Pozdějším příchodem středodunajské mohylové kultury od jihozápadu byla ovlivněna smíšená kultura knovízská, nazvaná podle sídliště v Knovízi u Slaného. Patřila lidu, setrvávajícímu na zemědělské tradici a pohřbívajícímu převážně žehem jako lid středodunajský, nechybí však ani komorové hrobové stavby z kamenných desek (Bořeň u Bíliny), rituální pohřby ve skrčené poloze, nebo pohřby pohozené, s vyvrácenými nebo oddělenými údy a lebkami (Most Bořeň).
Poslední patřily pravděpodobně zbytkům podrobeného obyvatelstva. Rozlámané lidské kosti na knovízských sídlištích svědčí též o lidojedství, které podivně kontrastuje s hospodářským a kulturním rozkvětem své doby. Knovízský lid žil totiž v poměrném blahobytu a jeho doba znamená nejhustší osídlení v dějinách místního kraje až do novověku. Osady byly někdy velmi rozsáhlé, v mnohých případech můžeme mluviti spíše o městyštích.. Tyto osady byly střediskem výroby bronzových nástrojů. Ukazují na to četné pískovcové kadluby na odlévání bronzových nástrojů. Také obchod byl na výši a pěstoval čilé styky zejména s uherskou oblastí, která k nám importovala své bronzové výrobky již od dob lužické kultury. Také jsou zde nacházeny první výrobky ze železa.
Knovízská kultura je svými nálezy na Libochovicku bohatě zastoupena. V Břežanech byl panem Jiráskem nalezen sídlištní objekt se střepy. Sídlištní objekt byl nalezen v roce 1935 také v Dubanech a v něm fragment knoflíku, 12 zlomků zásobnice a další keramika. V dubanské pískovně byl panem Šimonkem nalezen žárový hrob s dvouuchou zásobnicí. Dubanské nálezy uzavírá nádoba nalezená panem Šerým v roce 1924. V Klapém ve štěrkovně pod Házmburkem nalezl v roce 1935 pan Jirásek depot tří bronzových srpů. Na jižním svahu Házmburka nalezl v roce 1950 pan Zázvorka cedníkovitou nádobu. Na severním svahu nad Podhorou nalezl v roce 1915 pan Keller bronzové kopí. V kamenolomu na západním svahu Házmburka objevil pan Jirásek v roce 1925 kamenný sekeromlat a bronzový srp. Klapské nálezy uzavírá opět pan Jirásek když v roce 1935 a 1936 nalézá na vrchu Házmburk bronzovou jehlici a bronzový srp a jehlice.
Na poli u Kostelce nad Ohří nalézá v roce 1949 pan Pavlík keramiku sídlištního typu. V roce 1934 byla v Křesíně objevena sídlištní jáma, která obsahovala dvouuchou nádobu, jehlancovité závaží a 3 střepy. V Křesíně na poli ppč.793/2 byly nalezeny dvě jámy.
Nad Levousy v místech, kde se říká „Na Šancích“ vyrostlo v době knovízské výšinné sídliště. V roce 1908 zde hrabě Herberstein nalezl různou keramiku a střepy, v letech 1949 – 50 zde pan Pavlík nalezl soubor keramiky a strusku a nakonec zde byly nalezeny 3 fragmenty keramiky. Na dohled od levouského byla další knovízská sídliště u Stradonic a na Klapém. Jižně od tohoto hradiště na zalesněném svahu bylo objeveno pohřebiště v podobě několika desítek nevysokých mohyl s žárovými i kosterními pozůstatky. Některé z těchto mohyl byly podrobně prozkoumány. Datování pohřbů odpovídá mohylové a knovízské kultuře, s výskytem poněkud mladších pohřbů kultury štítarské. Jejich přibližný počet je asi 40. Některé jsou z opukových plochých kamenů, jiné z hlinitého materiálu. Mají průměr 1.5 až 11 m, výšku od 10 cm do 1,5 m. Jen některé z nich byly odborně prozkoumány.
Pan Pavlík nalezl v roce 1950 soubor keramiky na poli u Poplz. V roce 1962 na návrší „Viničky“ při průkopu pro vodovod byly nalezeny příkop a vnitřní areál opevněné osady a 3 kostrové hroby. Radovesice jsou zastoupeny kostrovým hrobem nalezeným roku 1919. Hrob obsahoval mimo jiné i dva bronzové náramky. V roce 1909 nalezl pan Landa na poli misku, fragmenty dalších tří misek a amforu. Pan Pavlík objevil v roce 1959 na poli mezi Malou a Velkou Ohří 5 střepů ze sídlištního objektu. Z tohoto období pravděpodobně pochází i nález kostrového hrobu v Sedlci, v němž byl nalezen dobře zachovalý bronzový meč.
Sídliště, či vesnice „Prelibochovice“ dosáhla v době knovízské také svého rozkvětu. V roce 1913 byl objeven sídlištní objekt se souborem keramiky poblíž bývalé nemocniční pokladny. Při stavbě sokolského stadionu byl nalezen v roce 1933 soubor keramiky sídlištního typu a v roce 1934 střep ze sídlištního objektu. V nynějším domově důchodců byl v roce 1930 nalezen sídlištní objekt ze kterého pochází okřínek. V roce 1931 byl u hotelu Černý orel nalezen soubor keramiky ze sídlištního objektu. Pan Rublič nalezl v zámeckém parku keramiku sídlištního typu v roce 1933 a v témže roce byl nalezen soubor keramiky sídlištního typu u sochy sv.Václava , u silnice na Slatinu. To byl výčet nálezů a objektů na území Libochovic. Vzhledem ke své rozsáhlosti to mohlo znamenat, že se sídliště během kultur postupně stěhovalo z místa na místo. Sídlištní nálezy doplňují nálezy náhodné, 2 dvouuché nádoby a bronzová jehlice bez místa určení nálezu. V roce 1950 nalezl pan Pavlík soubor keramiky na poli ppč.385/1.

zpět        vpřed