Obecní knihovna

První pokusy založit Obecní knihovnu byly učiněny Řemeslnickou besedou v roce 1903. Řemeslnická beseda nabídla svoji vlastní knihovnu jako vklad do obecní knihovny. Tehdejší vedení obce však tento záměr odložilo na později, až prý se najde ještě další podporovatel.
23.září roku 1920 byl díky Občanské besedě zvolen výbor pro Obecní knihovnu. Předsedou se stal Antonín Žák.
Výbor pracoval ve složení:
za obec Antonín Žák
za Občanskou besedu Karel Křenek
za Řemeslnickou besedu K.Zeman
za Osvětový svaz František Tichna
za spolek Havlíček K.Zajíček
za Všeodborový spolek Vencl
za klub Oharka Kubišta

Prvním knihovníkem byl jmenován František Tichna.
Knihovna samotná byla otevřena 1.října v budově U Tří lip, a o několik let později byla přenesena do budovy radnice.. Do začátků darovala Občanská beseda nové knihovně dvě skříně a 1036 knih a Řemeslnická beseda 656 knih a Ottův naučný slovník.
dne 30.září daroval Realistický klub obecné knihovně 1.400 Korun a ukončil svoji činnost.
V roce 1928 vykazovala knihovna 6213 vypůjčených knih.
15.listopadu roku 1929 měla knihovna 1600 knih zábavných a 229 naučných. Bilance za tento rok činila 220 čtenářů a 6767 výpůjček. Počítáme-li, že v tomto roce žilo ve městě 2700 obyvatel, byl každý třináctý čtenářem knih z knihovny.
Obec přispívala na knihovnu 2.000 korun ročně.

30.října roku 1930 byla zvolena nová knihovní komise. Zvoleni byli: Dr.B.Kadlec, Josef Česaný a Karel Křenek.
11.prosince byl zvolen obecním knihovníkem učitel měšťanské školy Jaroslav Svoboda. Zároveň byl schválen návrh na úpravu místností knihovny, která byla i nadále v budově radnice. Úpravy provedl E.Roll.
5. – 6.dubna roku 1931 uspořádala knihovní rada „Výstavu české knihy“. Vedle knih byla vystavena také keramika a textilní práce. Akce vynesla pro knihovnu 2.774,65 K.
V červenci měla knihovna ve svém fondu již 2800 knih. Okresním knihovním referentem byl učitel Václav Pata, předsedou knihovní rady Karel Křenek, jednatel Jan Kopta.
Počet výpůjček za tento rok činil 6898 knih.
V roce 1932 vlastnila knihovna 3024 knih, počet čtenářů byl 220. Počet výpůjček činil 6644 knih. Příjmy za tento rok činily 6.737,14 K a výdaje 5.955,36 K.
8.května roku 1933 byla zvolena nová knihovní rada. Předsedou se opět stal Karel Křenek, jednatelem byl Jan Kopta, pokladníkem Josef Česaný a knihovníkem zůstal učitel Jaroslav Svoboda. Členy rady byli: František Beneš, Karel Křesťan, Dr.B.Kadlec a Václav Zimmermann.
Knihovnu navštěvovalo 232 čtenářů, kteří si vypůjčili celkem 7401 knih.
Počet knih v obecní knihovně:
Zábavné knihy 2268
Naučné knihy 560
Časopisy 326
Knihy pro mládež 134
Celkem bylo v knihovně 3288 knih.

Příjmy v roce 1933 činily 12.514,31 Kč a výdaje činily 11.564,16 Kč.
V roce 1934 vlastnila knihovna celkem 3860 knih. V knihovně byla založena „Knihovna osvobození“, která čítala 190 svazků na téma vznik samostatného Československého státu a kterou dotovala Spořitelna. 26.února byla při knihovně otevřena veřejná čítárna, ve které bylo vyloženo 40 časopisů. Provozní doba čítárny byla 2x v týdnu od 17.00 do 19.00 hodin. Návštěva čítárny byla tak veliká, že místnost pro ni zvolená často vůbec nestačila pojmout všechny zájemce.
Počet výpůjček v tomto roce činil 6571 knih.
V roce 1935 navštěvovalo knihovnu 257 čtenářů, kteří si celkem půjčili 6289 knih. V čítárně bylo 32 nepolitických časopisů. Knihovna obsahovala na 3571 knih a časopisů, příjem činil 11.757,63 Kč a výdej 7.343,10 Kč.
V roce 1936 čítala knihovna 4049 knih a časopisů. Čtenářů bylo 262 a zápůjček za rok 6296 knih.
Lehký pokles počtu čtenářů byl v roce 1937, kdy bylo zapsáno 220 čtenářů, kteří si celkem vypůjčili 5156 knih a časopisů.
Počet knih v obecní knihovně:
Zábavné knihy 3149 kusů
Naučné knihy 676 kusů
Časopisy 397 kusů
Knihy pro mládež 104 kusů
Celkem 4326 kusů

Knihovna osvobození čítala v tomto roce 200 svazků.
V roce 1938 žádá Knihovní rada o přístavbu knihovny.

1.září roku 1942 byl zvolen knihovníkem učitel Quido Feix. Knihovna čítala na 4098 knih a časopisů. Čtenáři si vypůjčili 3492 svazků.
V roce 1945 se stal knihovníkem učitel Josef Blažek.
V roce 1948 dochází k reorganizaci knihovny, která byla přemístěna v budově radnice do místností bývalé spořitelny v přízemí. (Při vchodu napravo).
V roce 1949 byla knihovna vybavena novým zařízením a nábytkem a byla zřízena přepážka.
Knihovna čítá 4253 knih a časopisů.
Složení knihovní rady:
Předseda Jan Hrubec,
knihovník Josef Blažek,
pokladník Václav Pavlík,
zapisovatel Jan Kopta,
revizor Jaroslav Křenek
a členové B.Mrázek a Fr.Zázvorka.

V padesátých letech byla vyřazována literatura, která takzvaně nebyla vhodná pro rozvoj socialistického člověka.

24.října roku 1960 se v knihovně uskutečnila beseda na téma Ruská literatura.
Knihovna vlastnila 6670 svazků. Navštěvovalo ji 576 čtenářů, z toho 105 dětí, kteří si vypůjčili celkem 9465 knih. Knihovníkem byl stále Josef Blažek. V tomto roce bylo započato se stavbou souborů knih pro doplňkové knihovny v okolních obcích.
Rada města chválila statut MKK, kterým se knihovna stala samostatným kulturním zařízením. Tento statut nabyl platnosti dne 1.ledna roku 1961.
31.března roku 1961 pořádala knihovna prodejní besedu o nových knihách za účasti 35 osob.
V roce 1962 si čtenáři v knihovně vypůjčili přes deset tisíc knih.
Knižní fond činil v roce 1963 - 8000 knih. Čtenáři si vypůjčili na 12.000 svazků. Stoupl počet výpůjček naučné a politické literatury a také literatury pojednávající o zemědělství. Bylo zřízeno doplňovací oddělení pro 12 obcí na Libochovicku, jímž se doplňoval knižní fond vesnických knihoven, zejména v zimních měsících.
Na 605 čtenářů si v roce 1964 vypůjčilo celkem 10.475 knih. Knižní fond obsahoval 8412 svazků. Zároveň knihovna posílila okolní knihovny ve Slatině, Evani a Křesíně o 3 soubory po šedesáti knihách.
Byly uspořádány 2 besedy o knihách a dvě výstavy.
V srpnu roku 1966 byla knihovna přemístěna z budovy MěstNV do adaptovaných místností bývalého hostince „U Korousů“ v ulici Dr.V.Vacka.
V tomto roce činil knižní fond na 8923 svazků. 420 čtenářů si vypůjčilo 11.532 knih. Konala se jedna knižní výstava.
I když se knihovna přestěhovala do nových prostor, byly ony stále ještě velmi nevyhovující.
Knižní fond v roce 1967 stoupl na 9417 svazků. Počet výpůjček činil 10.315 knih.

V květnu roku 1970 se stala novou knihovnicí L.Doubravová. Knihovna byla uzavřena a po kontrole a inventuře byla opět v říjnu tohoto roku otevřena veřejnosti. Knihovna byla zprofesionalizována. Půjčovní doba byla rozšířena na 4 dny v týdnu. Počet čtenářů od roku 1966 značně poklesl. Bylo jich pouze 110.
Knihovna vlastnila na 8000 svazků.
V únoru roku 1971 bylo zadáno J.Sáblovi vypracování návrhu na adaptaci budovy bývalého loutkového divadla na městskou knihovnu. Kulturní správa ONV pro tuto adaptaci věnovala za tento rok 90.000 Kčs.
5.listopadu roku 1972 byla v rámci oslav VŘSR za přítomnosti vedoucího odboru kultury ONV Hořčice, vedoucího zdravotního a sociálního odboru ONV Dr.Chvapila a ředitele okresní knihovny Doubka slavnostně předána nově adoptovaná knihovna veřejnosti.
V roce 1973 navštěvovalo knihovnu 348 čtenářů, kteří si během roku vypůjčili na 14396 knih. Celkem knihovna vlastnila 8892 svazků. V rámci kulturních akcí bylo pořádáno 21 besed při návštěvnosti 477 osob.
368 čtenářů a 9457 knih měla knihovna v roce 1974. Bylo pořádáno 24 akcí pro děti při účasti 658 dětí a dvě akce pro dospělé s účastí 74 osob. Počet výpůjček bylo 16.380 knih a 1.995 časopisů.

V roce 1986 se stává knihovnicí Jitka Lišková.

V roce 1995 navštěvovalo knihovnu 280 čtenářů, kteří si vypůjčili 5276 knih. Knihovna díky instalované výpočetní technice pomalu přechází na novou centrální knihovní evidenci programu Lanius, díky kterému vznikla pro čtenáře nová knihovní služba – meziknihovní výpůjčky.
293 čtenářů navštěvovalo knihovnu v roce 1996 a počet výpůjček stoupl na 6577 knih.
Roku 1997 měla knihovna 383 čtenářů, kteří si vypůjčili celkem 25090 knih a časopisů.
Nárůst pokračuje i v roce 1998, kdy počet čtenářů stoupl na 512 a počet výpůjček na 31005 ks. Knihovna pořádala na požádání besedy se žáky základní školy.Čtenáři také využívali další placené služby knihovny. Například meziknihovní výpůjční službu využili čtenáři při objednání 136 knihovních jednotek. Knihovna zavedla další službu - laminování dokumentů.

Registrační poplatek v roce 1999 činil dospělí 100,-Kč, důchodci, studenti 50,-Kč, děti 20,-Kč
Za tento rok si 550 čtenářů vypůjčilo 35702 knih a časopisů.
V polovině roku 1999 byl zaveden do knihovny Internet pro veřejnost.

Posloupnost knihovníků

František Tichna 1920 - 1930
Jaroslav Svoboda 1930 - 1942
Quido Feix 1942 - 1945
Josef Blažek 1945 - 1970
L.Doubravová 1970 - 1986
Jitka Lišková 1986 -