Pro období karbonu je typické klima se značnými teplotními rozdíly mezi rovníkovými a polárními oblastmi. V oblasti jižního pólu se nachází rozsáhlé zalednění. Střídání glaciálů a interglaciálů způsobuje rychlé kolísání hladiny světového oceánu. Tyto podmínky byly v oblastech s humidním klimatem ideální pro vznik ložisek černého uhlí. Docházelo zde k značnému hromadění rostlinných zbytků a jejich rychlému překrývání sedimenty. Karbon je obdobím výrazné tektonické aktivity. Probíhají hlavní fáze variského vrásnění, kdy v oblasti paleotethydní mobilní zóny koliduje Gondwana s jižním okrajem Laurusie. V oblasti dnešní Evropy je vyvrásněno variské pohoří.
Území dnešních Čech bylo jižním výběžkem severoatlantské pevniny Laurentie. V severozápadním Německu, na Moravě a na jih od nás bylo moře.
V důsledku tektonických pohybů a geomorfologické situace vznikly v Čechách podmínky k vytváření sedimentačních pánví a k ukládání sedimentů. Také se zde rozvinula bohatá vulkanická činnost. Od té doby začíná velmi pestrá historie středočeských permokarbonských pánví. Během karbonu nastal prudký rozvoj suchozemského rostlinstva ve formě stromovitých přesliček, kapraďorostů a plavuní, jehličnaté a listnaté stromy ještě neexistovaly. Podnebí u nás tehdy bylo vlhké a tropické, přející bujnému rozvoji vegetace. Nahromaděniny obrovského množství rostlinné hmoty v močálech byly základem vzniku slojí černého uhlí. Jezera byla hojná na ryby, hlavně tzv. skelnošupinaté s nesouměrnou ocasní ploutví i sladkovodní ryby žralokovité. Jejich zuby nebo šupiny jsou u nás nacházeny v karbonských sedimentech. Břehy jezer obývali primitivní obojživelníci - krytolebci, nastal i velký rozvoj hmyzu všeho druhu. Vzácností nebyly ani obrovité fosilní vážky o rozpětí křídel nejméně 40 cm a délkou 28 cm.



Na Libochovicku se z období karbonu neobjevilo téměř nic. Ovšem to neznamená, že zde snad byla pustina. Například vrty na Peruci potvrdily bohatá naleziště černého uhlí o síle až 2 metry, ovšem v hloubce pro nás nedostupné až přes 1000 metrů. Kladenská karbonská pánev se táhne od Lovosic, podél jižního okraje Českého středohoří přes Třebenice a Třebívlice až k Havrani.
Ráz karbonské krajiny se v okolí Libochovic podobal celému tehdejšímu okolí. Bažiny, jezera, divoké řeky a bohatá vegetace pestrá životem.
Na konci karbonu se objevila velká vulkanická činnost. Například vrt u Koštic zjistil sklovitou lávu. Vulkanická centra byla zjištěna na Teplicku. Mohutné erupce lávy a vulkanického materiálu zasahovaly až do naší oblasti.
Karbon trval 74 miliónů let.
       

zpět        vpřed