Proterozoikum (starohory) trvalo téměř 1930 miliónů let.
Libochovicko je součástí středoevropské struktury nazvané Český masív. Tento výraz je čistě geologickým pojmem. Nesmíme si ovšem představovat Český masív jako pohoří. Jedná se o území zahrnující kromě Čech i západní část Moravy od Znojma k Ostravě, přilehlé části Rakouska, Bavorska, Saska a Slezska. Český masív obsahuje prvky vzniklé při procesech kadomského vrásnění na konci proterozoika. Jeho základ tvoří celý komplex sedimentů a vyvřelin více než 1 miliardu let starých, které byly postupem času přeměněny v krystalické břidlice. Jejich jednotlivé komplexy byly poté stmeleny ve velmi různorodý celek. V hlubokém podloží Lounska a Libochovicka se pod sedimenty mladších útvarů nalézá rozhraní středočeské (bohemikum) a sasko - durynské (saxothuringikum) oblasti. Formování Českého masívu začalo před 900 milióny lety rozpadem staré prekambrické kontinentální kůry. Celé toto „území “ tvořilo dno proterozoického moře.
V tomto moři vznikal život. Zprvu šlo pouze o jedno a mnoho buněčné organismy, bakterie, sinice a prvoky. Teprve později se začali objevovat jednodušší živočichové. Nejstarší nález zkamenělého otisku medúzovitého těla, (Dickinsonia costata), byl objeven v pohoří Ediacara v jižní Austrálii. Je starý 600 miliónů let.
Již ve svrchním proterozoiku se superkontinent Rodinie začal rozpadat. Složité geologické procesy a stoupající a klesající hladina oceánu daly vzniknout novému kontinentu.
Na konci proterozoika bylo v oblasti Lounska vyvrásněno při kadomské (assyntské) orogenezi pohoří, které mělo rozsáhlé granitové jádro. Jeho pozůstatky se nalézají v rozsahu od Plzeňska, Mladotic přes Žatecko a Lounsko až na Roudnicko.