Pro perm je charakteristické velké oteplení, což se odráží ve velkém rozsahu pouštních oblastí a v červeném zbarvení sedimentů. Na Gondwaně přetrvává v počátku permu rozsáhlé zalednění, které však již během spodního permu začíná ustupovat. V postglaciálním období dochází k vzestupu mořské hladiny a oblastech mírných pásů se vytváří výhodné podmínky pro vznik uhelných slojí. V průběhu permu však hladina světového oceánu celkově klesá, čímž se zvětšuje rozloha souše a začíná tzv. geokratické období.
Postavení kontinentů v permu se v porovnání se svrchním karbonem výrazněji nezměnilo. Na území dnešní Evropy probíhají poslední fáze variské orogeneze, již bez výraznějších vrásnících účinků.
V uralské oblasti dochází k vyvrásnění mohutného horského pásma a tím k propojení evropské oblasti se sibiřským a kazašským kontinentem. Vzniká jediný superkontinent Pangea. Severočínský a jihočínský kontinent spolu s Pangeou obklopují zbylou východní část oceánu Paleotethys.
Spolu s krajinou se mění i živočichové. V mořích končí období vlády trilobitů, ryby a obojživelníci se od svých předchůdců v karbonu výrazně nelišili. Celou souši však ovládli potomci karbonských plazů např. pelykosauři či archosauři.
Krajina Libochovicka získávala postupně tvář savany. Vysychaly močály a bažiny. Začaly převládat písčité půdy zbarvené do červena. Vrty na Peruci prokázaly pískovce, červené jílovce a vápence. Tam, kde eroze potoků a řek pronikla pozdějšími vrstvami, můžeme nalézt odkryvy permu. Např.při pravém břehu Ohře na úpatí svahů Šebína mezi Levousy a Poplzemi.
Perm trval asi 41 miliónů let.
       

zpět        vpřed