Pan Aleš témuž panu Oldřichowi, opět o dokonání zápisůw na příměří obau jednot w Čechách, též o panu Jinřichowi z Kolowrat a jeho záští proti pánům jednoty Poděbradské.

(F.Palacký - Archiv Český)

Bez místa 18 Mai 1449. (Z orig. Třebon.)

Urozenému pánu. p. Oldřichowi z Rosenberka, přieteli mému zwláště milému. Službu swú wzkazuji, urozený pane a přieteli zwláště milý! Přiepis kterýžs mi poslal na příměřie, w sobotu wčera tepruw po obědě jest mi přinesen ; a wieš milý přieteli, žes na tom semnú zuostal, a řekls oběma stranoma přepisy ty wydati. Jižť sem já také k žádosti twé pane ten přiepis p. Jiříkowi poslal; a posel mój jeliž druhý den ku p. Jiříkowi bude moci dojeti na Poděbrady, a doma jeho tu najde, nebo nic; a potom, jakož sám pane rozoměti muožeš, jedno již pět dní k toho listu konání p. Jiřík bude mieti, i na miesto w smlúwách jmenowané poslati a jej položiti. I neniet' to milý přieteli dobře, že se jest tiem přiepisem takowé prodlenie stalo: neb nebudeli moci p. Jiřík na ten den listu dokonalého položiti, an k tomu drahně pečetí musí mieti, psalť sem prwé pane, že to jeho wina nebude, nežli twá. A jakož mi píšeš pane o Jindřichowi Kolowratowi, kterakť jest psal. že sem já a moji jeho haněli w Slaném: křiwduť mi pane na tom činí, bychť já jeho haněl kterým slowem, ani který mój mým wědomím. A poněwadž sem sám na něho žalowal a žaluji, wždy oprawenie žádaje pro to hanění, jakož mě jest na Libochowicích haněl newinně a křiwě: warowalť sem se toho a na to pamět sem měl, aby on neměl co w prawdě žalowati, a jedno za druhé aby nebylo sražowáno, ale mně oprawowáno, a to pane we čtyřech neděléch podlé smlúwy w Hradci učiněné; a podnes toho očekáwám. Toto sem slyšal, když p. Jiřík zwěděl, jakož jest Kolowrat člowěka mého zmučil a k tomu připrawiti chtěl, aby tu o nás prawil, což jest sobě byl na lístku na nás Kolowrat sepsal a smyslil, a že se to také dotýče jeho p. Jiříka, žeby mělo přitom býti páně Jiřikowých z Berúna na šestdesáte: tehdy žádal jest p. Jiřík na tom mém zmučeném člowěku, aby jemu powěděl, kterak se jest jemu stalo od Kolowrata, a chtěw to p. Jiřík proto zwěděti, aby uměl o to s haitmanem Berúnským a s staršími mluwiti, a prawě jim, jestližeby to učinili, žeby je chtěl z toho tresktati , jakožby na takowé slušalo; a z toho sú se wšichni omlúwali , jako newinní, i pan Jiřík. A tak jest to ten mój člowěk zmučený před p. Jiříkem k jeho žádostí rozpráwěl beze wšeho haněnie, a na tom zawřel, že z toho milému bohu žaluje. Takéť sem pane já po té straně nestál, kady jest Kolowrat z města jel, a o tom kydání s wajci sem nic newěděl, aniž winen by to kto učinil. Ale jakož píšeš pane, kterak se Kolowrat zná k zamordowání Přechowu a o tom nočním lúpeži a wýboji, žádaje wěděti, kterakby to mělo opraweno býti : tohoť pane žádám, ať mi jest tu opraweno i mým od něho podlé řádu země, jakož takowý mord a lúpež noční i wýboj z práwa má oprawowáno býti; a též pane i ten wýboj noční we Hradkowěwsi, jakož sem z toho žalowal a prwé pane i tobě o tom psal; a to od žalob došlých we čtyřech neděléch, podlé wykázánie smlúwy Hradecké. A tohoť jako přieteli swému doufám i wěřím, že mi tebú pane to scházeti nebude. Neb pane píšeš mi, že Kolowrat s wámi w té smlúwě. a w příměřie stojí; tehdy ste mi za něho slíbili, a powinni jste mi tu oprawu přiwesti w času w tom, jakož smlúwa w Hradci udělaná ukazuje. Pro niež žádám a prosím pane konečné odpowědi twé.

Dat. dominico Rogationum.
Aleš ze Šternberka.




Nahoru