Jiří Zajíc z Házmburka prodává svůj majetek, zděděný po otci, dne 17.3.1564, Janu nejstaršímu z Lobkovic.

(DZ.15 B.)

Jiří Zajíc z Hasenburga a na Mšeně přiznal, že dědictví své: zámek pustý Šebín, ves Křesín, ves Levusy. ves Horky d k. sp. s lidmi osedlými i neosedlými a nebo z těch gruntův zběhlými i s jich se všemi spravedlnostmi, platy stálými i běžnými, s robotami, kurmi, vejci, ospy, kostelním podacím v Křesíně, s krčmami v Levusích a v Křesíně í s podsudním z těchž krčem s mleyny zejmena těmito: pod Poplzy náchlební mleyn, druhý . . . . . . . ., z kteréhož mlynář sedmdesáte strychů žita platí, s dědinami ornými i neornými neb pastvinami, lukami, lesy i s jiným vším v všelijakým k jmenovanému zámku a vesnicem příslušenstvím i se vším panstvím tak a v čemž, v týchž mezech záleží, tak jakž smlouva spečetěná mezí stranami o to učiněná. a téhož leta a dne (17. března 1564) ve desky zemské památné slovo od slova vložená plněji svědčí a v sobě šíře obsahuje a zavírá, žádného práva ovšem nevyjímaje, prodal Janovi nejstaršímu z Lobkovic, na Zbiroze a Točníku, nejvyššímu hofmistru K. Č. a j. d. za sumu půl páta tisíce a půl druhého sta. (t. j. 4650) grošů v Pražských a úplně zaplacených postoupil a t. d.