Závěť blahoslaveného Hroznaty z roku 1197

„Vznešený vladyka (comes) a přítel náš Hroznata, následuje spasitelného příkladu rytířův svatého kříže, odevzdal s Boží pomoci závět (kšaft) svůj k živému potvrzení.
Předně maje péči o spasení duše, Teplou se všemi přivtělenými vsemi a se vším jich příslušenstvím, s clem, jak z trhu tak z brány, to jest z východu země, Bohu a klášteru, jejž onen Hroznata založil, věčným právem k držení odevzdává, nechť by měl děti aneb bez děti světlo tohoto světa opustil. Také vsi Trnovou (Thirnov) a Unčice (Unchice) a Krukanice na tří leta tomuto klášteru k držení postoupil. Kdyby však ze zámořských končin více se nevrátil, nadřečené vsi (vesnice) s následujícími jinými vsemi: Jezvým (Geswi), Ovencem a Buškovicemi (Buschowice) se vším příslušenstvím a ves, která se zove Klepy, tomutéž klášteru na vždy odkázal.
Kdyby syna měl, ustanovuje ho za dědiče všech statků svých, mimo Teplou a to, co jsme nahoře pravili, že k ní příslušeti má, také mimo popluží té země, kterou v Ovenci k užitku bratří (rozuměj klášterních) zvlášť oddělil. Též všechen živý dobytek, totiž koně, voly a ovce a všecko jiné tomutéž klášteru dal. Také služebníky, co jich má, jestli ho nějaký syn nepřečká . - Dále my těšíce se z jeho oběti, zemi, která jest mezi Žandovem a Českým lesem (silvam Boemiae) k tomu místu jsme připojili. Také berní na penězích, jaká se po České zemi vybírává, pro spasení duše naší, potomkův a nástupcův naších nadřečeným bratřím ze všech lidí jejich na vždy jsme (co vévoda) prominuli. Aby však toto vše i v budoucnosti pevně zachováváno bylo, vyhotovila se listina tato, potvrdila se důstojenstvím ctihodného kardinála Petra, který přítomen byl, jeho i naší pečeti a postavila se i jmena po řadě těch, kteří přítomni byli:
Jindřich, kníže a biskup Čechův,
Engelbert, biskup Moravský,
Petr, kardinal a apoštolské stolice legát,
Florian, probošt a kancléř,
Zdislav, děkan atd.

(časopis „Památky archaeologické a místopisné od roku 1854" díl I. sešit I. str. 26.)