdáwají a postupují plným dědickým a dokonalým práwem. Jakož pak pro wšelijakou pořádnost ty swé praetensi wejšjmenowané tak jak která w swé podstatě se nachází, Dskami zemskými i jinačeji byla-li by potřeba, páni hrabata J.Mti paní máteři swé s Euicti neb opatřením postoupiti neopominou.
Za druhé, naproti pak tomu J.M.paní máteř jak z wěna, odkazem, dlužných praetensí ji pojištěných, též šestého dílu, jako i také co jest s swými prostředky a penězy dluhůw za pány syny zaplatila, buď že to Dskami neb jináč zapsáno jest, a in summa z toho ze wšeho, nač se též sečtení od obou stran utwrzené wztahuje, touto smlouwou je pány syny swé, dědice a budoucí jich úplně a docela kwituje, prázdna a swobodna činí nyní i na časy budoucí, připowídajíce za sebe, dědice i budoucí swé, že proti nadjmenowané praetensi co se toho koliw Capitalůw, ourokůw a škod wynachází w naddotčeném oučtu zejména specificirowaná nikdá pro nic wíceji nawracowati, z nich upomínati nechce, nemá a moci jmíti nebude, a při tom z těch wšech kteréby se we Dskách zemských zapsané wynacházeli, dokonale ji týmiž Dskami zemskými propustiti a z nich kwitowati neopomine.
Za třetí, nicméně ty wšecky dlužní praetensi, kterými takkoliw páni hrabata z Šternberka komukoliw až do dnešního dne dlužni a powinni byli, jsou společně w specificati uwedli, co se jich i s úroky nacházelo sečtli, a do téhož prwního sečtení z strany wlastních praetensí J.Mti paní máteře podobně wepsati a položiti we čtyry exempláře přepsati dali, je sekryty swými stwrdili a w nich se též wšickni wlastními rukami podepsali, a tak stwrzený exemplář jedenkaždý za sebou zanechali, wšak do této smlouwy z jistých příčin nepoložili a pro welikou obšírnost položené býti nemohly, kteréžto wšeckny a wšelijaké praetensi dlužní w tom oučtu a sečtení jmenowané co se jich koliw wynachází nic newymiňujíc (mimo některé na mále pošty dlužní, které bez ourokůw a bez nucení wěřitelůw placené býti mohou, a ty páni hrabata dle swé příležitosti, an toho ne mnoho jest, platiti mocti budou) též J.Mti paní hrabinka Šternberkowá úplně a docela na sebe k placení přijímá. S tím při tom znamenitým pánůw bratří hrabat z Šternberka, synůw swých opatřením, kdyby se kdokoliw z těch wěřitelůw které jest J.M.paní hrabinka Šternberkowá w tom sečtení zejména jmenowaná na sebe k zaplacení přewzala a touto smlouwou přijímá, pro Capital, úroky neb škody buďto pro šecknu neb na díle některou poštu na statky jich pánůw hrabat z Šternberka jakou Executi wedl neb wésti chtěl, tehdy bude powinna wždyckny každého času je w tom dědice a budoucí jich zastoupiti, a to tak zaopatřiti, aby oni skrze to žádné nejmenší škody nenesli, a kdyby se toho nestalo, tehdy ukáže to páni hrabata neb jeden z nich při úřadě Desk zemských, že takowý dluh J.Mti paní máteř na sebe k zaplacení přewzala a jej platiti měla, budou neb bude mocti toho zase na statcích J.Mti buď jednom neb na wšech skrze uwázání s komorníkem od Desk zemských wedle této smlouwy wyžádaným třetinou wejš i s škodami postíhati a skrze práwní dopomožení pohledáwati. Proti čemuž nebude se moci J.M.paní hrabinka ani budoucí držitelé týchž panstwí a statkůw jejich ničímž nejmenším hájiti a brániti, wšak při tom J.M.paní hrabinka Moratorium, které páni synowé její proti tomu koliw z týchž wěřitelůw dle sněmowního snesení, jak daleko která praetensí pod Moratoriem byla, užíwali a užíwati mohli, se nezbawuje, tak že žádný z týchž Creditorůw touto smlouwau a přewzetím neb wykázáním dotčených dluhůw nemá a moci míti nebude sobě lepšího práwa, než jako měl, proti J.Mti paní hrabince pokládati, mnohem méněji užíti, abyť i který z wěřitelůw co toho učiniti chtěl, tomu nemá w ničemž k žádné platnosti sloužiti.
Za čtwrté, nápodobným způsobem páni hrabata z Šternberka touto smlouwou se zawazují, kdyby se nějaké záwady na těch panstwích Budyňském a Libochowickém , též statku Krupce (kteréby J.M.paní máteř na sebe touto smlouwou neb jináč k zaplacení nepřewzala) wynašly, neb žeby ty od pánůw hrabat J.M.paní máteři wykázané pošty dlužní pro jakékoliw příčiny buď na mnoze neb namále k dosazení a k wyupomínání přijíti mohly, tehdy ty a takowé jedenkaždý z pánůw hrabat z Šternberka do dílu swého pro rata zaprawiti neb J.Mti paní hrabince zase wynahraditi powinnen bude, jakož pak jedenkaždý dílem swým otcowským a statky na něj přišlými touto smlouwou Euicti se zawazují třetinou wejš, jakž země tato za práwo má.
Za páté, co se pak duchowních neb komorních stálých platůw, které z těch panstwí kdekoliw stále wycházejí a placené býti mají, též Contribucí a berní buď peněžitých neb obilních, restantůw zádušních neb peněz sirotčích dotýče, jestližeby se co takowého w restu na těch panstwích Budyňském a Libochowickém a statku Krupce wynacházelo a komu zadržáno bylo, toho ničehož páni bratři hrabata z Šternberka platiti powinni nebudou a na sebe k zaplacení nepřijímají nýbrž wrchnost a poddaní týchž panstwí to platiti mají. Naproti tomu páni hrabata z Šternberka staré restanty natěch dwouch panstwích a statku Krupce od lidí poddaných do důchodu restující J.Mti paní máteři swé wšecky zanecháwají a odewzdáwají, buď že ty zwyupomínané býti mohou neb nemohou.
Za šesté, poněwadž od sw.Jiří jminulého J.Mti paní máteř na praetensi swé žádný ouroky wíceji nepočítá, nýbrž i ty wěřitele buď již swýma prostředky zaplacené, neb na sebe dle sečtení a zaplacení přewzaté také i s úroky do toho času též sečtenými k spokojení přijímá, tehdy také od téhož času sw.Jiří z těch obouch panstwí J.M.paní máteři od toho času wzešlé užitky se zanecháwají, wšak co se obilí starého sutého i w slamách i jiných swrškůw w týchž panstwích (mimo potřebu a letošního roku 1665 obrody) nachází, to wše pánům bratřím hrabatům z Šternberka dle společného zůstání w J.Mti paní máteři náleží a zůstáwá.
Za sedmé, a poněwadž po defalcati wšech panstwí J.Mti paní máteře a dluhůw na sebe přewzíti oučtůw a Compensati pro et contra stálých tuto wejš wypsané ještě by páni bratři z Šternberka J.Mti paní máteři swé zůstáwati a powinni byli salwo erore calculi několik tisíc zlatých rejnských, pročež aby dokonale nic dlužni nebyli a nezůstali, jsou mobilií na statcích swých až do té summy dle společného zůstání J.M.paní mateři wykázali, a je w jisté místo dodati naříditi uwolili, na čemž J.M.paní hrabinka dobrotiwě obwykla a přestáwá.
Za osmé, co se pak Mobilií neb swrškůw po J.Mti panu otci pánůw hrabat pozůstalých, které za J.M.paní máteři zůstáwaly, dotýče, ty jest wšecky nejstaršímu panu synu, tak aby je na díly položiti mohl, od sebe odwedla a tak nic wíceji za sebou nemá, nýbrž z toho se úplně i docela od pánůw bratří hrabat z Šternberka touto smlouwou kwituje.
Za dewáté, a poněwadž skrze tuto dobrowolnou smlouwou jest se o wšecky a wšelijaké praetensi jakbyly z obojí strany jmenowané a jak od J.Mti paní máteře při páních synech a páni hrabata při J.Mti paní máteři pod jakýmkoliw jménem buďto tytulem wěřitelským neb z nápadu po komkoliw a jakkoliw pohledáwané býti mohli, úplně a docela dokonalý a konečně mateřský a synowské porownání stalo, tak že J.M.paní máteř při páních synech swých a oni páni hrabata při J.Mti paní máteři swé z pozůstalosti otcowské pod nižádným protextem mimo této smlouwy nic wíceji co pohledáwati nemá a nemají, pročež sebe pro et contra dědice a budoucí swé in genere et specie ze wšeho kwitují a propouští nyní i na časy budoucí, wšak mateřská legitima, která by po smrti J.Mti paní máteře jich pánůw hrabat z Šternberka (kteříž oni dlouhé žiwobytí od Pána Boha žádají) na ně přijíti měla neb mohla, tuto se dokonce nic nerozumí a na mále ani na mnoze do této smlouwy nepřijímá, nýbrž do času Pana Boha uloženého na swém místě zcela pozůstawuje a ponecháwá.
Za desáté, přitom také společním zůstáwáním J.Mti paní máteře páni bratři hrabata z Šternberka sobě to wymiňují, kdyby to kterékoliw panstwí buďto Budyňské neb Libochowické, též také statek Krupka kdykoliw na prodej J.Mti paní neb dědicům a budoucím J.Mti bylo, aby páni hrabata, dědicowé a budoucí jich půl léta k trhu před tím pobídnuti byli, a kdyby kdo z nich po starších tolik, co jiný kupec za ně dáti chtěl, aby předewšemi jinšími kupci wždycky slušného trhu užíti mohli.
Naposledy, jakož jest J.M.pan otec J.Mti pánůw hrabat připomenutou smlouwou swadební w kwaternu památném zeleném šestým pod litterou K.17. se nacházející J.Mti paní hrabince, nejmilejší manželce dům swůj proti domu J.Mti arcibiskupa Pražského ležící k bydlení po smrti jeho do její smrti anebo stawu proměnění odewzdati a zanechati ráčil, toho také páni hrabata při té smlouwě pozůstáwají.
S tím uzawírají tuto dobrowolnou mateřskou a synowskou smlouwu, páni hrabata od osob swých J.Mti paní máteři swé za tak milostiwou a laskawou mateřskou péči, starost a jejich dobrého wyhledáwání a s nimi upřimné mínění poslušně synowské děkowání činí, a s tou důwěrou neomylnou náději J.M.paní máteř swou přitom prosíc, že je wždy ještě dáleji jakožto wlastní paní máteř jejich w swé milostiwé lásce sobě wždycky poručené jmíti a na ně láskawá zůstáwati ráčí, a J.M.paní máteř podobně pánům synům swým dobré zdrawí, štěstí a Boží požehnání, w lásce a swornosti bratrské za časy dlouhé společně zůstáwání od Pána Boha žádá a winšuje.
A což tu tak mezi J.Mti paní máteři a pány syny hrabaty z Šternberka upřimně mateřsky a šetrně synowsky z obojí strany smluweno, zustáno, oblíbeno a ujato a snešeno jest, to jsou sobě obě strany ke cti a chwále Boží a k pochwale swé i budoucích swých pewně bezewšeho nejmenšího protření na časy budoucí zdržeti a tomu wšemu i s dědici a budoucími swými zadost učiniti připowěděli a připowídají. Na potwrzení toho jest tato smlouwa a dobrowolná porownání we čtyry jednostejný Exemplaři přepsáno, pečetmi obojí strany wědomě utwrzena a wlastními rukami podepsána.
A pro lepší toho stálost a bezpečnost a zdržení toho wšeho dožádali sou se společně obě strany Wysoce urozeného hraběte a pána, p.Maximiliana Walentina, Swaté Římské Říše hraběte z Martinic, pána na Plánici, Hagensdorfě, Bístry a Cerekwici, J.M.Císaře, Uherského a Českého krále skutečné tajné raddy, komorníka, Místodržícího a nejwyššího hofmistra w králowstwí Českého etc., urozeného pana pana Wiléma Albrechta Krakowského z Kolowrat, pána na Tejnici, Srbicích, Žichowicích, Khulmu a Drachkowě, J.M.C.komorníka, králo.Místodržícího a nejwyššího sudí zemského w králowstwí Českém, wysoce urozeného p.p.Wratislawa Adolfa Swaté Římské Říše hraběte z  Šternberka, pána na Zásumcích, J.M.C.raddy, komorníka a Wicepresidenta nad Appellacemi na hradě Pražském w témž králowstwí Českém – a urozeného p.p.Jakuba Leopolda swobodného pána z Holeweilu, pána na Křisoudowě, Pišelích a Zalušanech, J.M.C.skutečného komorníka a komory České raddy etc., že jsou také pečeti swé wedle stran na swědomí k této smlouwě a narownání přitisknouti dáti a též w ní se swými wlastními rukami podepsati ráčili, (wšak sobě, dědicům a budoucím J.Mti bez škody).

A tak jest každému z nich pánůw bratří hrabat z Šternberka i J.Mti paní hrabince jeden Exemplář též smlouwy a porownání in originali stwrzený a zanechaný; kteroužto dobrowolnou smlouwou celé a dokonalé mateřské a synowské narownání bude sobě mocti kterákoliw strana na společný náklad, kdy se jí koliw líbiti bude, bez přítomnosti druhé strany s powolením J.M.C.radd a pánůw úředníkůw Pražských menších Desk zemských we Dsky zemské wložiti a wepsati dáti. Stalo se letha a dne swrchupsaného.

Lidmila hrabienka
Z Šternberka

Waclaw Wogtiech
hrabie z Šternberka

Jan Norbert
hrabie z Šternberka

Ignatius Carel
hrabie z Šternberka

Max Hr.z Martinitz

Wylem Albrecht K.
Z Kolowrat

Adolf Wratislaw
hrabie z Šternberka

Jacob Leopold Freyh.
Halweil