Listina o výměně Budyňského panství za panství Žebrácké mezi králem Janem Lucemburským a Zbyňkem Zajícem z Valdeka a Žebráka (později z Házmburka) ze dne 6.června 1336.

(Sbírka listin k I. dílu “Kaiser Karl der IV. König von Böhmen”, Pelcl Praha 1780, str. 71)

Latinský text:     Český text:

„Johannes,Dei Gratia Boemiae rex,Lucemburgensis comes.
Universis praesentium notitiam habituris gratiam regiam cum salute.
Vestra noscat universitatis dilectio, quod nos voluntarie, non seducti vel circumventi dolo vel studio malis, deliberatione quoque et consilio maturis praeviis cum fidelibus nostris dilectis, venerabili Johanne pragensi episcopo, principe nostro, Petro de Rosenberch camerario, Henrico de Lipa Mareschalco regni Bohemiae, Hincone Bercha de Duba purchravio pragensi et Ulrico Pluh sudario, consiliariis, castrum nostrum Budynye cum oppido Budynye et cum quatuor araturis agrorum terrae, vineis ac villis Zabobrziesky, Brzezanie, Pistě, Vrvyczie et Rudnyczek ad dictum castrum Budynye spectantibus cum omnibus aliis bonis et possessionibus universis et singulis, quae ab antiquo ad istum castrum et oppidum Budynye et villas jam dictas spectabant et spectare quovis titulo poterant, ac etiam cum omnibus eorum juribus, honoribus, jurisdictionibus, commodis, pertinentiis et libertatibus quibusvis, in quibuscunque rebus consistant, videlicet. agris cultis et incultis, montibus, planis, asperis, vallibus, silvis, rubetis, pratis, pascuis, aquis aquarumve decursibus, piscinis, piscationibus, molendinis aquis et ventis expositis, venationibus aucupationibus et hominibus vasallis feodalibus, emphyteutis et ad glebam astrictis et aliis universis cujuscunque conditionis existant in ipsis bonis residentibus, cum censibus, affictibus, proventibus et reditibus ac juribus patronatus ecclesiarum et aliis fructibus et obventionibus quibuscunque, quae nunc ibi sunt vel fuerint in futurum, ac etiam cum toto dominio et baylya plena castri, oppidi et bonorum omnium praedictorum, prout ad nos pertinebant et quolibet poterant pertinere, et prout nos ea hactenus possedimus, cum fidele nostro dilecto Sbyncone Lepore de Waldek, domino in Mendico, - pro castro suo Mendico ac oppido Mendico dictis, cum villis ad ipsum castrum Mendicum spectantibus, videlicet: Hržiedlie, Lhota, Chodun, Tlustic, Wylecic, Zabdistye, Habarscze, et parte villae Prascoles et parte villae Sedlec, quantum ad ipsum Sbynkonem in ipsis ambabus villis et in qualibus earum spectabant et spectare poterant quoque modo ac etiam cum omnibus eorum juribus, pertinentiis et libertatibus quibuscunque et in quibuscunque rebus consistant, videlicet agris cultis et incultis, montibus, planis, vallibus, silvis, rubetis, pratis, pascuis, aquis aquarumve decursibus, piscinis, piscationibus, molendinis, venationibus, aucupationibus et hominibus vasallis feodalibus, emphyteutis et ad glebam astrictis et aliis quibuscunque, qualiscunque conditionis fuerint, in praedictis bonis residentibus, et cum censibus, affictibus, proventibus, reditibus, jure patronatus ecclesiarum, honoribus, fructibus, obventionibus et aliis singulis utilitatibus, quae pro nunc ibi sunt et erunt in futurum, ac etiam cum toto dominio castri et bonorum omnium jam dictorum, prout ipse Sbynco ea hucusque tenuit et possedit, rite, rationabiliter, vero et justo permutationis titulo in hereditatem perpetuam permutavimus et ei et suis heredibus, coheredibus et successoribus praedictum castrum Budynye cum suis saepefatis bonis et pertinentiis tradidimus et tradimus libere tenenda, habenda, possidenda, utifruenda vel etiam vendenda, permutanda, donanda, testanda, leganda, disponenda, alienanda et in aliam personam transferenda per eum et eos pro suae et eorum libero omnimode libito voluntatis, tanquam bona hereditaria et rem propriam perpetuo, pacifice et quiete. Verumque persaepe contingit, quod jure et consuetudine Regni Boemiae approbatis per terram et per nos hactenus observatis nonnulla hereditaria bona et possessiones regalia ex venditione, donatione seu permutatione in proprietatem regnicolarum boem tum nobilium, tum claustralium, tum etiam plebejorum hereditarie transferuntur et transferri possunt et e contra ipsorum regnicolarum nobilium, claustralium et aliorum subditorum nostrorum bona cum possessionibus regalibus, prout quotidie experimur, hereditarie permutantur et plures hincinde transferuntur, - promittimus bona et sincera fide nostra pro nobis, primogenito nostro carissimo Carolo Marchione Moraviae et ceteris heredibus et successoribus nostris, praefatam permutationem seu alienationem ratam, gratam, firmam et invariabilem nunc et semper irrefragabiliter observare expresse renuntiantes pro nobis et praedictis heredibus nostris in his omnibus et singulis omni actioni, cavillationi, exceptioni vel doli mali, non numeratae pecuniae, non soluti, non ponderati, non electi auri vel argenti et cuilibet alii objectioni juris vel facti, nec non omni juris tam canonici vel civilis, constitutionis, reformationis, statuti, consuetudinis, privilegii, indulgentiae, edicti municipalis et regni Boemiae et litterarum papalium, imperialium vel aliarum quaruncunque sub quacunque forma verborum et prolatu impetratarum seu impetrandarum, quae privilegia, statuta, indulgentias, confirmationes, constitutiones et literas, etiam si talia forent, de quibus de verbo ad verbum specialiter oporteret fieri mentionem, ex nunc prout ex tunc esse et intelligi volumus irrita, cassa et inania ac nullius efficaciae penitus vel momenti, ita quod ex eis vel eorum aliquibus vel aliquo in judicio vel extra judicium nullum robur penitus assumatur, quod nobis vel heredibus, coheredibus nostris contra praedictas permutationem seu alienationem nostras posset de jure vel de facto per se aut accessorie in futurum competere vel ex quacunque causa seu etiam occasione quomodolibet suffragari. In quorum omnium testimonium atque robur perpetuo valiturum praesentes conscribi et sigilli nostri majoris munimine jussimus communiri.

Datum et actum Pragae in aula nostra regia sub anno domini millesimo trecentesimo tricesimo sexto in die beatae Agnetis virginis.


Český překlad :
„Jan z Boží milosti Český král a Lucemburský hrabě.
Všem, kteří přítomného listu vědomost obdržejí, milost. královskou s pozdravením.
Známo budiž Vaší Lásce všeobecnosti, že jsme dobrovolně, nikoliv svedení ani obcházení zlým podvodem neb lsti, také po předcházejícím zralém rozjímání a poradě s věrnými našími milými, ctihodným Janem pražským biskupem, knížetem naším, s Petrem z Rosenberka komořím, s Jindřichem z Lípy, maršálkem království Českého, s Hynkem Berkou z Dubé purkrabím Pražským a Oldřichem Pluhem sudím co raddami: hrad náš Budyni s městečkem Budyni a se čtyrmi poplužími poli, vinicemi a vesnicemi: Žabovřesky, Břežany, Pisty, Vrbici a Rudníčkem k řečenému hradu Budyni patřícími, se vším jiným zbožím a držebnostmi všemi a jednotlivými, které od starodávna k tomuto hradu a městečku Budyni pak k vesnicem již jmenovaným patřily a jakýmkoliv titulem patřiti mohly, pak také se všemi jich právy, poctivosti, právomoci, užitky, příslušnostmi a svobodami jakýmikoliv, v jakýchkoliv . věcech by pozůstávaly a sice: s dědinami ornými i neornými, vrchy, rovinami, pustinami, oudolími, lesy, porostlinami, lukami, pastvíštěmi, vodami neb vodotočinami, rybníky, rybolovy, mlýny vodám neb větrům vysazenými, honitbami, čížbami, pak s many lenními, dědičnými nájemníky a k hrudě patřícími a jinými všemi, jakéhokoliv stavu jsou, na tomto zboží bydlícími s jměním, stálými činžemi, požitky a příjmy, pak s právy podacími (patronátními) kostelů a jinými užitky i jakýmikoliv nápady, ježto nyní tam jsou neb v budoucnosti povstanou, i také se vším panstvím a vládou ouplnou hradu, městečka a zboží všeho předřečeného, jak nám patřily a jakýmkoliv způsobem patřiti mohly a jak my je až dosaváde drželi, s věrným naším milým Zbynkem Zajícem z Valdeka, pánem na Žebráce, za hrad jeho Žebrák a městečko Žebrák jmenované s vesnicemi k tomuto hradu Žebráku patřícími, totiž: Hředle, Lhota, Chodun, Tlustic, Vylečic, Zabdiště a Habařsce, pak s dílem vesnice Praskoles a dílem vesnice Sedlec, což jemu Zbynkovi v těchto dvou vesnicích a v každé jednotlivé z nich patřilo a patřiti mohlo jakýmkoliv způsobem a také se všemi jich právy, příslušnostmi a svobodami jakýmikoliv a v jakýchkoliv věcech pozůstávají, totiž : s rolemi ornými i neornými, vrchy, rovinami, oudolími, lesy, porostlinami, lukami, pastvíštěmi, vodami a vodotočinami, rybníky, rybolovy, mlýny, honitbami, čížbami, pak s člověky many lenními, dědičnými nájemníky a k hrudě patřícími a jinými jakýmikoliv, jakéhokoliv stavu jsou, na výše řečeném zboží bydlícími i s jměním, stálými činžemi, požitky, příjmy, s právem podacím kostelů, poctivosti, užitky, nápady a jinými jednotlivými důchody, ježto pro teď tam jsou a. povstanou v budoucnosti, pak také s celým panstvím hradu a všeho zboží již řečeného, tak jako on Zbynko je až dosaváde držela měl, řádně, rozmyslně, pravým a spravedlivým titulem v ý m ě n y do věčného dědictví vyměnili a jemu a jeho dědičům, spoludědičům a nástupcům nadřečený hrad Budyni se svým výše uvedeným zbožím a příslušenstvím odevzdali a odevzdáváme k svobodnému držení, majetnosti, vládnutí, užívání neb také prodání, vyměnění, darování, kšaftování, odkázání, rozložení, zadání a na jinou osobu přenešení jim neb jimi dle jeho a jich všestraně svobodné vůle libostí jako zboží dědičná a věc vlastní na věčné časy v míru a pokoji.
Jakož se přečasto stává, že dle práva a obyčeje království Českého, schválených od země i od nás až dosaváde zachovaných, některá dědičná zboží a majetnosti královské prodejem, darem neb výměnou v majetnost obyvatelů království Českého jak urozených, tak klášterních, tak také sprostých dědičně se přenášejí a přenešena býti mohou a naproti tomu těchto obyvatelů království urozených, klášterních a jiných poddaných naších zboží za.majetnosti královské, jak každodenně vidíme, dědičně se vyměňují a proto mnohé se přenášejí, - slibujeme dobrou a upřimnou věrou naší za nás, prvorozeného našeho nejmilejšího Karla markrabě Moravského i ostatní dědiče a následovníky naše, nadřečenou výměnu neb zadání co platné, příjemné, pevné a nezměnitelné nyní i věčné neodvolatelně zachovati, výslovně se odříkajíce za nás a nadřečené dědiče naše v tom všem a jednotlivém každé žaloby, výmluvy, výminky bud zlomyslného podvodu, nevypočtěných peněz, nezapraveného, neodváženého, nevybraného zlata neb stříbra a každé jiné námitky práva neb činu, nic méně každého ustanovení práva církevního neb občanského, opravení, stanovy, obyčeje, výsady, prominutí, výroku municipálního neb království Českého, též listů papežských, císařských neb jiných jakýchkoliv, pod jakýmkoliv způsobem slov neb pronešením již dosáhnutých neb budoucně dosažitelných, kteréžto výsady, stanovy, prominutí, potvrzení, ustanovení a listy, kdyby také takové byly, o kterých by od slova do slova zvlášť zmínka se státi měla, nyní jako potom neplatné, zmařené, prázdné a docela žádného oučinku neb váhy aby byly a se považovaly, chceme, tak aby z nich, neb z některých z nich neb z kteréhokoliv při soudu neb mimo soud docela žádná moc se nevážila, která by nám neb dědičům, spoludědičům a následovníkům naším proti výše řečené výměně neb zadání našemu mohla dle práva neb skutku sama sebou neb přidatně v budoucnosti příslušeti neb z jakékoliv příčiny neb také příležitosti jakýmkoliv způsobem svědčiti.
Na čehož všeho svědectví a platnost věčně trvající přítomný list sepsati a pečeti naší větší přitisknutím opatřiti jsme rozkázali.

Dáno a jednáno v Praze na dvoře našem královském leta Páně tisíctého, třístého, třidcátého šestého dne sv. Anežky panny."

Nahoru