Aleš ze Šternberka panu Oldřichowi z Rosenberka přání swé píše, kterakby zápisowé dle umluw Hradeckých zníti měli; a stěžuje si na to co Racek z Janowic proti p. Burianowi z Guttenšteina i p. Jindřichowi z Kolowrat proti němu předsewzali.

(F.Palacký - Archiv Český)

Bez místa, 24 Apr. 1449. (Z orig. Třeb.)

Urozenému pánu, panu Oldřichowi z Rozemberka, přieteli mému zwláště milému.
Službu swú wzkazuji, urozený pane a přieteli zwláště milý! Přiepis, kterýžs mi poslal, po němžby měli listowé hlawní děláni býti na přiměřie a na zdrženie wýpowědi, zohledal sem; w němžto smlúwa, kteráž se jest w Hradci stala, po kusu jest wsazena, a některá slowa jinák znějí, nežli w smlúwě položeno; i bojím se, bychom snad tiem některé jednotníky stran ze smlúwy newyňali. Ale abychom nižádného túže ani slaběji nezawázali a smlúwu tu snad w jiný rozum neuwedli, tak po kusu pišíce, najlépe mi se zdálo a zdá, aby takto ta smlúwa napřed slowo od slowa w hlawních listech stála napsána, a naposledy těch pánuow záwazek, totiž páně Jiříkuow a páně Oldřichuow také podlé smlúwy, i podlé obyčeje země České; tak aby každý z nich, p. Jiřík i p. Oldřich a jich rukojmě, slíbili a stáli w rukojemstwie pod základem jmenowaným peněžitým, za wšechny jich služebníky a lidi poddané, i za ty pomocníky, kteříž. sú koli pro kterého z nich a podlé něho druhému odpowěděli a w tom zašli. Nebť jest to pane, jakož wěděti muožeš, prawé a obyčejné w této zemi, kdež se tací zápisowé na příměřie dělají; a jakožť jest jednomu, takéžť bude druhému. I posielámť přiepis twój zase, a přitom také swój na miesto srownaný; račiž každé straně jeden wydati, aťby mohli do prawého času listy hlawní zdělati a dokonati. A jakož milý přieteli wieš, že tam hlasitě o to mluweno jest we Hradci, kterak pan Racek z Risenberka odpowědě1 jest panu Burianowi ponuknutím a náwodem páně Krušinowým, chtě sám toho useděti, žeby wystřelil p. Racka k wálce proti p. Burianowi: milý přieteli! wždy se k tomu dle té smluwy nedáwno učiněné přičiň, aťby to staweno bylo, a p. Racek aťby rowné učinil i přijal, jakož se k tomu p. Burian podáwá po dobrých lidech nestranných, a též i z jednoty našie p. Buriana k tomu podáwáme. A nebudeli to přijato, nemohlibychom proti utisku p. Buriana podlé jednoty našie opustiti; ale i p. Krušiny by se to neminulo, tak jakožs pane slyšal we Hradci, že netajné jest, žeby on pana Racka na to šikowal, a jemu spíží i jinými potřebami k tomu pomáhaje. Takéť posielám přípisy, co mi p. Jiřík píše, co mu se jest stalo a děje w tejto smlúwě a w příměřie. Milý pane, rač to opatřiti, aťby se smlúwě té dosti stalo; pamatuje na to, kteraks ty s synem swým a s jinými dobrými lidmi nám welmi wysoce a my wám též slíbili, abychom proto i pána boha nehněwali, a sami se w posměch lidem i po cizích zemích nedali, kdyžbychom sobě nikdy nic nezdrželi, což spolu smluwíme; a wieš milý přieteli, žeť jest to bohu welmi nelibé. Neb také pane w tejto smlúwě již i w tomto příměřie ten Kolowrat Libštainský jeda na rok, kterýž jemu byl položen se p. Hanušem strýcem jeho na Libochowice, i potka se w sobotu minulú s jedním mým služebníkem, urozeným člowěkem, an jede od swých přátel zase; toho mi jme a slibem zawieže, aby mu se postawil, když jemu dá tři nebo čtyri dni napřed wěděti. Milý přieteli ! w Hradciť sem prawil, žeť mi nic nezdrží, a tys mi řekl, že zdrží. Jestliť pane wáš zápisník, jakož ste se w Strakonicích spolu zapsali. Protož prosím pane, rač to opatřiti dle této smlúwy mně zdrženie, podlé slibuow pane tebú, synem twým a jinými dobrými lidmi podlé wás učiněných, ať mi mého služebníka propustí, a smlúwa ať mi jest držána. Anebo nechtělliby toho učiniti, wěřímť jako pánu a přieteli milému, abyšte jeho tehdy z zápisu wašeho wywrhli; a tak wida milý přieteli, že mi od něho swéwolně bezprawie se dálo a děje, že mi naň hned pomuožeš, dle těch slibuow, kteréž sme sobě w Praze slíbili a řekli, bez dalšieho upomínanie. A ať mi jest to opraweno od něho, že mne jest welmi nectně, dálibuoh křiwě a newinně nad hlas haněl na Libochowicích, jakož mi to pan Zajiec psal, ježto již před ním měl sem a mělbych mieti pokoj skutkem i řečí dle smlúwy našie. A jestliže jeho z jednoty a z zápisu wašeho wywržete, doufámť já milému bohu, že pane s twú pomocí a jiných swých dobrých přátel, bujnosti jeho zkrotím. Než milý přieteli, nabrals na se w jednotu swú přieliš nedržebných lidí, a jich nedrženie pane wše tobě připisují a připisowati budú. I potřebieť jest milý přieteli tobě o to péči mieti, aby ode wšech jednoty twé ta smlúwa držána a zachowána byla. A na to na wšechno, i na každý kus swrchupsaný, odpowědi rozumné, milý přieteli, prosím.
Datum fer. V post festum S. Georgii.

Aleš ze Šternberka.




Nahoru