Potvrzení a rozšíření výsady městu Libochovice Adamem ze Šternberka, dané Jiřím Popelem z Lobkovic v roce 1591, ze dne 12.listopadu roku 1614.

(Kaubek - Děje města Libochovic)

„Já Adam ze Šternberka a na Bechyni atd. atd. nejwyšší purkrabě Pražský atd. Oznamují tímto listem mým obecně předewšemi, kdežkoliw čten neb čtoucí slyšán bude, že jsou přede mne předstoupili purkmistr a konšele i wšeckni obywatele města mého Libochowic nad Ohří, poddaní moji wěrní milí, a to přednesli, kterakby od předešlých pánůw swých a držitelůw téhož města Libochowic za jejich wěrnost a poslušnost wždycky zachowalou některými milostmi, práwy, žiwnostmi, priwilegiemi a swobodami obdarowáni a opatřeni byli, kterýchž jsou až posawád bez překážky wšelijaké užíwali a užíwají, žádajíc, abych jím ty a takowá priwilegia a wýsady obnowil a potwrdil.
I poznáwaje wěc býti slušnou a náležitou s dobrým rozmyslem mým a z bedliwého uwážení, jakožto prawý a dědičný pán města Libochowic tak činím a dotčeným měšťanům a obywatelům Libochowským nynějším i budoucím: totiž list od urozeného pána pána Jiřího Popela z Lobkowic na Libochowicích, Mělníce, Chomutowě a Ličkowě atd. na onen čas JMC. raddy, komorníka a nejwyššího hofmistra králowstwí Českého atd. učiněný, kterýž jim předně na náboženstwí římské katolické swědčí a potom kšaftowé řízení a zapisowání jedni druhým statkůw; item nápadowé krewní i příbuzní wedle práw městských beze wši překážky wrchnosti, držitelůw města Libochowic přerušení a odporůw wšelijakých oswobozeni jsou, i také jistý nápad, kdyby žádných přátel krewních neb příbuzných nebylo, na wrchnost, obec Libochowskou a záduši wymíněn jest.
Item piwowar městský na waření piw pšeničných a ječných na samé město a na wybýwání doma a lidem cizopanským, kdežto jim také dělání, skupowání a prodáwání a mletí beze wšeho ouplatku a (bez) dáwání z nich měřičného sladu a handl we wšelijakém obilí - dědičně a wěčně propuštěn a k mocnému wládnutí a užíwání utwrzen jest, kterýž jim žádným wymyšleným způsobem odjímán a w něm držitelůw a wrchnosti města Libochowic nižádná překážka činěna býti nemá, - jehož jest datum w pondělí po neděli Laetare 1. 1591, jakž w sobě to priwilegium se wšemi jinými wýminkami, punkty a klausulemi šířeji obsahuje a zawírá, stwrzuji, schwaluji a jakoby tuto slowo od slowa wepsáno bylo, obnowuji.
Toho na potwrzení a k dokonalejšímu pojištění já z počátku psaný Adam ze Šternberka atd. pečeť swou wlastní k tomuto listu jistým mým wědomím přitisknouti a přiwěsiti jsem dal a dožádal jsem se urozených pánůw pánůw
pána Jaroslawa Bořity z Martinic na Smečně, Bílém Oujezdci, Okoři a Malikowicích JMC. raddy, komorníka, místodržícího a dworu JMC. maršálka w králowstwí Českém, a pána Štěpána Jiřího ze Šternberka na Postoloprtech a Wodolicích, též JMC. raddy a koruny České německých lén hejtmana, pána bratra mého nejmilejšího, a
urozeného a statečného rytíře p. Wáclawa Widuny Obytecského z Obytec, někdy hejtmana mého panstwí Libochowického a Budyňského, a již nyní úředníka podkomořího pří deskách zemských w králowstwí Českém,
že jsou wedle pečeti mé tolikéž pečeti swé sobě wšak a budoucím swým beze škody, k témuž listu na swědomí přitisknouti a přiwěsiti dali.

Jehož jest datum na Libochowicích we středu po swatým Martině (12. listopadu) leta od narození Syna Božího tisícího šestistého čtrnáctého.“
(Dle opisu notářem Samuelem Kašparem Tatýrkem z Heldenburku dne 29. ledna 1686 zhotoweného a potwrzeného.)