Dobu halštatskou reprezentuje v našem kraji
kultura bylanská (podle pohřebiště v Bylanech u Kolína), která navazuje na knovízskou kulturu, zasaženou novou etnickou a kulturní vlnou z bývalé mohylové oblasti. Jejím charakteristickým znakem jsou knížecí pohřby na vozech, známé zejména ze středočeských nalezišť. V našem kraji byl zatím nalezen pouze jeden, a sice ve Lhotce u Lovosic. Na nízkém čtyřkolovém válečném voze tu byl pohřben bojovník, ozbrojený mečem a kopím: u voje byly pak nalezeny zbytky koňských kostí u postrojů. Tyto hroby jsou zajímavým dokladem společenského zřízení bylanského lidu, v jehož čele stála zřejmě nějaká knížecí dynastie, soustřeďující ve svých rukou i politickou moc.
Nálezy bylanské kultury nejsou v našem kraji dosud příliš četné a pocházejí vesměs z pozdní doby. Poměr ke středočeské bylanské oblasti není dosud jasný, zdá se však, že Podkrušnohoří leželo v této době na periferii vývoje. Tím by se také dala vysvětlit poměrná chudoba nálezů. Počátek doby železné znamená tedy pro místní kraj poměrným úpadkem, který však neměl dlouhého trvání.
Při stavbě polního mlatu byl v roce 1973 ve
Slatině nalezen z části vyloupený „knížecí“ hrob, ve kterém byli pohřbeni tři lidé a nalezeny v něm byly koňské postroje a bronzové mísy.
Nálezy z období bylanské kultury byly pak učiněny jen v
Libochovicích, což svědčí o dosti pokročilém osídlení a možná již stálé vesnické sídliště. V roce 1944 nalezl pan Kabát v bývalé okresní pískovně kostrový hrob se čtyřmi mísami. Při kopání základů skleníků v Osevě v roce 1950 nalezl pan
Beneš koflík. V bývalé Okresní pískovně (jižně od cesty na Dubany) nalezla v roce 1956 K.Motyčková z AÚ dva žárové hroby.
Při provádění odkrývek orné půdy v pískovně JZD mezi Libochovicemi a
Dubany v roce 1956 byly nalezeny staré hroby, nádoby a sídliště. Vyslaní archeologové odhadli stáří objeveného sídliště asi na 2.600 roků.