Psaní weřejné ku pánům Českým, w němž pan Kašpar o rozepři swé Loketské se oswědčuje.

(F.Palacký - Archiv Český)

W Nowém Městě za Wídní, 1448, 25 Jul. (Z orig.) .

Urozený pane! Službu swú wzkazuji TM. A jakož TM dobře mohla srozuměti tomu zášči, kteréž již dáwno trwalo jest mezi Wilémem z Ilburka s jednej, a mnů a Loketským krajem s druhej strany, kterýžto kraj jmenowaný p. Wilém hubil welice, mimo tu smlúwu zapsanú, kterúž Ciesařowa M slawnej paměti w Řezně s mnohými Českými pány, ježto přitom byli, mezi p. Puotú otcem jeho a Loketskými utwrdila jest, a na to p. Puotowi list jeho urbehdrif, penieze a jiné wěci wydány jsú; a mimo to také, že žádné slušné příčiny proti mně nemá. Neb sem jemu nic newzal, ani škodil, než že Cies. M Loket mně jako swój swobodný hrad za drahně peněz, které sem JM k welikým jeho potřebám požičel, zastawila. A tu také zwlášče umluweno a zapsáno bylo, že otec jeho wšechny zápisy, kteréžby měl na Loket, wydati má; jakož pak dwa listy těch zápisuow wydal jest, kteréž já mám; pakliby který zachowán byl, ten mimo tu zapsanú smlúwu moci nemá. Pak milý pane, o ty wěci častokrát rokowáno; a jest to bohdá duowodné, že na mně a na mých nikdy nic podobného nescházelo. Až najposléz sme s obú stranú opět toho přišli na urozené pány, p.Oldřicha z Rozemberka a p. Zbyňka Zajiece z Hasemburka, jakož pak w omluwách těch šíře wypsáno jest. Bratr mój p. Mathes na sněmu Pražském nedáwno minulém byl, a čekal tu panskej wýpowědi, chtěl také zaručiti dobrými urozenými a dostalými lidmi. Ale p. Wilém toho přijeti nechtěl a pryč šel, tak že opět ty wěci jím sešly a ne bratrem mým, jakožto jmenowaným panóm ubrmanóm a mnohým dobrým lidem swědomo jest. Pak slyšal sem, že někteří páni a jiní, newědúce snad wšeho položenie těch wěcí, jedno což pan Wilém je sám zprawuje, jemu snad pomoci mienie proti tomu kraji a proti mně; jenžby to wždy nepodobné bylo, by kto ten kraj, kterýžto koruně České přísluší, tak newinně měl hubiti, mimo tu ciesařskú smlúwu, a že mnú nikdy nic nescházelo. Protož TM prosím snažně, aby se k tomu ráčil přičiniti, a s těmi, kteřížby snad jemu toho pomoci chtěli, mluwiti, psáti a je nawésti, aby to staweno a zbožie králowstwie hubeno nebylo. A jakož pak páni Česčí na S. Jiljie u KM u Wiedni býti mají, jakož duostojný kněz kardinal legat papežský do Čech psal jest.: račiž k tomu pomoci, aby ty wěci w někaký poklid posazeny byly. A když bohdá páni přijedú, jakož se prwé píše, chciť to před nimi slušně ukázati, že jemu ničím winen nejsem, a že na mně nikdy nic nescházelo, ani sjíti má, cožby bylo podle sprawedlnosti. A račiž w tom pilen býti; chciť to rád, kdež mohu, zaslúžiti. Neb budeli takowý počátek, bojímť se, byť dále neporostlo, jenžby mi toho žel bylo pro chudé lidi.
Dán w Nowém městě, den S. Jakuba apoštola, anno domini ae. XLVIII.
Kašpar z Holíče, kancléř Říšský, purkrabě Chebský a Loketský.




Nahoru