Wýpowěd na sjezdu w Pelhřimowě o pokoj w zemi učiněná; ustanowen sněm obecní ke dni sw. Kateřiny w Praze ae. (Z rkp. Šternb. p. 167--170.)

(F.Palacký - Archiv Český)

W Pelhřimowě, 1450, 3 Aug.

Wýpowěď w Pelhřimowě o swaté Margrethy učiněná ae. L°.
We jménu swaté a nerozdielné trojice, amen. My Jindřich z Rozmberka, Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad, Zbyněk z Hazmburka, Zdeněk ze Šternberka, Jan ze Hradce, Oldřich ze Hradce, Jan z Pernšteina, Petr ze Šternberka. Jan Zajimač z Kunstatu, Jindřich ze Stráže, Wilém mladší z Rizmberka a z Rabie, Zdeněk z Rukšteina, Mikuláš z Lipy a na Lipnici, Jan ze Sútic, Zdeněk z Postupic, Jan z Bergowa, Wilém ze Zwieřetic, Oldřich z Kralowic, Jan z Kralowic, Jan Malowec z Pacowa, Beneš z Mokrowús, Jan Rús z Černin, Puota z Utěšic a Jan z Kocowa: známo činíme wšem wuobec tiemto listem, že jsme tak z jedné wuole zuostali a konečně se jednostajně ustanowujem a sjednáwáme, tak jakož jsú smířeni urození páni, pan Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad a pan Oldřich ze Hradce, jim i přitom také jich pomocnikóm, služebnikóm i poddaným, i jiným wšem této země pánóm, rytieřóm, panošem, městóm, prawý mír a pokoj křesťanský wypowiedáme, w tom také aby žádná pole ani které wálky wyzdwihány nebyly, ani jedni na druhé moci sahali žádným obyčejem konečně do sněmu uloženého wšie této země, kterýžto na den swaté Kateřiny najprw příští má býti w Praze držán; w tu spolu jsúce na tom sněmu, máme to předse wzieti a k tomu má mluweno býti takowě wždy, aby žádnú příčinú nebyla pole wyzdwižena do času již jmenowaného i potom, lečby to bylo s wolí těch, ktožby k tomu wydáni byli ze spolka toho sněmu; kromě té příčiny, ačby toho potřebie bylo do toho sněmu již jmenowaného aneb potom, žeby chtěli pole mieti proti markrabí Míšenskému, ale to wšak aby bylo bez škody a záhuby země této, což najdále moci bude. Tak, jestližeby kteří z swé wuole, dřiewe toho sněmu, kterým krajem této země chtěli se wytrhnúti, a hubiec zemi w tom wuole swé požíwati, aneboli tohoto mieru a těchto smluw nedržeti, těm a takowým má odpieráno býti wšemi obyčeji, jakožby na takowé slušalo.
Dále jsme takto ze spolka zuostali o wězně, a to jest zwláště rozkázáno z ubrmanské moci, kteří jsú koli w této wálce zjimáni až do tohoto času, aby wšickni rok měli do sw. Jiřie bez upomínanie, a dále což by urození páni pan Jindřich z Rozmberka, pan Zbyněk Zajiec z Hazmburka, pan Zdeněk ze Šternberka, pan Wilém mladší z Rizmberka a z Rabie, pan Zdeněk z Postupic a pan Jan ze Smiřic rozkáží, na tom aby bylo přestáno; neb již psaní páni mají moc je propustiti, aneb w tom jich pozdržeti, dokudžby se jim zdálo. A též šacunkowé wšichni, buďte zaručené aneb kterak koli jinak slíbené, nemají žádným s žádných wězňów bráni býti ani napomináni, bez wuole pánów již jmenowaných. Také jestližeby kteří wězňowé propadli který základ peněžitý pro nepostawenie neb usty slibem, ten od těch žádný nemá brán býti bez wuole již psaných pánów.
Dále také, kteráž jsú zbožie dobyta a odjata w těchto wálkách, jmenowitě tato, jakožto páně Wilémowa mladšieho z Rizmberka a z Rabie, což se dotýče Nowého Hradu a Kunratic, i wšeho, což k tomu přísluší wedle jeho zápisu, a twrz páně Petrowa ze Šternberka jménem Permesgrun, i což k nie příslušie, jakož jest Nikolaj na něm dobyl, a zbožie Kunšowa Rozkošowa, a twrz Lobkowice, i wše což k tomu přísluší, i také což jest na Chlewcowi dobyto: i již o ty wězně i o ta zbožie mají swrchupsaní páni toho wšeho mocni býti, a ty wěci na sněmu w Praze nynie najprwé příštiem jednati, wedle smluw na Wildštaině i nynie zde učiněných. A kterakkoli o ty wšecky wěci spolu zuostanúc wypowědie, to má od toho každého, kohožby se to dotýkalo, w celosti držáno býti. Pakliby se ti čtyřie páni již psaní ubrmané prwé od stran wydaní nemohli smluwiti: ale kterakby jim tamo dwa páni, pan Zbyněk Zajiec z Hazmburka a pan Jan ze Smiřic rozkázali neb radu wydali; tak mají bez odporu wypowědieti. Kromě o tu wěc, což se dotýče pana Alše ze Šternberka a pana Wiléma mladšího z Rizmberka a z Rabie, o Nowý Hrad a Kunratice, i to což k tomu přísluší, to pak jakž by pan Zbyněk Zajiec z Hazmburka a pan Přibík z Klenowého prwé psaným čtyřem pánóm ubrmanóm rozkázali, ačby se oč dělili, tak mají mezi nimi wypowědieti. Pakliby se pánów ubrmanów již psaných w tom kusu pře kterak dotýkala, má na jeho miesto k tomu jiný wydán býti.
Také holdowé, kteří jsú w těch wálkách a záštie holdowáni, ti mají s obú stranú wšichni propuštěni a prázdni býti.
Také jakož urození páni, pan Jindřich z Rozmberka, a pan Wilém mladší z Rizmberka a z Rabie; a pan Zdeněk ze Šternberka a pan Zdeněk z Postupic, ubrmané od stran wolení, jakožto od pana Jiříka z Kunstatu s jedné, a od pana Oldřicha ze Hradce s druhé strany, a jich wší jednoty obú stranú, wzali na sebe ty wěci, jakož dále týchž stran w umluwních listech se wykazují: o tom jsme zuostali za jeden člowěk, a k tomu jsme swoliwše radili i rozkázali, aby bez jich ctí úrazu mohly ty wěci jimi jednány býti, buďto na sněmu Pražském nynie najprwé příštiem, anebo jinú chwilí kterúžkoli, sobě toho čas položili, w tom aby sobě i jiným, kohožby se to dotýkalo, mohli dosti učiniti w takowé chwíli: neb jsme to shledali skutečně, že jsú tomu při tomto sněmu Pelhřimowském beze lsti nic učiniti nemohli.
A těch wšech wěcí na sdrženie a na swědomie, my wšichni swrchujmenowaní pečeti naše wlastní dobrowolně a jistým naším wědomím kázali jsme přidáwati..
Datum feria secunda ante festum Mariaé Nivis, annorum ae. quinquagesimo.





Nahoru