Na žádost poručníků nezletilého Jana Zajíce, udělil král Wladislaw městu Libochowice wýsadu na trhy.

(Kaubek - Děje města Libochovic)

„My Wladislaw z Boží milosti Uherský, Český, Dalmátský Charwátský atd. hrál, Markrabě Morawské, Lucemburské a Slezské Kníže a Lužický Markrabě atd, atd.
Oznamujem tímto listem wšem, že jsme prošeni jmenem urozeného Jana ze Šellenberga a z Kosti, nejwyššího komorníka králowstwí Českého a skrze urozeného Lwa z Rožmitála, nejwyššího purkrabě Pražského, wěrných naších milých, abychom městečku Libochowiczy pod Hanžburkem jarmark roční a trh téhodní wysaditi a z milosti naší dáti ráčili, tak aby se městečko to tím lépe oprawowati a obywatele w něm žiwností swých hleděti mohli k jichžto prosbě a žádosti milostiwě nakloněni jsúce s dobrým rozmyslem a naším jistým wědomím mocí králowskou w Čechách dali jsme swrchu psanému městečku Libochowice a obywatelům jeho nynějším i budúcím z milosti naší králowské a znowu wysadili jarmark roční, aby měli prwní středu po prowodě s osmi dny pořád zběhlými a k tomu trh téhodní na každou středu, kteréhožto jarmarku a trhůw téhodních na ty časy jakož se swrchu píše, nadepsaní obywatele městečka Libochowic nynější i budoucí mají a moci budou požíwati tím wším způsobem a práwem jako jiná městečka w králowstwí Českém swých jarmarkůw ročních a trhů téhodních buď z obyčeje neb z práwa užíwají, nyní i po wěčné časy bez naší, budoucích naších, králůw Českých i jiných wšech lidí wšelijaké překážky přikazujíce wšem úředníkům a poddaným naším králowstwí Českého nynějším i budúcím wěrným našim milým, aby jste často psané obywatele městečka Libochowic nynější i budúcí při těchto milostech a wýsadách naších jarmarku a trhůw swrchupsaných měli, drželi a zachowali bezewšeho přerušení pod uwarowáním hněwu a nemilosti naší i budoucích naších, králůw Českých wšak proto chceme, aby toto dání a obdarowání naše bylo bez ujmy jednomu každému na jeho sprawedlnosti. Tomu na swědomí pečet naší králowskou k tomuto listu přiwěsiti jsme kázali.

Dán na Budíně w hod syna Božího nanebewstoupení leta Božího tisícého pětistého sedmého, králowstwí naších: Uherského sedmnáctého a Českého třicátého šestého. Ad relationem magnifici domini d. Alberti de Kolowrat et in Liebstein, supremi cancellarii Regni Boemiae.“