Paleozoikum trvalo téměř 325 miliónů let.
      
Během celého kambria docházelo k postupnému globálnímu oteplování klimatu. Výkyvy ve výšce mořské hladiny dosahují maxima na počátku středního a na konci svrchního kambria. V tomto období byly velké části tehdejších kontinentů zality mělkým epikontinentálním mořem.
Převážně na jižní polokouli se rozprostíral mohutný kontinent Gondwana, tvořený dnešní Antarktidou, Afrikou, Jižní Amerikou, Austrálií a indickým, arabským, severočínským a jihočínským subkontinentem. V rovníkové oblasti se nacházely sibiřský a kazašský kontinent a dále kontinent Laurentie, tvořený dnešním Grónskem a velkou částí dnešní Severní Ameriky. V oblasti jižního polárního kruhu, mezi Laurentií a Gondwanou se nacházel kontinent Baltika, tvořený dnešní severní Evropou. Ostatní stavební jednotky budoucí Evropy (včetně částí dnešního Českého masívu) byly v té době začleněny v severním okraji Gondwany. Prostor mezi Baltikou a Gondwanou vyplňoval oceán Paleotethys. Na severní polokouli se rozprostíral oceán Panthalassa.

Právě v oceánech se zrodil život. Na mořském dně bychom nalezli zástupce všech dnešních kmenů bezobratlých živočichů: houby, ramenonožce, pralilijice, pačlenovce a první červy. Skutečným vládcem kambrického moře byl trilobit, jehož různé druhy tvořili 60% tehdy živého tvorstva.
Z období kambria není na Libochovicku pražádný nález. Nález trilobita v oblasti obce Poplze je nepodložený a možná i vymyšlený. Snad bylo toto území z větší části souší.
Délka trvání kambria se odhaduje na 65 miliónů let.
       

zpět        vpřed