FILIP DRHA

Sokolům

Oj, nadšení zas bouří v mocném davu a slzu vroucí vtlačí do oka:
Vám, bratří, vzhůru čapky ku pozdravu a hlučné "Na zdar" z duše hluboka:
Vy pěstitelé svornosti a síly - ó, vítáni nám buďtež v této chvíli.

Vždyť víme, v zápas náš že novou těchu nám přinášíte, bratří předrazí;
že českou vlast, jež všude vlastí Čechů, a ty drahé otcův odkazy
jest odhodlán syn zdárný v každé době hájiti třebas proti pekla zlobě !

Či proto tolik obětí a statků otcové kladli vlasti na oltář,
by nehodný syn zapřel zde svou matku a urážku jí těžkou vrhnul v tvář:
"Já neznám tebe"? A s potupným smíchem sám sebe těšil: Není to zde hříchem.

A proto vztyčen prapor rudobílý a český syn byl k němu zavolán:
Zde srdce šlechti, zde tuž mladé síly, bys schopným byl ten český hájit lán,
a jasno bude v brzku ve tvé duši, co slavných otců synům konat sluší!

A půjde to, nechť zápas hrozí prudký a nechť i k cíli cesta daleká,
však dříve nutno hesla vtělit v skutky a práce ta nás věru neleká:
vždyť k práci té náš sokolský duch svorný již položil svůj základ nerozborný !


Tato báseň byla poprvé vytištěna v "Pamětním listě ku sletu sokolské župy Podřipské v Třebenicích ve dnech 15. a 16. srpna 1896".

(Almanach 50. Výročí založení Sokola v Libochovicích 1936)