5.února roku 1783 udělil císař Josef II. Libochovicím výsadu stvrzující všechna privilegia a svobody tržní od všech bývalých majitelů města. (kromě povýšení Libochovic na město z roku 1560)

(Kaubek - Děje města Libochovic)

Německý text:     Český text:

„Wir Josef II. von G. G. erwählter römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reichs, König zu Germanien, zu Jerusalem, Hungarn, Böheim, Dalmatien, Kroatien, Slavonien, Gallizien und Lodomerien, Erzherzog zu Oesterreich, Herzog zu Burgund und Lothringen, Grossherzog von Toscana, Grossfürst zu Siebenbürgen, Herzog von Mailand, Mantua., Parma, gefürsteter Graf zu Habsburg, zu Flandern, zu Tyrol u. s. w. u. s. w.
bekennen öffehtlich mit diesem Briefe und thun kund jedermänniglich, dass uns Bürgermeister, Rath und ganze Gemeinde der fürstlich Dietrichsteinischen Stadt Libochowitz in Unserem Erbkönigreiche Böheim allerunterthänigst gebeten, Wir geruheten Ihnen die Gnade zu thun und ihr von Wailand Kaiser und König Ferdinand dem Ersten erhaltenes Privilegium nebst ihren obrigkeitlichen Begabnissen allergnädigst zu confirmiren. Wann Wir dann dabei in Erwägung gezogen, dass erdeutes Privilegium Ferdinand I. dieser Stadt im Jahre 1560, folglich lang vor den böhmischen Unruhen ertheilt und bisher noch von keinem nachgefolgten König von Böheim bestätiget, da hingegen ihre obrigkeitlichen Begabnisse, welche an sich unnachtheilig sind und keinem Anstoss unterliegen, von den Obrigkeiten öfters und letzthin im Jahre 1740 confirmirt, auch solche von ihr Stadt Libochowitz ungestört fortan besessen und ausgeübt worden als haben wir obbemeldetes Privilegium Ferdinandeum nach den bestehenden Generalien zu Unserer landesfürstlichen Confirmation keineswegs geeignet befunden, wohl aber aus vorstehender Betrachtung mit wohlbedachtem Muthe, gutem vorgehabten zeitigen Rath und rechtem Wissen die anderweitigen obrigkeitlichen Begabnisse nebst ihren nach Zeugniss der benachbarten Ortschaften von unfürdenklichen Zeiten ausübenden Marktfreiheiten, vermöge welcher oftgedachte Stadt zur Abhaltung vier Jahr- und Viehmärkte, nämlich des ersten am Mittwoch in der Mittfasten, des zweiten am Festtage des hl. Bartholomäus, des dritten am St. Michaelstage und des vierten am Mittwoch nach St. Martin, dann des gewöhnlichen mittwochigen Wochenmarktes berechtigt ist, jedoch salvo jure regio, dominicali et cujuscumque tertii, und insoweit besagte Stadt Libochowitz in deren usu et possessione sich befindet, auch solche Unsern nunmehr bestehenden Successions und Religions-Toleranz-Gesetzen und soust der jetzigen und künftigen Landesverfassung nicht entgegenstehen, auch Unsers allerhöchsten Orts verliehen erneuert und confirmirt. Thun das auch hiemit wissentlich und in Kraft dieses Briefs als regierender König zu Böheim meinen, setzen, ordnen und wollen, dass erwähnte obrigkeitliche Begabnisse und Marktfreiheiten, als ob deren Punkte hierin aufs Neue beschrieben und von Wort zu Wort einverleibet wären, wie bisher, also auch fernerhin auf die von Uns bestimmte Weise bei Kräften sein und bleiben sollen und mögen Wir gebieten hierauf allen und jeden Unsern nachgesetzten Obrigkeiten, Inwohnern und Unterthanen, was Würde, Standes, Amtes oder Wesens die in Unserem Erbkönigreiche Böhmen sind, insonderheit aber Unserem königlichen Gubernio daselbst hiemit gnädigst, dass sie obbenannte S t a d t Libochowitz bei sothanen von Uns erneuerten und respective bestätigten obrigkeitlichen Begabnissen und Marktfreiheiten obverstandener Massen schützen und handhaben, darwider selbst nicht thun noch Jemand Andern zu thun verstatten, als lieb einem jeden sei, unsere schwere Strafe und Ungnade zu vermeiden.
Das meinen Wir ernstlich.

Zu Urkund dieses Briefs, besiegelt mit Unserem kaiserkönig- und erzherzoglich anhangenden grössern Insiegel, der gegeben ist in Unserer Haupt- und Residenzstadt Wien den 5. Monatstag Februar im eintausend siebenhundert drei und achtzigsten - Unserer Reiche, des Römischen im neunzehnten, und der erbländischen im dritten Jahre.
(L. S.) Josef.
Leopoldus Comes a Kolovrat
Regis Bohemiae supremus et aulae primus cancellarius.
Johann Rudolf Graf Chotek
Tobias Philipp Freiherr v. Geblern
Ad mandatum Sac. Caes. Reg. Maj. proprium.
Jo. Seb. Christoph von Müller.“


Český překlad :

(přeložila K.Prešlová)

„My Josef II. z boží milosti zvolený římský císař, vždy rozmnožitel říše, král německý, jeruzalémský, maďarský, český, dalmátský, chorvatský, slavonský, haličský, vladiměřský, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský a lotrinský, velkovévoda toskánský, velkokníže sedmihradský, vévoda milánský, mantovský, parmský, pokněžněný hrabě habsburský, flanderský, tyrolský atd. atd.
veřejně oznamujeme a uznáváme tímto dopisem každému, že nás starostové, radové a celá obec knížecího města Dietrichsteinů Libochovic v naší dědičné královské říši české neponíženěji požádali, abychom ráčili jim učinit Milost a nejmilostivěji konfirmovali jim od nebožtíka císaře a krále Ferdinanda prvního udělené privilegium včetně jejich vrchnostenských obdaření. Když jsme přitom vzali do úvahy, že zmíněné privilegium Ferdinand I. tomuto městu v roce 1560, tedy dlouho před českými nepokoji udělil a dosud nebylo žádným následujícím králem českým potvrzeno, protože naproti tomu jejich vrchnostenská obdaření, která sama o sobě nejsou škodlivá a nepodléhají žádnému popudu, od vrchností častěji a naposledy v roce 1740 konfirmována, rovněž tato městu Libochovice nerušeně nadále patřila a byla vykonávána, jak jsme výše uvedené privilegium Ferdinandovo podle stávajících všeobecností neshledali v žádném případě k naší zemské knížecí konfirmaci vhodné, snad ale z výše uvedeného posouzení s rozvážnou snahou, dobře zamýšlenou radou a správným svědomím jiná vrchnostenská obdaření včetně jejich podle potvrzení sousedních obcí od nepaměti vykonávaných tržních svobod, podle kterých často zmiňované město ke konání čtyř jarmarků a dobytčích trhů, totiž za prvé ve středu uprostřed půstu, za druhé na svátek sv. Bartoloměje, za třetí na den sv. Michala a za čtvrté ve středu po sv. Martinovi, potom k obvyklému středečnímu týdennímu trhu je oprávněno, avšak salvo jure regio, dominicali et cujuscumque tertii, a pokud se řečené město Libochovice nachází v jejich zvyku a vlastnictví, také s našimi nyní stávajícími zákony o následnictví a náboženské toleranci a jinak nynější a budoucí zemskou ústavou nejsou v rozporu, také z našeho nejvyššího místa propůjčujeme a konfirmujeme. Tímto vědomě a podle tohoto dopisu jako panující král český míníme, ustavujeme, řídíme a chceme, aby zmíněná vrchnostenská obdaření a tržní svobody, jak ve výše uvedených bodech nově popsáno a slovo od slova vloženo bylo, jako dosud, tak i nadále námi určeným způsobem platila a zůstala a nařizujeme všem našim dosazeným vrchnostem, obyvatelům a poddaným, jakékoli jsou vážnosti, stavu, úřadu nebo charakteru jaké v našem království českém jsou, zejména ale naší královské gubernii tímto nejmilostivěji, aby výše jmenované město Libochovice při těchto námi obnovených a respektive potvrzených vrchnostenských obdařeních a tržních svobodách v  rozumné míře chránili, proti nim sami ničeho nečinili ani jiným nedovolili činit, jak je komu milé, aby se tak vyhnuli našemu těžkého trestu a nemilosti.
To myslíme vážně.

Pro potvrzení tohoto dopisu, zapečetěného naší císařsko-královskou a arcivévodskou zavěšenou velkou pečetí, který byl napsán v našem hlavním a sídelním městě Vídni dne 5. pondělí v únoru v jedentisícsedmsetosmdesáttři – naší říše, římské v devatenáctém, a v dědičných zemích třetím roce.
(L.S.) Josef.
Leopoldus Comes a Kolovrat
Regis Bohemiae supremus et aulae primus cancellarius.
Johann Rudolf hrabě Chotek
Tobias Philipp svobodný pán z Geblerů
Ad mandatum Sac. Caes. Reg. Maj. proprium.
Jo. Seb. Christoph z Müllerů.“

Nahoru