Pozdní doba kamenná – eneolit (3800 – 2400 př.n.l.), zvaná též
chalkolit – doba měděná, je přechodovým obdobím mezi
neolitem a dobou bronzovou. Staré neolitické obyvatelstvo, které žilo u nás v míru po několik století, se ocitá ve víru nejrůznějších kulturních vlivů, přicházejících jednak obchodními styky, jednak přímou invazí cizích etnických skupin. Evropských kmenů se zmocňuje nepokoj, který je nutí do pohybu. Tak dochází k prvnímu velkému stěhovaní národů v dějinách, které značně pozměnilo etnické složení a kulturní tvářnost kontinentu.
Osídlení Libochovicka na počátku eneolitu navazovalo na předchozí osídlení neolitické. Na Brníkově nalezl pan Vodrážka v roce 1930 pazourkový srp a dva fragmenty pazourkové dýky. Na
Evani to byl nález fragmentu kamenné sekery nalezený v roce 1922 a ostří sekeromlatu nalezeném v roce 1962. V
Klapém na jižní straně
Házmburka nalezl pan Koutek v roce 1876 sekeromlat, pan Durdík v roce 1899 pazourkový srp a o několik desítek let později pan Zázvorka 3 kamenné sekery. V roce 1926 nalezl pan Jirásek v kamenolomu pod Házmburkem fragment bulavy, v roce 1934 kamennou sekeru a roku 1935 kamennou bulavu, potom na vrchu Házmburk v témže roce kamennou sekeru. V Kostelci nad Ohří nalezl pan
Pavlík v roce 1949 eneolitickou keramiku, pravděpodobně ze sídliště. V
Křesíně byla nalezena v roce 1932 kamenná bulava. Ojedinělý nález pochází i z
Levous , kde pan
Křenek v roce 1919 nalezl zlomek kamenné bulavy a bez udání data byla nalezena kamenná sekera.Ve
Lkáni nalezl pan Weniger roku 1954 kamenný sekeromlat a pazourkový úštěp.
V
Poplzích byl panem Pavlíkem roku 1950 nalezen fragment kamenné sekery. V
Radovesicích zastupuje eneolit nález zlomku kamenné sekery panem Bochorem z roku 1910.
Kamenný mlat nalezl v Košticích Dr. Man v roce 1906.
Libochovické nálezy z počátku eneolitu zastupuje polotovar kamenného sekeromlatu nalezeného paní Honsovou při stavbě sokolského stadionu. Dále kamenná bulava nalezená na poli panem učitelem Štruncem v roce 1908 a fragment kamenného sekeromlatu nalezený v roce 1937 na „Závodí “.
Kulturu s moravskou malovanou keramikou nahrazuje kultura nálevkovitých pohárů, která se vyznačuje charakteristicky rozšířeným hrdlem nádoby. Dochází k rozvoji pěstování dobytka a začíná nová éra v podobě zpracování kovů – mědi, která pozvolna nahrazuje kamenné nástroje. Lidé nálevkovitých pohárů žili jak v otevřených sídlištích vesnického charakteru, tak i opevněných výšinných sídlištích. (Březno u Loun).
V roce 1961 při kopání jímky u kravína na Evani byly nalezeny 4 jámy a v roce 1967 také u kravína profily šesti jam pocházející z této kultury. V Křesíně byly na poli ppč.793/2 nalezeny v roce 1692 dvě jámy a na poli u pískovny pak různé keramické střepy. V
Žabovřeskách na poli ppč.53 byly v roce 1966 nalezeny dva kostrové hroby.
Podle nálezů bylo i jedno takové sídliště vesnického typu i v Libochovicích. Pravděpodobně navazovalo na osídlení z doby kultury s vypíchanou keramikou. Je zcela možné, že právě v této době byl položen základ pozdějšího městečka. V roce 1933 nalezl pan
Rublič v zámeckém parku keramiku, dokazující osídlení Libochovic touto kulturou.
Nastupuje
kultura kanelované keramiky – bádenská kultura, charakterizovaná žlábkovou výzdobou. Pro Čechy jsou typickou formou džbánky s rohatými uchy (tzv. ansa cornuta), které byly nalezeny například ve Velkých Žernosekách u Lovosic.
Přibližně v roce 3400 př.n.l. k nám přišlo od severu etnikum nesoucí s sebou
kulturu kulovitých amfor. Tito lidé postupně vytlačili předešlé kultury a usazovali se na jejich sídlištích. Tam se také dále dělila podle regionů na další kultury – (
jevišovická, bosácká, řivnáčská, chámská a jiné.)
Možným pokračováním osídlení Libochovic je ojedinělý nález z doby kultury kulovitých amfor nalezený u domova důchodců v roce 1934. Jedná se o dva zdobené střepy.
Řivnáčská kultura je zastoupena sídlištěm v Křesíně, souborem keramiky a fragmentem kamenné sekery, nález z roku 1926.