Po této poměrně dlouhé době meziledové přišla neméně dlouhá čtvrtá doba ledová - riss. Kromě náporu nordického pevninského ledovce obklíčil Český masív i ledovec alpský a místní ledovce na Šumavě a Krkonoších. Léta byla krátká a zimy dlouhé a kruté. Půda promrzala do velikých hloubek a ani v létě v celé síle neroztávala. Na povrchu se vytvářela kašovitá hmota, která stékala i po mírných svazích a vytvářela půdotok – soliflukce. Půda byla odnášena mohutnými lijáky do potoků a řek, kde se pomalu měnila v nánosy štěrkopísků. Půdotok měl největší podíl na modelování krajiny ve čtvrtohorách. Řeka Ohře má řečiště v polopevných třetihorních a čtvrtohorních horninách, které půdotok rozrušil, a proto má ve většině případů široké, rozevřené údolí. Oproti Vltavě, která teče povětšinou horninami prvohorními. Půdotok též vytvářel nakupené pokryvy – proluvia – okolo vulkánů Českého středohoří (Házmburk, Říp).
Čtvrtou dobu ledovou – riss – rozdělily dva teplé výkyvy na tři chladné části. Postupně vymrzalo teplomilné rostlinstvo, až zaniklo úplně. Vznikla tak tundra s věčně zmrzlou půdou. I zvěř se změnila. Přicházejí živočichové zvyklí na chlad. Poprvé se v Českém masívu objevují mamuti. Přežil i Bohemienec, oheň a přirozené přírodní skrýše mu dovolily přežít. Díky Jiřímu Mikulovi máme ucelenou představu v celku „hustého “ a hlavně časově dlouhého osídlení Libochovicka, v kotlině poblíže Házmburku, pralidmi druhu Homo erectus, počínající asi před 300 000 lety, z jeho nálezů pěstních hrotů, dále sekáčů, zakřivených širokých hrotů s hrubou retuší, otloukačů, mlatů, seker, drásadel a štípačů.
Velice hojné jsou zde praplastiky, svědkové počátků umění člověka. Jde o zachycené podoby tlustokožců, koní, antilop, lvů, bizonů, vlků, medvědů, hyen, laní, ryb a vodních ptáků, zvířata a jejich mláďata odrážejí ve svém souhrnu život bohatý na přírodní vjemy a lovecké zážitky.
Asi před 120 000 lety se teplota začala postupně zvyšovat, severský pevninský ledovec ustoupil do Skandinávie, krkonošský a šumavský ledovec roztály a alpský ustoupil vysoko do hor. Nastala čtvrtá doba meziledová – riss/würm. Tundra vysychala a po dlouhé době se země opět zazelenala stepním rostlinstvem, které za sebou přilákalo stepní živočichy. Kamennou kulturu Bohemienců nahradila kamenná kultura mousterien – podle francouzského naleziště Le Moustier. Tvary a typy nástrojů zůstávají stejné, ale jsou menší a hlavně lépe zpracované. Tuto kulturu k nám přinesl Homo sapiens neanderthalensis - neandertálec. Ten byl již usedlejší a zakládal stálá sídliště, zatímco pracovní nástroje jeho předchůdce Bohemience nacházíme na mnoha čtverečných kilometrech.
Neandertálec byl mnohem vyspělejší a zručnější. Jeho kamenné nástroje jsou již přivedeny k dokonalosti. Nejbližší sídliště neandertálců bylo na Mělnicku, nedaleko Hořína. Ovšem podle nálezů Jiřího Mikuly bylo i Libochovicko neandertálci dosti hojně osídleno. Neandertálec byl pravděpodobně vyznavač kultu medvědů a své zesnulé nebo tragicky zahynulé pietně pochovával a do hrobu jim vkládal milodary. Neandertálci vytvořili první pravěkou kulturu obohacenou o nový prvek, pohřební ritus.
Díky veliké kyselosti půdy se v oblasti Českého středohoří a Českého masívu vůbec, nepodařilo nalézt kosterní pozůstatky neandertálců. Kyselá půda rozpouští kosti během cca 10 000 let. Neandertálci v naší oblasti žili spokojeně 40 000 let.



                  



                           

                        

                     

zpět        vpřed