Král Vladislav II. potvrzuje městu Budyni vyzdvižení práva Starého města Pražského v listině ze dne 13.května roku 1506.

(Kronika města Budyně str.30)

"My Wladislaw z božie milosti Uherský, Český, Dalmatský a Charwatský král, markrabie Morawský, Lucemburské a Slezské knieže a lužický markrabie etc.
Oznamujeme tiemto listem wšem žie přistúpil před nás urozený Lew z Rožmitála a Blatné, Najwyšší Purkrabie pražský wierny náš milý a wznesl jest na nás jménem Urozeného Jana z Sselnberka a s Kosti najwyššího komorníka králowstwie Českého, wierného našeho milého y také swým, jakož jsú Opatrní purgmistr Conšelé y wšecka obec miesta Budynie od dáwných leth požiewali práwa magdburského, kteréžto práwo w sobie zachowáwá a držie, že když se kdo ožení jestli že mu ta žena umře tehdy přítelé jejich přidúce odkudy koliwiek y poberú wšecky wiecy kteréž slušejí k té případnosti ženské ješto slowan podle toho práwa "Grood". A pakli také žienie umře muž tehdy přidú přitele jeho y poberu wšecky wiecy, kteréž tu najdú coš slušie k té případnosti mužské ješto slowe podle toho práwa "haw", kteréžto práwo tíž Jan a Lew znajíce žie jim a miestu tomu knemalé ujmie a škodie jest a také jsme od týchž mieštian snažnými prozbami za to zadání a proseni jakožto mocní poručniecy Urozeného niekdy Mikuláše Zajiece z Hazmburgku, strýce swého, jim listem swým zdwihli a zrušili a jie w té wiecy kdožby na práwo jich Budynských přestati a dosti jmieti nechtiel ku práwu Starého miesta Pražského poddali a wpojili jsú tak jakož list jich, který na to od nich mají to širšími slowy w sobie má a zawierá prosýce nás přitom abychom jim ten list a takowé ustanowení jich kteréž jsú o tom pro dobro miesta toho učinili pro wietší stálost a pewnost listem naším potwrditi ráčili k jichžto zadosti milostiwie nakloněni jsúce s dobrým rozmyslem a naším jistým wiedoním mocý králowskú w Čechách potwrdili jsme jim toho listu a tiemto listem potwrzujem we wšem jeho zniení a položení w punctiech klauzuliech a artykulech tak jakoby toto slowo od slowa w tento náš list wložen a wepsán byl leč umenšení chtiece a ustanowujiece, aby se tíž Mieštiané Budynští již napotom w časiech budúcích wiečných w té wiecy práwem staromiestkým jakož ten list o tom ukazuje zprawowali a zachowali bez naší budúciech naších králuow Českých y jiných wšech lidí wšelijiaké překážky. Tomu na swiedomí pečet naší králowskú k tomuto listu přiwiesiti jsme kázali.

Dán na Budinie whod syna bozieho wstúpení na nebe letha bozieho Tisycého pietistého sedmého Králowstwí našich Uherského sedmnáctého a Českého třidcáteho šestého."