Č t v r t o h o r y – k v a r t é r
(a n t r o p o z o i k u m)
P l e i s t o c é n
Čtvrtohory zatím trvají téměř 2 milióny let
Na počátku antropozoika se začalo klima na Zemi postupně ochlazovat, ledovce vzniklé na pólech postupovat. Začalo pravidelné střídání dob ledových a meziledových.
Rozložení kontinentů z počátku čtvrtohor odpovídá, až na malé výjimky, nynějšímu stavu.
Na počátku pleistocénu došlo z dosud neznámých příčin k prudkému ochlazení, dosavadní tropické a subtropické podnebí se změnilo na mírné. Ke změnám docházelo i v rostlinné a živočišné říši. Tropická fauna a flóra ustoupila flóře a fauně mírného pásma.
Protože se krajina Českého masívu i v tomto období trvale zdvihala, Ladevské jezero zanikalo, až se postupně z jeho vod vynořily vrcholky vyšších kopců. Jezerní vody odtékaly pozvolna do moře v oblasti dnešní severoněmecké nížiny. Z jihu se do takto vzniklé jezerní plochy vlévaly vody Vltavy a z východu Labe. Na Libochovicku z vody Ladevského jezera vyčnívaly četné sopečné ostrovy (Klapý, Rohatec, Jiřetín a Košťálov) a do Českého středohoří pronikalo jezero mnohými zálivy. Odtok jezera byl stejně jako v terciéru Českou branou (Porta bohemica).
Protože zdvihání Českého středohoří neustávalo, ustoupilo Ladevské (Podřipské) jezero až ke Klíčanům. Vody Labe a Vltavy získaly větší spád a zahlubovaly svoje koryta. Ohře tehdy u Postoloprt uhýbala, napojovala se na Bílinku a tekla směrem na Ústí nad Labem. Libochovickem protékala pouze řada potoků, které se postupně spojovaly a daly vzniknout říčce s pozdějším názvem Hasina, (nebo také Brozanka). Usazeniny těchto potoků nazýváme štěrkopísky. Pískovna snad byla v každé vesnici. Štěrkopísky z potoka Hasina se táhnou od Pátku k Levousům a dále k Šebínu. Starší usazeniny štěrkopísků pocházejí z Ladevského jezera.
Příroda na Libochovicku se pozvolna měnila. Objevily se první malé tlupy lovců a sběračů, předchůdců člověka, Homo erectus. Z počátku pleistocénu zde byly ještě hojné pralesy, v nichž rostly většinou duby, habry, vrby, olše, břízy, borovice, platany, jalovce, ořešáky, jírovce a další dřeviny, známé i dnes. Mastodonti či machairodi byli svědci občasných erupcí v Českém středohoří. Podnebí se zhoršovalo.