Těžko asi zjistíme, koho vlastně napadlo spojit dvě rudy dohromady a navíc v určitém poměru. Měď a cín, dva rozdílné kovy, a přeci je po jejich spojení pojmenována celá epocha lidstva. Přibližně 2400 let př.n.l. nastává doba bronzová.
I když naleziště mědi a cínu jsou v Krušných horách, vytavený kov se k nám dovážel v podobě hřiven z alpské oblasti. Zprvu ojediněle, později zcela nahradil používaný kámen a měď.
Kultura, prolínající se z konce eneolitu s kulturou zvoncovitých pohárů, se nazývá únětická kultura (podle Únětic ve středních Čechách. Základem tohoto procesu byli eneolitičtí zemědělci, kteří se poindoevropštili a vstřebali postupně všechny cizorodé složky. Jejich doménou byla střední Evropa, jádro osídlení se však soustřeďovalo po obou stranách Krušných hor.

Následoval mohutný vzestup hospodářského a společenského života. Rozkvétá obchod, který si hledá cesty i do velmi vzdálených končin - ženy únětických rolníků se zdobí nejenom bronzovými jehlicemi, náramky, náušnicemi a náhrdelníky, vyráběnými v domácím prostředí, nýbrž i korály z baltického jantaru, nebo dokonce z egyptského skla. Novým objevem jsou krátké dýky trojúhelníkovitého tvaru, které vytlačily těžkopádné kamenné sekeromlaty. Později se prodlužují v meče. Bohatství únětického lidu dokumentují též četné nálezy zlata, na př. v okolí Lovosic, Libčevse a Třebívlic Zálibu v kovech dosvědčuje i keramika s nezdobeným vyhlazeným povrchem téměř kovového lesku.
Ve společenském životě je vynález kovu významným mezníkem. Primitivní tlupy nebo rody, jak jsme je znali v době kamenné, se nemohly udržet ve stejné formě při změněných hospodářských podmínkách, které přinesly racionálnější výrobu nástrojů a s tím spojenou částečnou dělbu práce. Vzniká soukromé vlastnictví a společnost projevuje tendenci k utváření sociálních skupin, jejichž rozdíly se v průběhu dalšího vývoje neustále prohlubují.
Osídlení bylo celkem husté. Většina známých sídlišť je otevřená vesnického charakteru, výšinná sídliště nejsou téměř známa. Chybí doklady o opevnění. Hroby této kultury jsou kostrové, vždy ve skrčené poloze. V hrobech nalézáme rozdíly mezi obyčejným rolníkem a členem knížecí rodiny, které byly kryty mohylami. Obyvatelstvo věřilo na posmrtný život.
Nálezy z této doby jsou na Libochovicku poměrně hojné. V Brníkově byl na dvoře domu čp.128 v roce 1959 nalezen hrob se dvěma skrčenými kostrami bez milodarů, výzkum provedlo muzeum Teplice.Na Evani byl panem Koptou v roce 1922 objeven kostrový hrob obsahující dva knoflíky a zlomky keramiky a v roce 1962 byl nalezen u kravína zbytek žárového hrobu. V roce 1927 objevil pan Vydra při stavbě hospodářských budov na svém pozemku několik hrobů se skrčenými kostrami. Na severním svahu Házmburku nad statkem Podhora byl panem Šnajberkem v roce 1938 nalezen depot 5 bronzových seker a dva náramky. O deset let dříve (1928) zde nalezl pan Jirásek bronzový náramek. Ve svahu za lomem nad cestou na hrad nalezl v roce 1968 V.Smrž 10 jehlancovitých závaží z keramiky. V Křesíně byl roku 1924 objeven MUDr. Čermákem kostrový hrob a v něm džbán a dva střepy. Dále zde byla objevena bronzová sekera. V roce 1962 bylo na poli ppč.793/2 nalezeno 6 kostrových hrobů a dvě jámy a hrot pazourkové dýky. V Pískovně za mlýnem byl v roce 1963 nalezen kostrový hrob. V Poplzích byl při stavbě silnice na Evaň nalezen v roce 1913 střep nádoby. V témže roce nalezl pan Funke na svém pozemku bronzovou sekeru a koflík. Do Poplz patří i nález souboru keramiky. V Radovesicích již roku 1897 nalezl Dr.Man kostrový hrob v bývalém kamenolomu. Ten mimo jiné obsahoval bronzovou dýku a dláto. V Žabovřeskách byla nalezena keramická miska.
V Libochovicích bylo již za únětické kultury trvalé osídlení. Svědčí tomu nález souboru keramiky ze sídlištního objektu z roku 1948 z prostoru bývalého cukrovaru a tři střepy a kamenný vývrtek ze sídlištního objektu nalezené v témže roce při stavbě sklárenských bytovek. Dosti hojné jsou i nálezy kostrových hrobů. Na křižovatce železniční tratě a silnice na Slatinu (u ulice Dvouletky a Táboritské) byly v roce 1906 panem Zůnou nalezeny rozrušené hroby s fragmenty keramiky a lidských kostí. Pan Mayer nalezl v roce 1911 u domu pana Jetela rozrušený kostrový hrob obsahující soubor střepů a lidské kosti. Roku 1912 byl na poli paní Šimanové odkryt kostrový hrob obsahující i tři džbánky a koflík. V roce 1913 byl na pozemku pana Houdka nalezen kostrový hrob obsahující kromě jiného i koflík a mísu. V roce 1930 byly nalezeny dva hroby u domova důchodců, z nichž první obsahoval 2 knoflíky a misku a druhý pak 2 knoflíky a džbánek. Na témže místě byl v roce 1931 objeven další hrob se souborem keramiky. Naproti bývalé sklárenské vile byl panem učitelem Koptou v roce 1931 nalezen kostrový hrob obsahující lidskou lebku a fragmenty nádob. U kostela pak byla nalezena samostatná hrubá nádoba. Při stavbě zařízení pro splachovací vykládání řepy u cukrovaru v roce 1948 nalezl V.Pavlík jednu jámu a K.Motyčková nalezla v bývalé Okresní pískovně v roce 1956 silně poškozenou mohylu.
                                       

zpět        vpřed