SASKÉ POSELSTVO VILÉMU SASKÉMU 1. 3. 1458
Podrobně popisuje svá dosavadní jednání v Praze (kam přijelo prosazovat kandidaturu Viléma Saského na český trůn), především slyšení, jehož se mu dostalo na sněmu. Žádost o soukromý rozhovor s Jiříkem Poděbradským byla Zatím pro jeho zaneprázdnění bezvýsledná (Jiří ve snaze prosadit svou kandidaturu se stykům se zástupci ostatních kandidátů, pokud mohl, vyhýbal a úmyslně je ponechával v nejistotě, co se týče data volby). Vedlejší země Koruny české nemají na sněmu žádné zastoupení a z Prahy odjely i delegace ze Zhořelce a Budyšína. Prostý lid v Praze si přeje volbu Jiřího z Poděbrad. Reálná je naděje francouzského prince Karla, i když syn francouzského krále by mohl na český trůn Zasednut až za čtyři roky, po dosažení plnoletosti.

(F.Palacký - Archiv Český)

(bez adresy)

Milostivý milý pane ! Včera, v úterý v poledne jsme přijeli sem do Prahy a hned jsme s Jungelem Thossenem, který nás sem doprovázel, vzkázali naše poselství pánu správci Jiříkovi, že jsme připraveni předati Jeho Milosti ústní poselství od Vaší Milosti a že ho prosíme, aby nám večer nebo dnešního rána stanovil jakoukoli dobu, kdy mu čas dovolí a slyšení učiní možným; jen na Jeho Milosti že záleží, co rozhodne a určí, pro nás že to nikdy ani příliš pozdě, ani příliš brzy nebude. Načež nám byla od něho poslem dána a doručena zpráva, že je ochoten, jakmile se páni opět sejdou, vyslyšeti naši řeč; toho jsme se drželi a přichystali všechno potřebné. A dnes jsme na to slyšení čekali až do samého poledne a mezi tím časem jsme pana Jiříka bez ustání dali upomínati, když se s ostatními pány opět sešel na radnici. Od něho nám bylo po poslovi vzkázáno, že se máme zdržovati v naší hospodě a vyčkati od něho zprávy, a co je přede všemi ve sněmu třeba prosloviti, to že máme učiniti, on pak že teprve potom rozhodne a naše poselství, které je určeno jen pro něho samotného, bude připraven vyslechnouti. Nyní dnešního poledne jsme se na zavolání pana Jiříka jménem jeho a ostatních pánů ve jménu božím vydali na rathaus, tam předstoupili před pány a celé shromážděni, a naše řeč, kterou tu sepsanou připojujeme, tam byla řádně a dostatečně vyslyšena. A při tomto slyšení bylo přítomno opravdu velké množství pánů, rytířů a měst, celá velká místnost na rathausu byla plna lidí, už na pohled řádných, vybraných a vzhledných, kteří sem byli obesláni a na shromáždění přítomni, jakž my tu některé uvádíme, ty nejvýznamnější, pakliže nám mohli býti jmenováni.
Po tom, co jsme přednesli svou řeč, vrátili jsme se zase do naší hospody, najedli se a chvíli po jídle jsme Jungela Thossena, který k nám byl poslán panem Jiříkem (aby se o nás staral, a pakliže by na nás někdo dotíral nebo nám činil protivenství, aby nám byl radou) poslali k jmenovanému panu Jiříkovi s prosbou, aby nás přijal ke slyšení poselství, které jen jemu jedinému máme přednésti, kdykoli to jeho čas a zaneprázdnění dovolí, my že budeme vždy ochotni a připraveni dostaviti se k Jeho Milosti. Načež nám vzkázal, že je nyní poněkud zaneprázdněn, ale jakmile se mu dostane času, že nám ještě dnes nebo zítra vzkáže, abychom se k němu dostavili, a pak že nám dopřeje dostatek sluchu. My tedy máme čekati, a on že nás jisté vyrozumí, abychom i svou druhou řeč mohli přednésti. Pana Matyáše Šlika jsme tu však nenalezli a ani jsme nemohli vyzvěděti, zdali na ten sněm přijde. Ani biskup vratislavský, ani nikdo z města samotného, ani z jiných měst slezských anebo lužických tu přítomen není, ani nikdo jiný z prelátů, biskupů nebo jiných z Moravy, než koho Vaše Milost v seznamu najde; ti ze Zhořelce a z Budyšína nás včera před Prahou potkali, když jsme sem přijížděli, neboť když se včera a dnes rozneslo, že lid obecný volal, že jen pan Jiřík nebo jiný pán český za krále zvolen a přijat býti má, ale žádný Němec nebo kdokoli jiný, Budyšínští a Zhořelečtí se to dozvěděli a hned odtud ujížděli, jak se nám zdálo, velice rozmrzelí a znechucení. A tak se Jungel Thossen, který nás doprovázel a jel napřed, těch Zhořeleckých a Budyšínských zeptal, co páni dělají, a oni odpověděli, aby jen jel dále, že se to dozví, neboť ti že tak si vedou, aby se Bůh nad nimi smilovati ráčil etc. Z čehož je viděti, že tu nižádného zname-nitého ze země slezské a jiných sousedních a přináležejících zemí na sněmu nalézti nelze, a o celé věci se vedou nedobré řeči, takže oni a možná i jiní další v ní nacházejí málo zalíbení. Milostivý pane! Lid obecný tu a tam všelicos říká, co se ani všechno napsati nedá, také to z většiny nemá podstaty a sotva tomu porozuměti. Král francouzský tu však má některé ze svých, totiž jednoho ze svých hejtmanů a nějaké další, a ti byli včera, když jsme sem přijížděli, před sněmem, a přednesli své poselství. Mezi jiným i to, že francouzský král má dva syny, jeden se jmenuje Karel, je mu jedenáct let a je starší, toho jim dává za krále, a s ním všechny země, lid a co k tomu náleží, co z Koruny české dáno do zástavy, to že všechno zase vykoupí, vyváže a králi přidá, a syna svého že také s takovým pokladem pošle a Koruně tolik věnuje, aby každý musil poznati a porozuměti, že dosti učinil; ale že jmenovaný syn do toho času nemůže býti vyslán, dokud mu nebude patnáct let, a během toho času že by Koruně měl vládnouti správce etc. Řečení francouzští rádci vyšli s panem Zdeňkem ze Šternberka a jinými českými pány, kteréžto nebožtík král Ladislav poslal ke králi francouzskému, a po nabídce, kterou oděli znamenitými, mocnými a květnatými slovy, se Češi skoro přikláněli k volbě; tak silně na ně zapůsobily nabídka a slíbené dary. A potom šla jedna zvěst: pakliže jím taková čest byla nabízena a poskytnuta, že je škoda ji odmítnouti etc.
Psáno v Praze ve středu v noci po dni Reminiscere léta Páně čtrnáctistého padesátého osmého pod pečeti mého hraběte Zikmunda.
Toto jsou páni, rytíři a města na tom sněmu přítomná: pan správce Jiřík, Zajíc z Hazmburka, Jan z Rožmberka, Zdeněk ze Šternberka........




Nahoru