V páté době ledové (udává se jako poslední) nazvané – würm – se nordický pevninský ledovec zastavil daleko na sever od Českého masívu. Dva teplejší výkyvy ji rozdělily na tři chladnější období. Během této éry Ohře zahloubilo své koryto (jako i ostatní řeky v Čechách) o 20 metrů níže, tedy téměř na nynější úroveň hladiny. Tundra opět zavládla v naší krajině. Mráz pokračoval na domodelování kopců Českého středohoří a západní větry svály z usazenin různých geologických útvarů písek a ukládali jej většinou podél řek. Tato větrná eroze trvala přibližně 35 000 let. Teplejší výkyv trvající 15 000 let vzbudil opětovně lidskou činnost. Neandertálce nahradili jeho nástupci – szeletienci. Ti dovedli kamenné nástroje k dokonalosti. Žili ve skupinách a dokázali si stavět jednoduché přístřešky. Jejich vývoj zabrzdil druhý studený stupeň dlouhý 4 – 5000 let. Nový kulturní vývoj – aurignacien - přinesl i nového člověka. Je jím Homo sapiens fossilis (člověk moudrý zkamenělý), který je již podobný modernímu člověku Homo sapiens sapiens.
Druhý teplejší výkyv nahradil tundru opět stepní vegetací. V křišťálových vodách řek bylo množství ryb, v květnatých stepích se v nebývalém měřítku množila zvěř. Bohatá příroda přilákala nové skupiny aurignacienců z východu, kteří přinášeli svému rodu nové životní zkušenosti. Nastal rychlý vývoj a také nová kultura - gravettien (nazvaná podle francouzského naleziště La Gravette). Pračlověk začal používat kromě kamenných nástrojů i výrobky z kostí, zejména hroty kopí, jehlice a šídla, vyřezával z kosti sošky člověka i zvířat. Gravetienský člověk je označován jako „lovec mamutů “. Ti ovšem nelovili jenom mamuty, ale zpestřovali svůj jídelníček rybami i vodními ptáky a nejrůznější zvěří. Na Libochovicku nalezl Dr.J.Pokorný větší sídliště tzv. „sobů a srstnatých nosorožců “ u Poplz při silnici na Evaň. Na sídlišti bylo několik samostatných obytných objektů s jedním nebo i více ohništi. Po obyvatelích zde zůstalo množství čepelových škrabadel, rydel, vrtáků a hrotů.
Příznivé přírodní podmínky umožnily pravěkému člověku rychlý rozvoj. Nástroje již nevyráběl jen z kamene, ale používal i kosti ulovených zvířat. Dokázal stavět jednoduchá obydlí, projevovat se umělecky, (rytiny žen v mamutím klu, sošky ze stejného materiálu, keramické sošky z pálené hlíny). Největší naleziště těchto výrobků se nachází v Dolních Věstonicích, odkud pocházejí i náhrdelníky z provrtaných medvědích, vlčích a liščích zubů, nebo ze skořápek třetihorních mořských plžů.
Poplzské sídliště zaujímalo v krajině klíčové postavení, vedla přes něj významná stezka bohatého paleolitického života.
Příchodem třetí chladnější části páté doby ledové pravděpodobně poplzské sídliště zaniklo. Gravettienská kultura postupně ustupovala poslednímu stupni kulturního vývoje ve starší době kamenné nazvanému magdalenien (podle francouzského naleziště La Madelaine).
Asi před 15 000 lety roztály ledovce v Alpách a na pohraničních horách Českého masívu. Ustoupil i skandinávský pevninský ledovec a tundra pomalu vysychala. Nastala poslední doba meziledová, která trvá dodnes. Západní větry odnášely z odkrytých půd spraš. Tvořily se sprašové bouře. Vzhledem k měnícímu se klimatu opustili naše území mamuti a sobi. Člověk magdalenienské kultury se soustředili na lov nového zvířete – koně. Nástroje vyráběl hlavně z domácího materiálu a kostí (jehly, šídla, hroty oštěpů a harpun).

Přibližně před 12 000 lety nastoupila nová kultura zvaná tardenoisien (podle francouzského naleziště La Fére-en-Tardenois). Jejich sídliště nalezneme na písčitých březích řek, protože tundra ještě nebyla vyschlá.
Ze sprašových stepí se postupně vytvářela úrodná černozem. Nastal pozdní paleolit, který trval asi 2000 let.

zpět        vpřed