Díky ovládnutí nového dopravního prostředku – koně - se k nám velice rychle asi 2900 let př.n.l. rozšířila kultura se šňůrovou keramikou, nazvané podle způsobu výzdoby, prováděné otisky šňůry na hrdlech nádob. Lid této kultury osídlil náš kraj poměrně velmi hustě. Byl to lid nomádský, který kočoval na ukrajinských stepích, odkud pronikal jednak ke Kavkazu, jednak přes Polsko až do středního Německa a do Čech. Z těchto důvodů bývá šňůrová kultura spojována s příchodem Indoevropanů do Evropy. Jejím typickým inventářem jsou vedle keramiky elegantní kamenné sekeromlaty s fasetovanými boky, které pravděpodobně zjednaly šňůrovému lidu převahu nad domácím obyvatelstvem. Sídliště tento lid po sobě žádná nezanechal (snad žil v sídlištích svých předchůdců), četné nálezy pocházejí vesměs z hrobů s kostrami ve skrčené poloze. Nejbohatší byly na př. na Bílinsku a na Lovosicku, kde byly zjištěny i hroby žárové. Zajímavým dokladem chirurgického umění tohoto lidu je trepanovaná lebka z pohřebiště v Bílině.
Šňůrová kultura je na Libochovicku poměrně pěkně zastoupena, a to jak ojedinělými nálezy, tak i kostrovými hroby. V Klapém byly již v roce 1876 nalezeny 3 kamenné sekeromlaty. Později panem Jiráskem v roce 1931 týl kamenného sekeromlatu a v roce 1934 kamenná sekera. Na vrchu Házmburku nalezl pan Koutek asi v roce 1876 hroby a v nich 4 fasetované sekeromlaty. V Levousích pak kamenný sekeromlat nalezený panem Hauptvogelem v roce 1905. V Poplzích byla v roce 1932 nalezena amforka a kostrový hrob v roce 1949, který obsahoval kamennou sekeru a pazourkovou čepel. V roce 1962 pak 3 kostrové hroby na návrší „Viničky“. V Radovesicích v bývalém Landově kamenolomu byl v roce 1914 objeven kostrový hrob, který obsahoval fragment amfory a džbánek. V roce 1972 nalezl J.Mikula na „Šibeničním vrchu“ kamenný sekeromlat. V Černivě nalezl pan Tymich kamenný sekeromlat. Na Evani byl v roce 1962 nalezen kamenný fasetovaný sekeromlat.
Nálezy v Libochovicích potvrzují trvalejší osídlení. Pravděpodobně z roku 1912 pochází nález džbánku z kostrového hrobu nalezeného na území dnešního mechanizačního závodu. Při stavbě mostu v roce 1936 nalezl pan Rublič týl kamenného sekeromlatu. Další nález kostrového hrobu byl učiněn při stavbě sokolského stadionu. Pochází z něj džbánek. Další hrob byl nalezen na zahradě pana Mayera. Kromě jiného obsahoval i džbánek a pazourkové jádro. Z roku 1925 pochází nález kamenného sekeromlatu nalezeného panem Křenkem na téže zahradě.

zpět        vpřed