P l i o c é n


V poslední části Neogénu – pliocénu se počaly, podle krušnohorského zlomu, zdvihat Krušné hory, které do té doby téměř neexistovaly. Pomalu se začala zvedat hrásťová kra Českého středohoří a ostatních pohoří. Protože Český masív se nadále periodicky zdvihal, změnil se posléze téměř v celém rozsahu v souš. Hladina průtočných jezer, tedy i Kobyliského, klesala, až se konečně objevila koryta protékajících řek. Zůstala jen mělká jezera v jižních a severozápadních Čechách. Vznikla tak říční síť, která se pak již nikdy v základních rysech nezměnila. Někdejší žlutavě bílé jezerní štěrčíkovitopísčité usazeniny zaniklého Kobyliského jezera se pod tropickým nebem zbarvily opětně do rudočervena. Objevil se první předchůdce Ohře, který ještě nesměřoval na Louny a Libochovice, ale u Postoloprt v té době existoval vodní předěl a řeka tekla na Mostecko a Bílinsko. Libochovicko mělo svůj vlastní vývoj, začaly se zahlubovat potoky směřující od Loun (Hasina), kde se napojovaly na vznikající Vltavu.
Opožďování výzdvihu kotlin uvnitř Českého masívu za pohraničními horami v nejmladších třetihorách (pliocénu) vedlo opětně ke vzniku nových průtočných jezer. Štěrkovité i písčité, popřípadě i jílovité jezerní usazeniny pokrývaly a pohřbívaly tropické červenozemě minulých období. Tak před třemi milióny let, na přechodu z třetihor do čtvrtohor byly celé střední Čechy zatopeny vodami tzv. Ladevského jezera, z jehož hladiny čněla k nebi pouze vysoká strmá homole Řípu jako podivuhodný ostrov.
Rostlinné ani živočišné paleontologické nálezy z Ladevského jezera známy nejsou. V tropickém i subtropickém klimatu podléhaly totiž odumřelé rostliny rychlému chemickému rozkladu. Rovněž skořápky a kostry ryb a živočichů, tvořené převážně uhličitanem a fosforečnanem vápenatým, se velmi rychle v kyselém prostředí rozpouštěly, až vymizely docela.
Díky industrii, (opracovaný kamenný nástroj), která byla nalezena v nejstarších terasách, můžeme usuzovat o nejstarším pliocenním zástupci rodu Homo u nás. Jeho existence však není zcela prokázána. Tento hominid používal různě dostupné „domácí “ kameny – čedič, křemenné valounky a hrance.

zpět        vpřed

MENU :

Kapitola :

podkapitola :