Pamětní listina vložená do věžičky kostela sv.Vavřince při jeho dostavbě v roce 1722.

(Kaubek - Děje města Libochovic)

„Leta po narození Krista Pána tisíctého sedmistého dvacátého na den svatého Abdona mučedlníka 30. července založen jest první gruntovní kamen tohoto kostela svatého Vavřince nad městem Libochovic za času:
Nejslavnější Svatosti Papežské Klimenta toho jmena XI.,
Jeho Majestatnosti Císařské a Královské Karla VI.,
Jeho Arcibiskupské Milosti A. Pražského Osvíceného
Pána P. Ferdinanda hraběte z Khünburgu,
Milostivé Vrchností zdejší, Osvíceného Pána P. Valtra Xaveria Knížete z Dietrichsteina,
Pánův Collatorův nad kostely Velebných Páterův Societatis Jesu Chomutovských,
Děkana zdejšího a spolu vikariusa též kanovníka Litoměřického vysoce důstojného, urozeného a vysoce učeného Rytíře Pána Vácslava Vojtěcha Hennigera ze Seebergu,
Pánův Páterův Kaplanův: dvojictihodného Pána Jakuba Czipla, druhého P. Matěje Smolky, a pak brzo na jeho místě dvojictihodného urozeného a statečného rytíře Jana Vácslava Hennigera ze Seebergu,
za hejtmanství urozeného Pána Vácslava Tvrzníka vlastence zdejšího,
důchodního P. Martina Tomáška, purkrabího P. Jana Ferdinanda Gablera, kontribučního P. Jana Mayera,
primátora P. Jiřího Hikyše, osob radních: P. Jana Delavosa, - P. Jana Buka, P. Ivana Kunatky, - P. Maxm. Hessa, - P. Kiliana Šejby. - P. Frant. Tayzíka, - P. Daniele Petříka, - P. Frant. Gebharta, - P. Tomáše Chlauby, - P. Vácslava Tayzíka, - P. Františka Švába,
pisaře radního Jana Vácslava Kožíška,
úředníka zádušního P. Vácslava Zvěřiny,
rychtářův městských : Antonína Huta a Jana Procházky,
starších obecních : Tobiáše Šolce a Šimona Panše,
Zednický stavební mistr byl P. Petr Columbani měšťan Roudnický.
Na pobíjení věže klempíř byl P. František Votman měšťan starého města Pražského.
Když se toto psaní sem dalo, přítomní byli P. Maxmilián Vojtěch Hess, professí písařské a syn nadepsaného radního,
P. Jan Jakub Veiman pisař purkrabího, rodič Lovosický.

Takovýto kostel spolu s vížkou dostaven a zhotoven jest nákladem zádušním, též s pomoci některých dobrodincův v letu tisíctým sedmistým dvacátým druhým dne 30. června.
Před tím byl na tom místě též kamenný kostel, něco však menší, který stál, než k tomu obnovení přišel, zouplna jedno sto let.
S. Martyr! reCorDare CIWItatIs hVIatls!
(Svatý mučedlníku (Vavřinče)! rozpomeň se města zdejšího.)“