Někdy okolo roku 500 před n. l. se v oblasti jižního Německa a severovýchodní Francie, v území bývalé mohylové kultury, která zasahovala jižní a západní část Čech, objevil lid, který sehrál v dějinách pravěké Evropy velmi důležitou úlohu. Byli to Keltové, známí Římanům též pod jménem Gallové. Potomky tohoto nadaného indoevropského lidu jsou dnešní Irové, Skoti, Bretoňci a obyvatelé Walesu. Také Francouzi se k nim hlásí jako ke svým předkům.
Keltové sídlící na severních svazcích Alp se ocitli ve sféře kulturních vlivů antického světa, které k nim proudily alpskými průsmyky zejména ze středoitalské oblasti Etrusků, jejichž vyspělá kultura byla vzorem i Římanům. Keltové tyto podněty přejímali, ale nenapodobovali cizí vzory, zpracovávali je po svém a vytvořili tak svéráznou, archeology nazvanou kulturu laténskou, podle stanice La Téne ve Švýcarsku. Byla to kultura tak vyspělá, že s ní nemůžeme srovnávati nic, co tu bylo před ní, ani co přišlo po ní až do doby historické. Tato kultura je vyvrcholením pravěkého vývoje našich zemí. Na našem území vznikají první důmyslně opevněná města s dlážděnými ulicemi, domy, zamykanými na klíč a s četnými dílnami hrnčířskými, kovářskými, zlatnickými a podobně. Keltové se stali učiteli barbarských národů Evropy, kterým zprostředkovali antickou civilizaci formou, blízkou jejich duchu. Učili se od nich nejen Germáni, nýbrž i naši slovanští předkové. Mnohé z toho, co je dnes naším běžným kulturním majetkem, přinesli do našich zemí již Keltové např. rotační kamenné žernovy na drcení obilí, hrnčířský kruh, různé výrobky kovářské a j. Mimo jiné i pojmenování Čech můžeme vděčit Keltům – Bójům – bohemien, stejně tak i jméno řeky Ohře pochází od keltského Agara (aga – losos, ara – prudce tekoucí řeka).
Severozápadní Čechy se ocitly ve sféře laténských vlivů již od 5. stol. př. n. l., od doby tzv. kultury starolaténské, která sem pronikala patrně z jižních Čech, kde bylo tehdy mocné kmenové ústředí. Vidíme to na nálezech skvěle vypracovaných bronzových šperků a zejména na keramice zdobené nejen pravidelnými rytými geometrickými vzory, nýbrž i motivy figurálními, které byly raženy na nádobách pomocí kolků. Skvělé zobákovité konvice, známé z jihočeských nálezů, však dosud u nás zjištěny nebyly. Individualita uměleckého projevu a poměrně řídký výskyt nálezů starolaténského typu (převážně v bohatých knížecích hrobech) svědčí o tom, že tato kultura byla majetkem pouze vládnoucí vrstvy, která si vydržovala na svých dvorech umělecké řemeslníky, pracující pro její potřebu. Keltové používali i u nás ražené mince jako platidla.
Nálezy z tohoto období jsou v Libochovicích skutečně velmi malé. V objektu nynějšího domova důchodců byly v roce 1928 nalezeny 4 střepy sídlištního typu a dalších 11 střepů v roce 1930. V roce 1950 při kopání základů skleníků pro podnik Oseva nalezl pan Beneš a bratři Mlezivové soubor střepů.
Teprve od roku 400 př. n. l. můžeme mluvit o masové výrobě hmotných i kulturních statků, sloužící potřebám širokých vrstev lidu. Laténská kultura se tehdy zjednodušila a zlidověla a stala se projevem skutečně všeho keltského lidu. Bylo to v době velké expanze keltských kmenů, které se rozcházejí ze své pravlasti na západ do Francie, na jih do Itálie, kde dobývají Řím, na poloostrov Balkánský, odkud pronikají až do Malé Asie, do střední Evropy a do Podunají až k Černému moři. Do Podkrušnohoří se tehdy dostal přes Chebsko a údolím Ohře kmen, který pohřbíval své mrtvé nespálené, v natažené poloze v plochých, jednoduchých hrobech (tzv. kostrové hroby). Obsadil celou oblast severozápadních Čech až k Brdům a pronikl dále na východ až do Slezska a na Moravu. Dále na sever se nedostal.
Tento lid, patrně kmen Volků - Tektoságů, zanechal u nás řadu sídlišť a pohřebišť s kostrovými hroby, například Libkovice, Libčeves, Bečov, Klapý, Trmice, Lovosice, Velké Žernoseky a jiné. Jsou to jednak hroby bojovníků s pádnými železnými meči v kožených pochvách, širokými listovitými kopími a v šatě sepnutém železnými sponami, jednak hroby žen s bronzovými i železnými sponami, náramky, nánožníky a kovanými pásy. Sídlištní nálezy obsahují převážně keramiku, jejíž formy dosvědčují pobyt tohoto kmene v našem kraji ještě v 1. stol. před n. l.
Keltové obývali celou řadu opevněných výšinných sídlišť (oppida) v okolí. Například sídliště ve Vlastislavi u Lovosic, sídliště Levousy u Libochovic, nepodložené a tak trochu bájné sídliště na vrchu Klapý. Ovšem možná jsou i sídliště vesnického typu.
Keltové nebyli v době laténské kultury jedinými obyvateli našeho kraje. Vedle nich se tu udržely i zbytky halštatského obyvatelstva. zejména lužického lidu, který se sice keltisoval, avšak podržel si přitom některé tradiční kulturní formy až do počátku našeho letopočtu. Historičtí Bójové, (keltský kmen), kteří vtiskli zemi své jméno (Bohemia), žili ve středních a jižních Čechách a do našeho kraje nezasáhli.
Smíšením keltských kmenů s místními obyvateli a částečně i germánskými kmeny vznikla na severu Čech zvláště pak v údolí labské průrvy od Litoměřic po Děčín, vývojová fáze odlišné kultury zvané kultura podmokelská. Odrážejí se v ní kultury lužická, laténská a středoněmecká. Přibližně okolo roku 100 př.n.l. však tato kultura mizí.
Bohatost nálezů doby laténské na Libochovicku dokazuje, že náš kraj nebyl jen bezvýznamnou osídlenou krajinou. V roce 1934 byl objeven panem Josefem v Černivě fragment nádoby. Děkan Zima našel v Klapém v roce 1879 bronzový náramek. Pan Jirásek nalezl ve své cihelně kostrové hroby a v nich mimo jiné i 9 bronzových náramků, 3 lignitové náramky a 1 bronzovou sponu. Při průkopu vodovodního potrubí v Sedlci v roce 1966 byly nalezeny profily 9 sídlištních objektů. V Křesíně byly nalezeny fragment keramiky a náramky. V levouském sídlišti „Na Šancích “ byl hrabětem Herbersteinem nalezen v roce 1908 soubor keramiky. V Poplzích byl v roce 1913 nalezen střep keramiky při stavbě silnice na Evaň a později bronzový náramek a kroužek bez udání místa a data. V Radovesicích objevil pan Křenek v roce 1914 kostrový hrob obsahující mimo jiné i bronzovou sponu a bronzový kruh. Později byly nalezeny tři bronzové náramky bez udání datumu nálezu. V „Myslivně“ cca 2 km od Poplz byl při výstavbě třídírny sazenic v roce 1972 nalezen zničený kostrový hrob, profily dvou jam a profily dvou polozemnic.
Bohaté jsou i nálezy v Libochovicích. V roce 1913 byly u bývalé nemocniční pokladny nalezeny sídlištní objekty se soubory keramiky.? V Luční ulici se v roce 1920 nalezly dva střepy keramiky. V bývalé panské pískovně došlo k objevu 23 střepů sídlištního typu. K zajímavému nálezu došlo při stavbě bývalého cukrovaru, kde byly v  letech 1879 – 1893 odhaleny kostrové hroby a v nich 3 bronzové spony, 6 bronzových náramků a nákrčník. Při stavbě sokolského stadionu byl nalezen dnes nezvěstný skleněný korál s očky na bronzovém kroužku. Pan Mayer v roce 1917 našel na své zahradě bronzový náramek. V bývalé Okresní pískovně byl v roce 1949 nalezen J.Kabátem a A.Knorem hrob a 3 jámy bez výbavy. V roce 1956 nalezla K.Motyčková z Archeologického ústavu v bývalé Okresní pískovně 3 chaty, soujámí a kůly.

zpět        vpřed