BÁSEŇ

Neznámý autor (1938)

Je věru zvláštní ten český lid.

Chtěl volnost, samostatnost mít.
Pokud ji neměl - jak horoval
jak pro vlast a řeč bojoval!
Když bůh mu teď svobody popřává,
hle, česky cítit přestává.

Cizincům otrocky v prach se koří.
Kdykoliv tyran nás knutou bil
boj slil nás v celek a zocelil.
Teď nesvornost v řadách našich řádí
boj nectně strana se stranou svádí.

Korupce v české duši hlodá,
za zlato bratr bratra prodá.
Zda čest, zda ctnost, zda láska je svatá?
Každý ji koupí, kdo má dost zlata.

Máme-li žít, nás musí stále někdo bít
a jenom pádné pěsti tvrdost
dovede vzbudit zas českou hrdost.
Leč v nepřátel moři nechť vlny se vzdují
i dějiny naše se opakují.

A zvony až v poplach budou znít
všichni zas svorně se půjdeme bít.