Libochovice do konce roku 1938

1918

Poslední rok I.světové války. Začínají první rozhovory o míru. Rakousko-Uhersko se zmítá v křečích

Městský rozpočet na rok 1918:
Příjem ……………………. 14869,88 K
Výdaj ……………………... 63118,87 K
-----------------------------------------------
schodek …………………... 48248,99 K
Schodek se uhradil 100% obecní přirážkou ve výši 35.248,99 K, půjčkou ve výši 5.000 K a z fondu válečného ve výši 8.000 korun.
Městský rozpočet na rok 1918.
1.ledna byl vyživovací příspěvek pro člena narukované rodiny na den 1,6 K. Uprchlík dostával 4 K a nemocný v lazaretu 3 K 2 h.
Ceny některých potravin k 1.lednu 1918:
1 kg másla 28 K
1 l mléka 60 h
1 vejce 1 K
1 kg hovězího masa 7 K
1 kg vepřového masa 14 K
1 kg skopového masa 10 K
1 l piva obyč. 2 K
1 l vína 9 K
1 nekrmená husa 50 K
Ceny některých potravin k 1.lednu.
O tom v jakém stavu bylo Rakousko-Uhersko svědčí i nařízení o loajálnosti ve všech směrech vyučování ve školách. Například v matematice padaly i takové otázky, jako : kolik dětí se vejde do jednoho kanónu !
7.ledna odprodalo město Hospodářskému družstvu stavební místo ve výměře 3401 m čtv. u Hlinišťat.
16.ledna vyšlo ministerské nařízení o snížení moučných dávek na polovinu.
29.ledna zazvonil zvon Marie na kostele Všech svatých, naposledy. Po poledni byl sundán, roztlučen a odvezen pro potřeby vojska. Mnoho lidí jej oplakalo.
7.února se za hojné účasti občanů konal pohřeb přírodovědce prof.Klapálka.
27.února se obecní zastupitelstvo jednohlasně připojilo za deklaraci poslanců Českých ze dne 6.ledna 1918.
1.března začalo v Libochovicích kolkování bankovek.
3.května jednalo obecní zastupitelstvo o zřízení obecního sirotčince v celkovém nákladu cca 138 000 korun. Skutek byl prozatím odložen.
Ve dne 25 - 26.května se K.Křenek účastnil jako zástupce města Purkyňových oslav v Praze.
22.července zakázala zemská školní rada píseň „Hej, Slované“ a mnohé jiné. Byly zabavovány školní zpěvníky.
Po celý srpen byly sníženy o polovinu dávky na chlebenky. Vydávalo se pouze 63 dkg chleba a 250 g mouky na osobu a týden. Od září však byly opět celé dávky.
5.září bylo v lazaretu v sokolovně umístěno 144 raněných.
Vlivem událostí, které se odehrávaly od 19.října po schůzi Národního výboru v Praze a po zřízení Československé vlády v Paříži mnohá omladina v Libochovicích již dne 26.října v nočních hodinách, notně posilněna alkoholem vyjadřovala v hotelu U tří lip svůj odpor k císařské vládě. Při cestě k domovům pak odstraňovali orlice z trafik a poštovních schránek domů, ničili vše co bylo černožluté. Ponocný Drnka je však musel uvést jako rušitele nočního klidu. Městští radní jim pak v pondělí dopoledne 28.října uložili pokutu, spíše symbolickou, 20 korun.
O několik hodin později přišel na libochovické nádraží telegram o ustanovení Československého státu s podpisem Dr.Zahradník.
Tento telegram Dra.Zahradníka, poslance na říšském sněmu a později ministra pošt, vzrušil celé město jako elektrická jiskra. Když jeho opis nesl pan Jaroslav Jiránek, správce okresních silnic, nechtěli tomu mnozí ani uvěřit. Na radnici starosta Žák si nevěděl rady, zda má onu zprávu vyhlásit. Vyhlášení si vzal na svoji zodpovědnost městský tajemník Bohdan Kadlec. Sestavil provolání k občanům, aby mohlo být vyhlášeno vybubnováním, jako kdysi zrušení roboty.
Kolem 16.hodiny vyšel z radnice obecní strážník pan Klíma a po několika úderech na úřední buben silným hlasem oznamoval:
„Dnes u sochy sv.Václava v Praze prohlášen byl samostatný Československý stát, městský úřad vybízí občanstvo, aby na tento věkopamátný den ozdobilo domy prapory v barvách národních“.
Zavládlo všeobecné nadšení. Jásot a provolávání slávy zapudily veškeré spory a nevraživost osob i stran. Za zpěvu procházely davy lidí městem, mládež odstraňovala nenáviděné orly, znaky staleté České poroby. Odznakům nepomohl ani zápis v inventáři města.
Večer byla před radnicí uspořádána oslava. Před davem lidí promluvil JUDr.M.Prunar o významu tohoto dne. Po projevu zazpíval spolek Dvořák „Prapor červenobílý“ a společně s lidem „Kde domov můj“. Radost trvala do pozdních nočních hodin.
Takový byl 28.říjen - vznik samostatného Československého státu v Libochovicích.

1.listopadu se ve městě upravovala organizace Československého vojska.
8.listopadu se konal vzpomínkový večer bitvy na Bílé hoře.
10.listopadu byla zřízena Národní rada. Její trvání bylo krátké, několik týdnů. Předsedou byl zvolen
Bohuslav Mayer, členové pak: F.Malý, V.Loucký, J.Kalouš, F.Horký, Svobodník, J.Scheiberg, E.Fiedler, Zajíček, Třešňák a Eichler.
11.listopadu skončila I.světová válka.
14.listopadu byly na slavnostní schůzi jmenováni čestnými občany Města Libochovice tito pánové:
T.G.Masaryk
poslanec Staněk
Habrman
Klofáč
Kramář
Jirásek.
15.listopadu nařídila Okresní školní rada, aby 26 závadných knih, ze školní knihovny, byly opětovně zařazeny a půjčovány.
Ceny některých potravin ze dne 16.listopadu 1918:
1 kg másla 64 K
1 l mléka 50 – 100 h
1 vejce 1,40 K
1 kg vepřového masa 40 K
1 kg hovězího masa 16 K
1 kg bílé mouky 9 K
1 kg brambor 2 K
Ceny některých potravin ze dne 16.listopadu.

1919

V únoru byl v Libochovicích znovu založen Čs.Červený kříž.
29.března přednášel inspektor Josef Rublič na téma „Domácí zahrádka“ a „Veřejné sady“.
12.května se konala poslední schůze válečného komitétu, který se po celou dobu války staral o místní Hospodářský výsledek libochovického válečného lazaretu činil:
Příjem ……………………. 21997,55 K
Výdej …………………….. 18523,62 K
-----------------------------------------------
zůstatek …………………... 3473,93 K
Zbylé peníze byly věnovány místnímu Sokolu a inventář byl uložen na okresním a obecním úřadě.
lazaret. Předsedou komitétu byl Josef Kalouš, členové výboru pak: děkan Oplt, A.Žák, K.Křesťan, K.Křenek, Malý a okresní ředitelka Kaválková.
26.května vypukla v Libochovicích dělnická bouře proti „Keťasům“. Skláři nesli Orta na šibenici, při čemž zastavili na ulici dva vozy s prasaty, které si násilím rozebrali. Vzniklou škodu 10000 korun chtěl majitel prasat uhradit od obce. K soudu však nedošlo.
15.června se konaly volby do obecního zastupitelstva. Volby vyhrála strana sociálně demokratická. 496 hlasy a 11 mandáty. Výsledky volby představenstva ze 16.listopadu 1919:
Starosta - František Horký,
I.náměstek – Karel Zajíček,
II.náměstek – Antonín Žák,
Radní:
F.Eichler,
J.Rohan,
J.Štědrý,
J.Vrbka,
Dr.Reinhard,
K.Zeman a
V.Bernas.
Volba představenstva se konala dne 16.listopadu.
Ve dnech 13. – 21.července byla ve škole výstava s názvem „Válečná výstava“. Navštívilo ji na 980 osob.
8.října poslalo obecní zastupitelstvo na státní půjčku republiky Československé 10000 korun a na půjčku Svobody 5000 korun Českých.
Dne 18.října rozhodlo obecní zastupitelstvo o nákupu 10 vagonů obilí vzhledem k poválečným stravovacím potížím.
22.září se konala ustanovující schůze „Okresního osvětového sboru“. Předsedou se stal Karel Křenek.
Dne 29.září proběhla v Libochovicích Zahradnicko-ovocnická výstava . Patronaci nad výstavou měl Okresní úřad.
29.prosince se konala schůze celého Okresního osvětového sboru za přítomnosti 17 zástupců různých Libochovických spolků a organizací, na které bylo rozhodnuto pořádat přednáškové kurzy pod jednotným názvem „Purkyňova škola“.

1920

První přednáška pořádaná Okresním osvětovým sborem se konala dne 8.ledna. Přednášejícím byl Karel Křenek a téma „O Purkyňovi“. Během celého roku sbor pořádal 21 přednášek.
Výňatek z projevu libochovického starosty Františka Horkého na první schůzi zastupitelstva ze dne 13.ledna roku 1920:
„Scházíme se dnes poprvé v tomto složení jako zástupcové všech stran a stavů i tříd společenských našeho města, byvši do toho sboru vysláni z vůle národní revoluce. Všichni jsme toho vědomí, že bude nám v nejbližším čase řešiti mnohý, velmi těžký úkol, při čemž nám však bude zásadou a povinností, abychom na tomto místě v tomto sboru vždy podřizovali zájmy jednotlivců zájmu celku.“
První schůze obecního zastupitelstva se od voleb v listopadu roku 1919 konala až 13.ledna.
29.února byl Dr.Reinhartem učiněn návrh o vyvlastnění panského domu (u mostu v zámeckém parku). Sociální demokraté však tento návrh zamítli. Důvodem zamítnutí byla výpomoc hraběte a velkostatku při zásobování za I.světové války.
Pod patronací města a různých spolků byl dne 7.března pořádán slavnostní večer k 70.narozeninám prezidenta Masaryka.
14.dubna obdržel spolek Červeného kříže veliký dar ze Spojených států. Jednalo se o 4 bedny prádla. Cena byla odhadnuta na 48.881 korun.
19.dubna se sešlo veškeré dělnictvo z panských dvorů v celkovém počtu asi 300 osob pod zámeckým balkonem a vyslalo k hraběti Josefu z Herbersteina deputaci, aby se usmířil se svojí manželkou. Hrabě podlehl nátlaku a tak před svými zaměstnanci, za zpěvu písně "Kde domov můj", kterou zazpívali dělníci i dělnice, slavnostně potvrdil políbením své ženy akt smíření.
Ovšem již druhý den se hrabě zajímal u Dra Kadlece, Dr.Prunara a rady Fryce, zda je vynucený slib právoplatný.
6.července se konala slavnost M.J.Husa. Přednášku na téma Socialismus a bratrstvo přednesl p.Bubník.
25.července se konal na náměstí tábor lidu za Volnou myšlenku. Pozvání podepsali Národní socialisté, Sociální demokraté, Národní demokraté, Agrárníci a Osvětový sbor.
Dne 23.září byl Výbor pro zřízení Obecní knihovny zvolený dne 23.září 1920:
Předsedou se stal Antonín Žák za obec,
Členové:
Karel Křenek za Občanskou Besedu,
Karel Zeman za Řemeslnickou Besedu,
František Tichna za Osvětový svaz (sbor),
Karel Zajíček za spolek Havlíček,
Vencl za Všeodborový svaz,
Kubišta za Krajinský spolek Oharka.
zvolen výbor pro zřízení Obecní knihovny.
Knihovna s čítárnou byla otevřena dne 1.října v místnosti Občanské Besedy „U tří lip“, později pak na radnici. Občanská Beseda darovala knihovně 1040 knih a dvě skříně, Řemeslnická Beseda asi 700 knih.
28.října se konaly velkolepé oslavy 1.výročí dne svobody. V tento den vydala městská rada provolání o vystupování z církve. Radní, kteří toto provolání podepsali šli příkladem, nevystoupil ani jeden.
Na vyzvání, aby Libochovice dle usnesení sjezdu Českých měst upravili jména ulic tak, že bezvýznamná jména budou nahrazena historickými názvy a jmény význačných osob, bylo městské radě navrženy názvy ulic. Ta je dne Výsledky přejmenování ulic v Libochovicích ze dne 7.prosince 1920:
Ponechány byly názvy:
Náměstí Palackého, třída Purkyňova, ulice Riegrova, Luční, Koželužská,
Studničná, Kožešnická, Farní, Purkrabská a Zahradní (Kozí).

Přejmenovány byly ulice:
Budyňská .......... na Havlíčkovu
Třebenická .......... na Čechovu
Pivovarní a nová Slatinská .......... na Husovu
Koštická .......... na Tyršovu
Lounská .......... na Vrchlického
Josefská .......... na Nerudovu
Kostelní .......... na Štefánikovu
Nábřeží (od čp.310 k zámku) .......... na Kerkovo nábřeží
Růžová (podél parku) .......... na Boženy Němcové
Kerkova .......... na Komenského
Městské sady (park) .......... na Masarykovy sady
Beze jména .......... na Žižkovu
Ulice od nádraží ke Slatinské .......... na Poděbradovu
Beze jména .......... na Jeronýmovu
Bezejmenné náměstí .......... na náměstí Svobody
Záměstí .......... na Fügnerovu
7.prosince schválila.
Ve dnech 12. a 13.prosince se v Libochovicích stal pokus o komunistický převrat zřízením revolučních a závodních rad. Dělníci zabrali sklárnu a dvory v Chotěšově a Martiněvsi. Na rozkaz Okresního komisaře Karase byla stávka potlačena dne 14.prosince za pomoci 20 německých a maďarských vojáků. Zatčeni byli: starosta Libochovic F.Horký, redaktor Zeman a 11 sklářů.

.

1921

V tomto roce proběhlo Výsledky sčítání lidí a domu z roku 1921:
Mužů …………………. 1251
Žen …………………… 1388
------------------------------------
celkem ………………... 2639

z toho:
Čechů ………………… 2590
Němců ……………….. 28
Židů ………………….. 2
Jiní …………………… 3
Cizinci ……………….. 16


Katolíků ……………… 2073
Evangelíků …………... 114
Čechoslováků ………... 47
Izraelitů ………………. 57
Jiné …………………… 3
Bez vyznání ………….. 345

Domů zde bylo 477 a plošná výměra města činila 882 m čtv.
sčítání lidu. V Libochovicích žilo 2639 občanů.
Ceny některých potravin ze dne 2.ledna 1921:
1 litr mléka ………………… 2 K,
1 kg másla …………………. 64 K,
1 vejce ……………………... 2 K 60 hal.,
1 bochánek chleba …………. 2 K 50 hal.,
1 kg aprovizační mouky …… 2 K,
1 kg cukru …………………. 8 K,
1 kg hovězího masa ………... 24 K,
1 kg vepřového masa ………. 30 K,
1 rohlík ……………………... 70 hal.
Ceny některých potravin ze dne 2.ledna.
Do 26.února zastupoval uvězněného starostu F.Horkého Karel Zajíček. V tento den byl vynesen rozsudek nad komunistickým vedením a F.Horký byl uznán za nevinného a navrátil se tedy do funkce starosty města.
Dne 18.března se konala Valná hromada Červeného kříže, který byl bojkotován kvůli předsednictví komunisty a starosty Libochovic F.Horkého. Na schůzi se kromě jednatele a pokladníka nikdo nedostavil. Ti odevzdali listiny na radnici a na své funkce rezignovali. Červený kříž v Libochovicích přerušil svoji činnost.
1.května se vytvořila politická koalice Národních demokratů, Národních socialistů, Klerikálů a panské strany, proti Sociálním demokratům a Komunistům. Koalice se scházela u rady V. Bernase. Tam došlo k usnesení, že všichni zastupitelé sdružení v koalici odstoupí z funkcí v městském zastupitelstvu.
6.června rozhodla Zemská politická správa v Praze o rozpuštění obecního zastupitelstva v Libochovicích z důvodu, že není usnášení schopné. Správu města převzal dne 13.června Ladislav Karas, okresní komisař. Jemu k ruce byl dán Složení poradního sboru ze dne 6.června roku 1921:

1. Václav Bernas – strana panská
2. Václav Fryc – Národní demokrat
3. Karel Křesťan – Národní demokrat
4. Václav Pokorný – Agrárník
5. Dr.Max Prunar – Národní demokrat
6. MUDr.V.Reinhart – Agrárník
7. Karel Urban – Sociální demokrat
8. Josef Vrbka – Národní socialista
9. Karel Zajíček – Národní socialista
10. Karel Zeman – Lidovec
11. Hynek Zvolský – Sociální demokrat
12. Antonín Žák – Národní demokrat
poradní sbor podle politických stran.
Tímto byl převrácen poměr politických sil na Libochovické radnici. Ovšem již v srpnu se konaly nové volby a s nimi opětovný nástup levicových stran. Nastal tvrdý boj o zastupitelská křesla.
5.července byla pořádána oslava M.J.Husa na nedalekém Jiřetíně.
17.července pořádala Legionářská obec Den legií na ostrově. Od 13.července probíhala Legionářská výstava.
23. září se konala USTAVUJÍCÍ SCHŮZE KSČ V LIBOCHOVICÍCH

14.května roku se konal ustavující sjezd KSČ v Praze. Z Libochovicka na tomto sjezdu komunisty zastupovali s. Nezmák Václav ze dvora Klapý, s. Paur J. z Libochovic, s. Zeman Čeněk, úředník zemědělské nemocenské pojišťovny v Libochovicích a ještě jeden soudruh z okolí.
Pravicové strany stále doufaly, že v Libochovicích a okolí půda pro založení komunistické strany a organizace není a nebude. Bohužel se však přepočítali. Na konec byla ustavující schůze místní organisace komunistické strany svolána na 23. září 1921 do hotelu Libuše u zastávky ČSD. Podle původní listiny přítomných se ustavující schůze zúčastnilo 81 soudruhů a soudružek. Až na málo případů vesměs z řad dělníků ze sklárny, statku a města.

Presenční listina přítomných na ustavující schůzi KSC v Libochovicích dne 23. září 1921

1.- Víšek Bohouš
2. - Fráňa Kliment
3. - Víšková Františka
4. - Fráňová M.
5. - Aksamit J.
6. - Svoboda J.
7.- Vodrážka K.
8. - Čejka R.
9. - Pešek Gustav
10 - Matěj V.
11. - Kosáček F.
12.- Kosáčková
13.- Šmejkalová A.,
14. - Zmrhal V.
15.- Hroňková Marie
16.- Verner V.
17.- Vernerová
18. - Fidler F.
19. - Rohan Josef
20. - Pekař Josef
21. - Henzl F.
22. - Šturm J.
23.- Jednorožec Al.
24. - Mašek Alois
25. - Javůrek J.
26.- Hospůdka J.
27. - Mor J.
28. - Kadlec Bonda
29. - Kubišta JUDr.
30 - Horák Oldřich
31.- Černý M.
32. - Gaubová F.
33. - Horák Ant.
34. - Los Josef
35. - Maleček Josef
36. - Malečková Františka
37. - Rohanová M.
38. - Kučerová A.
39. - Filip Dominik
40. - Zeman Čeněk
41.- Blažek Karel
42. - Prokeš Josef
43. - Třeska V.
44. - Studničková B.
45. - Šlosrová B.
46. - Henzlová M.
47.- Vernerová M.
48. - Drobná M.
49. - Křivanová M.
50 - Poláková A.
51. - Svobodová Rozálie
52. - Fidlerová Vilma
53. - Kozková A.
54. - Humplíková
55. - Králíček V.
56. - Vávra J.
57. - Maleček Antonín
58. - Mašek František
59. - Vávrová M.
60. - Eichlerová M.
61.- Vnouček Alois
62. - Jandáková A.
63. - Krycner K.
64. - Dlouhý František
65. - Landová Bar.
66. - Padalík Cyr.
67. - Uhlíř Stanislav
68. - Bouček Al.
69. - Pulchart K.
70. - Felstrová A.
71. - Pospíšil Ant.
72. - Vlček Alois
73. - Vlčková A.
74.- Kadlec Bohdan st.
75. - Šlosr Josef
76. - Bažant J.
77. - Pajerová M. z Duban
78. - Eichler Frant.
79. - Grunt Jan St.
80. - Němec Antonín
81. - Gruntová Venuše

Tuto historickou schůzi zahájil a řídil s. Horký František.. O možnostech ustavení komunistické strany hovořil s. Zeman. Jeho oponentem byl s. JUDr. Kubišta.
Po bouřlivé a dlouho trvající diskusi došlo k hlasování a 21 podmínek pro vstup do komunistické strany bylo schváleno.
Pro vstup do III. Komunistické internacionály z uvedených 81 přítomných. bylo pro 57, proti bylo 13, a 11. nehlasovalo.
ustavující schůze místní organizace komunistické strany v hotelu Libuše u zastávky ČSD.
Dne 25.září se v Libochovicích konaly pouliční sbírky pro hladovějící Rusy. Vybralo se tehdy 1817,30 korun.
Dne 28.října byl v Městských sadech (Masarykovy sady) odhalen legionářský pomník padlým v I.světové válce.
Velmi v tomto roce prospívala sklárna – „Továrna na křišťálové sklo a sifonové lahve“ firma Fengl a Morávek. Rok ukončovala s čistým ziskem 296 594,06 korun. Výrobky byly tehdy prodávány nejen na Českém trhu, ale podstatná část šla na vývoz do Severní a Jižní Ameriky, Španělska, Francie, Itálie, Anglie, Rakouska, Bulharska a Alžíru. Díky zásobám předválečného skla mohla firma vyrábět sklo nové a prodávat jej téměř za desetinásobné ceny. Během působení v Libochovicích se firmě nahromadil zisk téměř 1,5 milionu korun. Na nátlak ředitele Morávka bylo započato se stavbou druhé tavicí pece, která však musela být několikrát předělávána a tak byla uvedena do provozu až v roce 1926.

1922

27.února vystoupila řeka Ohře z břehů. Plavalo v ní velké množství utopeného dobytka
Ačkoliv se obecní volby konaly v srpnu roku 1921, bylo představenstvo voleno až 9.března roku 1922.
Složení představenstva ze dne 9.března 1922:

Starosta - Josef Rösler (agrárník)
I.náměstek – Karel Zajíček (národní socialista)
II.náměstek – Václav Květenský (sociální demokrat)
Radní:
Karel Zeman (lidovec)
Václav Bernas (panský)
Josef Pekař (komunista)
Josef Lomič (sociální demokrat)
František Horký (komunista)
Josef Rohan (komunista)
Josef Pokorný (národní demokrat)

Složení městské rady odpovídalo celkovým výsledkům voleb.
Složení městské rady odpovídalo celkovým výsledkům voleb.
1.května se na náměstí Palackého konal velký tábor lidu (cca 1000 osob) pořádaných komunisty. Sociální demokraté oslavovali Svátek práce v hostinci „Na kopečku“.
17.června byla zrušena pro malou návštěvnost čítárna zřízená na radnici.
2.července se konalo definitivní odhalení pomníku padlým v I.světové válce, společně s oslavou bitvy u Zborova.
24.srpna přijala rada Řád o vybírání stavebních a zdravotních poplatků a daně ze psů.
28. října 1922 slavnostně otevírá Sokol své Proč a jak jsme zřídili biograf

FRANTIŠEK BENEŠ
Ačkoli byla naše jednota po převratu ušetřena starostí s uplácením dluhů vzešlých stavbou vlastního stánku, a rozpočet její byl vyrovnaný, přec někteří bratří se zabývali myšlenkou opatřiti potřebné peníze na úpravu sokolovny, neboť vlastní budova byla postavena před válkou, kdy nebylo ještě mnoho zkušeností, a byly proto snahy po její úpravě zcela odůvodněny. V tehdejší době byly práce v jednotě dobře rozděleny a tak výborně postaráno nejen o otázky ideové a vzdělávací, ale i finanční.
Mnohým jednotám byly tehdy dobrým zdrojem příjmů biografy, takže výbor naší jednoty s radostí uvítal podnět ke zřízení sokolského biografu, aby i naše jednota získala trvalý pramen příjmů, umožňující jí i finančně splnění oprávněných požadavků. Zvolen užší výbor, později Bioodbor nazvaný, a ten se s chutí pustil do práce. Největší starostí bylo opatření potřebného kapitálu a nutné místnosti. Když nebylo možno přistavěti levé křídlo sokolovny pro neúměrný náklad a obětovati i letní cvičiště, podařilo se sjednati velmi výhodnou nájemní smlouvu s bratry Pokornými. Potřebný kapitál se měl opatřiti od členstva jednoty půjčkou, vypsanou v úpisech stokorunových. Z různých příčin, ani snad ne z nedostatku pochopení, byla upsána jen as šestina, takže zbytek musilo poskytnouti, aneb za osobní záruky opatřiti několik málo bratří; majících na starosti hlavně stránku finanční a tak - po překonání ještě celé řady obtíží - otevírá Sokol dne 28. října 1922 slavnostně své Bio vhodným českým filmem "Tam na horách", za účinkování ochotných bratří - hudebníků. Účast členstva i veřejnosti byla veliká a spokojenost úplná. - Několik bratří věnovalo se provozu biografu s největší péčí a příkladnou obětavostí, neboť to byli staří zkušení sokolští pracovníci, mající na zřeteli jen zájem a dobro jednoty. Úspěch morální i finanční byl zaručen, a zdálo se, že trvale. Avšak po více než dvouletém provozu, kdy celý pořizovací náklad, převyšující Kč 140.000.-, byl zcela uhražen, nastává v Bioodboru podstatná změna; většina bratří odchází a vedení ovládá jiný duch. - Dnes po dostatečném odstupu lze říci, že změna byla ke škodě a že ani pozdější výměna osob nemohla již pro jednotu získati tolik prostředků, kolik by dnes k celkové výstavbě svého stadionu a "žádoucí úpravě tělocvičny potřebovala. A tak se zdá, - že ani náš sokolský biograf nebyl ušetřen "dětských" nemocí. Než doufejme, že výsledky v každém směru i v budoucnu uspokojí.

Bio vhodným českým filmem "Tam na horách", za účinkování ochotných bratří - hudebníků.

1923

Městský rozpočet na rok 1923 činil:

Příjem …………………… 237 100,13 K
Výdej ……………………. 372 674,82 K
-------------------------------------------------
schodek …………………. 135 574,69 K

Schodek byl hrazen z různých přirážek.
Městský rozpočet na rok 1923.
3. ledna jmenován sv.Otcem rodák libochovický Msgre Antonín Čech světícím biskupem litoměřickým. Konsekraci (posvěcení) vykonal 29. dubna v litoměřické katedrále papežský nuncius arcibiskup Micara s hradeckým biskupem Kašparem a litoměřickým Grossem. Obřadu se účastnil se P.Lochman a několik osadníků libochovických.
V tomto roce byly postaveny městské sluneční lázně s kabinami v celkovém nákladu 40.000 korun.
Třenice mezi politickými stranami dále pokračovaly, což mělo za následek stálého měnění městské rady.
30.června promovala sl.Eliška Menzlová a s titulem MUDr. se stala první lékařkou z Libochovic.
5.července se konala oslava M.J.Husa. Přednášel Bubník z Prahy.
Dne 28.října se konala oslava 5.výročí vzniku republiky. U pomníku padlých promluvil generál Dr.Rudolf Raše a zazpíval spolek Dvořák.. Večer se konal koncert houslisty Muziky a pianistky moskevské konzervatoře Niny Muziky Večtonové.
V letech 1922 – 23 propásla radnice příležitost získat z pozemkové reformy větší plochy stavebních pozemků. Ztratila možnost získat pozemky za městem, pole za dvorem k cukrovaru, štěrkovnu podle silnice na Dubany.
Získala pouze velmi mokré pozemky na poplzském rybníce, o které tamní obyvatelé již nestáli.

1924

Dne 27.dubna podal architekt města Prahy zprávu o zrevidování regulačního plánu města Libochovice.
Na prvomájových oslavách se celkem zúčastnilo 2700 osob ve třech táborech lidu. První před hostincem „Na kopečku“ (komunisté – 1000 osob), druhý na náměstí u Statue (Národní socialisté – 700 osob) a třetí u sochy sv.Rocha – u hotelu Černý orel – (Sociální demokraté – 1000 osob).
V hotelu „U tří lip“ se dne 20.června konala informační schůze o regulačním plánu města.
4.července proběhla tradiční oslava M.J.Husa. Na náměstí přednášel major Jaroslav Král na téma „Hus a jeho doba“. Oslava všeho lidu však proběhla jako vždy až u symbolické hranice.
7.července bylo ve škole ubytováno 168 dětí kolonie „Svépomoci“ péče o dítě a o dorost v Praze. Děti měli 10 opatrovníků. Z Libochovic odjely 3.srpna.
8.srpna se Agrární strana snažila získat pod svoji správu herbersteinský cukrovar, ze kterého chtěli udělat akciovou společnost. Snaha jim však nevyšla.
Ve dnech 9. – 10.srpna se konala velkolepá oslava 50.výročí založení Hasičského sboru v Libochovicích.
V srpnu byl Okresu Libochovice přidělen nedaleký hrad Házmburk.
1.září bylo akademický sochařem Křepčíkem opraveno Mariánské sousoší. Ministerstvo školství na opravu darovalo 10 000 koruna a sbírka po městě vynesla 7700 korun.
Dne 25.září byla založena Farní osada katolíků. První akcí byla oslava sv.Václava v kostele Všech svatých, u sochy na nábřeží a nakonec v hostinci.
Oslava 6.výročí vzniku republiky se konala dne 28.září na náměstí. U tří lip pak následovala přednáška O.Vaňka, štábního kapitána a rytíře francouzské legie.
Koncem listopadu byla zrušena Centrální herbersteinská kancelář.
28.prosince byla založena Rada starších církve Československé v Libochovicích. Předsedou rady byl ing.Jirák a náměstek Kokoška z Radovesic.

1925

Městský rozpočet na rok 1925 činil:

Vydání v řádném rozpočtu …………… 416 163,93 K
v mimořádném ………………. 261 000 K
úhrada v řádném rozpočtu ……………. 259 578,75 K
v mimořádném ………………... 261 000 K
-----------------------------------------------------------------
schodek ……………………………….. 156 585,15 K

Schodek byl hrazen různými přirážkami na daních.
Městský rozpočet na rok 1925.
Dne 10.ledna odevzdal Pozemkový úřad Libochovické správní komisi vrch Házmburk.
Okolo 18.března vznikl Spolek pro ochranu a okrasu domoviny. Spolek vysázel moruše na Jiřetíně a sbíral peníze na meteorologickou stanici.
Na oslavu prvního máje se v Libochovicích sešly tři tábory lidu komunisté, sociální demokraté a národní socialisté.
5.července proběhla oslava M.J.Husa s přednáškou ing.Emanuela Jiráka na náměstí. Slavnost vyvrcholila jako každoročně u symbolické hranice v Masarykových sadech za zpěvu písně „Hranice vzplála“.
24.září odstoupil starosta notář Josef Rössler. Jeho místo prozatímně převzal I.radní Karel Zajíček.
Stálé politické neshody byly příčinou značné fluktuace v městském zastupitelstvu.
Okresní rozpočet na rok 1925 činil:

Příjmy ……………………………….. 2 132 239 K
Výdaje ……………………………….. 3 243 059 K
(oprava hradu Házmburk …..32 000 K)
--------------------------------------------------------------
schodek ……………………………… 1 110 820 K

Schodek byl hrazen půjčkou ve výši 945 000 korun a přirážkami na daních.
Okresní rozpočet na rok 1925.
Na konci roku proběhla pozemková reforma. Celý Herbersteinský velkostatek vlastnil 2800 ha orné půdy. Bylo mu zabráno 2240 ha. Libochovický dvůr vlastnil 273 ha, z toho bylo zabráno 198 ha. Dvůr v Poplzích vlastnil 104 ha, z toho bylo vyvlastněno 71 ha orné půdy.
Uchazečů o půdu bylo celkem 76 – z toho dostalo půdu 12 osob a obec hřiště. Na Slatinském rybníce dostalo 20 osob po 13 ha orné půdy.
Následkem pozemkové reformy dne 1.prosince zůstalo Josefu z Herbersteina:
Zámek a park v Libochovicích,
123 ha pole v Libochovicích,
200 ha pole v Chotěšově,
220 ha pole ve Vrbičanech.

1926

17.ledna se konaly doplňovací volby do městského zastupitelstva a Členové představenstva obce zvolení 17.ledna 1926:

starosta – Karel Zajíček (národní socialista)
I.náměstek – Josef Rohan (komunista)
II.náměstek – František Kaválek (národní demokrat)
Radní:
František Menzl (agrárník)
Josef Vencl (sociální demokrat)
Josef Vrbka (národní socialista)
Hynek Zvolský (sociální demokrat)
Karel Kizlinger (komunista)
Karel Blažek (komunista)
Josef Pokorný (národní demokrat)
představenstva, kde díky politickým rozporům docházelo k početným rezignacím.
Již od počátku politických rozbrojů bylo zastupitelstvo i rada v Libochovicích výrazně levicového zaměření.
7.března se konaly obecní volby. Volební právo mělo celkem 1713 občanů z toho 775 mužů a 938 žen. K volbám však přišlo jen 1573 osob. Volby opětovně prokázaly Výsledky obecních voleb ze 7.března 1926:

Československá živnostensko obchodní strana 8 mandátů
Československá komunistická strana 6 mandátů
Československá strana socialistická 4 mandáty
Československá národní demokracie 4 mandáty
Československá sociální demokracie 3 mandáty
Československá strana lidová 3 mandáty
Republikánská strana českého venkova 2 mandáty
převahu levicově zaměřených stran.
Výsledky volby představenstva z 21.března 1926:

starosta – Hynek Zvolský
I.náměstek – Alois Brejník
II.náměstek – Karel Zeman
Rada:
Josef Pokorný
V.Maroušek
Jaroslav Písek
J.Rohan
K.Kizlinger
J.Löbel
Josef Vrbka
Volba představenstva se konala 21.března.
I přes levicové zaměření se zastupitelstvo více nežli o blaho obce zajímalo spíše o politické spory.
2.května se konal Tělocvičný hudební večer pořádaný Sokolem.
1.června se do sejfu nemocenské pokladny vloupali neznámí kasaři. Ukradli zde 3 860 korun. Víc peněz v pokladně nebylo.
Na počátku června se po vytrvalých deštích rozvodnil Klapský potok. Zaplavena byla celá sklárna, tavicí pánve byly zcela zničeny. Na pomoc přišlo 30 saperů z Terezína. Od 15.června opět pršelo. Rozvodněná Ohře zatopila část Masarykových sadů (městský park).
21.června svolala městská rada zástupce všech spolků a organizací za účelem založení Místní osvětové komise. Ze 23 pozvaných však přišli pouze zástupci z dvanácti spolků a organizací. Přesto byla Osvětová komise založena. Komise měla za úkol řídit kulturní život v Libochovicích. Předsedou komise byl zvolen Karel Křenek, jednatelem Karel Vyskočil, pokladníkem Josef Steiger a do knihovní komise byl zvolen Bohumil Česal.
27.června se konala manifestace lidu (okolo 500 osob) na náměstí, kde mluvil legionář Filip proti nastupujícímu fašismu v Německu.
30.června se konal společný protestní tábor lidu všech tří socialistických stran proti kongrue. Účastníků bylo okolo 1000 osob. Četnictvo mělo pohotovost, ale akce proběhla v poklidu.
8.července proběhla oslava M.J.Husa pod pořadatelskou taktovkou Spolku pro postavení pomníku Husova v Libochovicích.
10.září bylo do Místní osvětové komise zvoleno představenstvo zastupující politické strany a spolky a organizace v Libochovicích.
3.října se na náměstí konal promenádní koncert hudby 42.pěšího pluku z Terezína, který pořádala Občanská Beseda.
5.listopadu se konala ustanovující schůze "Sdružení přátel umění – Scéna". Prvním předsedou byl zvolen Karel Křenek, místopředsedou Ing.E.Jirák a jednatelem JUDr.B.Kadlec. V prvopočátku měla Scéna 101 členů.
Politické boje v zastupitelstvu se vyhrotily při navrhování rozpočtu v listopadu. Co schůze to boj.
11.listopadu obec rozhodla o úpravě chudobince. Z původních 50 000 korun na opravu však bylo odhlasováno pouhých 20 000 korun.
V tomto roce zavedl Herbersteinský velkostatek pěstování semenářské kultury ve velkém a dobře prosperoval.

.

1927

Městský rozpočet na rok 1927 činil:

Příjem ……………………….. 184 041,15 K
Výdej ………………………... 529 685,06 K
------------------------------------------------------
schodek ……………………… 345 643,91 K

Schodek byl hrazen z přirážek a daní, částečně byl kryt z vyrovnávacího fondu.
Rozpočet na kanalizaci města byl učiněn na 3.200.000 korun.
Městský rozpočet na rok 1927.
16.ledna podalo obecní zastupitelstvo protest proti navrhovanému zrušení samosprávného okresu Libochovického. Téhož dne se obecní zastupitelstvo rozhodlo pronajmout tenisovému klubu Koželuh louku proti fotbalovému hřišti ve výměře asi 20 akrů za roční nájem 400 korun.
28.ledna podali komunisté na schůzi zastupitelstva návrh, aby se náměstíčko u sklárny, dosud soukromně pojmenované Morávkovo, přejmenovalo na Leninovo. Byli ovšem přehlasováni, a tak od té doby se náměstí jmenuje Paříkovo.
5.července byla pořádána tradiční slavnost H.J.Husa s hranicí. Projev držel ing.Jirák, na téma „Nedohořelo, nedobolelo“.
Na oslavu vzniku ČR pořádal Osvětový sbor dne 27.října velkolepou oslavu s divadelním vystoupením spolku Scéna.
V tomto roce dodal ing.M.Šourek městem objednané plány na kanalizaci a vodovod v Libochovicích. Za plány muselo město zaplatit 60 000 korun. Vodovod z Myslivny by byl 5800m dlouhý, (při denní spotřebě 1200 hl vody). Celkový náklad na jeho zřízení tehdy přesahoval 523 000 korun. K jeho realizaci však nedošlo.

1928

10.února na návrh A.Brejníka propůjčilo město dvě místnosti v I.poschodí radnice Krajinskému muzeu.
12.února se konala velká manifestace občanů na obranu svobodné, demokratické školy.
23.února začal Adolf Lavička provozovat autobusovou dopravu ze Solan do Libochovic.
Dne 12.dubna odstoupil starosta Libochovic Hynek Zvolský.
Téhož dne odkoupilo město od židovské obce bývalou Koželužnu (čp.310) a upravilo ji na Městský sociální dům. Celkové náklady na koupi domu a jeho opravu vystoupily na 143 703,50 korun. V ten samý den započala přestavba nové městské váhy, stará byla zničena požárem, s celkovými náklady 46 436,20 K.
12.duben byl hojný na události. V ten den byla v Libochovicích založena Masarykova liga proti tuberkulóze a město dostalo pozemek u Poplzského rybníka o výměře 3 ha 59 arů za 37 938 korun.
27.května byla Sboru dobrovolných hasičů slavnostně předána automobilová stříkačka města Libochovice. Celková cena stříkačky byla 87 720 korun.
Novým starostou města se po volbách dne 27.července stal Václav Maroušek.
V srpnu se v okolí města konaly veliké vojenské manévry za použití všech tehdejších technických vymožeností (letadla, telefony, rádia a podobně). Díky manévrům, které končily až 30.srpna se obec rozhodovala o stavbě nového mostu. Přes ten starý, železný, nemohla těžká vojenská technika.
V prosinci uhodily těžké mrazy. Zamrzly vodovody, byla nouze o vodu a později i o uhlí. Sněhu napadlo až 80 cm.

1929

Městský rozpočet na rok 1929 činil:

Příjem ……………………….. 184 041,15 K
Výdej ………………………... 529 685,06 K
------------------------------------------------------
schodek ……………………… 345 643,91 K

Schodek byl hrazen z přirážek a daní, částečně byl kryt z vyrovnávacího fondu.
Městský rozpočet na rok 1929.
Již před vánocemi roku 1928 udeřil silný mráz. Led byl místy až 70 cm silný, sněhu napadlo 80 cm. Zamrzly vodovody a byla nouze o vodu. Později začalo docházet i uhlí. V únoru mrazy dosáhly v noci až –35o C a přes poledne bylo „jen“ –20o C . Následky byly veliké. V údolí Ohře umrzla většina Škody způsobené mrazy na ovocných stromech podle statistiky ze dne 13.září 1929:

Jabloně - 569;
hrušky - 459;
švestky - 582;
višně - 53;
třešně - 450;
slívy - 151;
meruňky - 114;
ořechy - 148;

celkem bylo zničeno 2526 ovocných stromů a mnoho jiných především kaštanů.
Celková škoda činila 270 228 korun.
ovocných stromů, všechny třešně, slívy, švestky, ořechy, meruňky, broskve, většina hrušek a skoro polovina jabloní. Situace v městském zastupitelstvu se vyhrocovala. Starosta V.Maroušek rezignoval dne 28.ledna na svůj post a pod slibem urovnání vztahů svoji rezignaci stáhl. Třenice trvaly nadále.
8.března byla na různých schůzích probírána městská kanalizace a vodovod. U vodovodu se řešilo, zda přivádět vodu říční či pitnou. Rozpočet podle dodaných projektů činil na vodovod – 1 779 974 K a na kanalizaci – 3 705 106 K.
27.května V.Maroušek definitivně odstoupil z funkce starosty Libochovic.
23.června byl slavnostně odhalen pomník profesoru Františku Klapálkovi, prvnímu Českému entomologovi, na hřbitově sv.Vavřince. Pomník byl postaven za 40.000 korun.
6.července se konala slavnost M.J.Husa s položením základního kamene Husovy sochy. Pořadateli byli: Okresní osvětový sbor, Sokol, Legionáři, spolek Dvořák, Čsl.církev, Českobratrská církev a divadelní spolek Scéna. Na náměstí promluvil o Husově významu tajemník Národního osvobození z Prahy, legionář B.Šlégr. Průvod se pak vydal do Masarykových sadů (městského parku), kde bylo po Šlégrově slavnostní řeči poklepáno na základní kámen Husova pomníku. Na závěr zazpíval spolek Dvořák dvě písně.
10.července byl založen Spolek pro postavení pomníku prvnímu prezidentu ČR T.G.Masarykovi. Stanovy spolku byly schváleny až dne 29.listopadu roku 1931.
12.srpna se spojili hrabě Josef z Herbersteina a elektrotechnik Truma a založili veřejnou obchodní společnost "Herbersteinská elektrárna".
1.září se za patronace velitelství III.pěší divize slavnost 15.výročí založení Československého vojska. Po dopoledních projevech na náměstí se odpoledne konala veselice v Masarykových sadech.
5.září se konala schůze zástupců všech stran v zastupitelstvu, aby vyřešila nastalo krizi. Výsledek byl však velmi nejasný.
3.října byl 16 hlasy zvolen starostou Alois Brejník. Ihned se však zvedla vlna protestů a jeho zvolení nebylo schváleno.
Od 1.listopadu začaly jezdit motorové vozy z Loun do Lovosic a do Mšeného.
Od 16. Do 19.listopadu se konala předvánoční výstava prodejných obrazů akad.malíře J.Hurta.
25.listopadu se vyhrotila situace v obecním zastupitelstvu. Na chůzi došlo k roztržce a koalice navrhla rozpuštění zastupitelstva. To bylo schváleno a koalice, ač měla 17 hlasů opustila zasedací místnost.
Začátkem prosince proběhla předvánoční prodejní výstava obrazů a plastik místních umělců pořádaná divadelním spolkem Scéna. Vystavovali: akad.malíř D.Mayer, Z.Mayerová, J.Zázvorka a sochař K.Zentner.
12.prosince podala koalice v zastupitelstvu rezignaci a 19.prosince bylo obecní zastupitelstvo výnosem zemského úřadu rozpuštěno. Vedení města převzal vládní komisař Dr.Mastalirz.
V tomto roce nechal děkan P.V.Oplt opravit sochu sv.Barbory za cukrovarem (za podpory Okrašlovacího spolku) a sochu sv.Václava na nábřeží. Obě sochy opravoval sochař Karel Zentner.

1930

Městský rozpočet na rok 1930 činil:

Příjmy ……………………….. 1 238 714,85 K
Výdaje ……………………….. 1 999 365,63 K
----------------------------------------------------------
schodek ……………………… 760 650,78 K

Schodek byl hrazen z různých poplatků a daní, neuhrazeno zůstalo 630.404,68 K.
Bylo žádáno o příspěvek z vyrovnávacího fondu.
Městský rozpočet na rok 1930.
Cena některého pečiva :
Rohlík …………………… 25 h
Chléb (1kg) ……………… 1,50 K

6. a 7.března se konala slavnost k 80.narozeninám prezidenta T.G.Masaryka. Akci řídil Spolek pro postavení pomníku T.G.Masaryka v Libochovicích. První den se konala slavnostní akademie Okresního osvětového sboru, za účasti spolku Dvořák a Scéna. Druhý den byla slavnostní schůze všech spolků a organizací na které byla sepsána gratulace panu prezidentovi. Na náměstí se konal velký promenádní koncert a odpoledne se pro děti promítal v Bio-Sokol film „Zlatý květ“.
19.dubna se rozezněly hasičské sirény – signál to dvouminutové vzpomínky na oběti I.světové války. Dvě minuty před polednem se zastavila veškerá činnost a každý s obnaženou hlavou vzdal hold padlým.
11.května se konaly obecní volby a 26.května byla Členové představenstva města zvolení 26.května 1930:

starosta – Josef Vrbka,
I.náměstek – Josef Lomič,
II.náměstek – Bohuslav Mayer,
Městská rada:
Soukup, Zajíček, Rohan, Slavík, Zeman, Pereles, Glanc.

volba představenstva.
Tímto dnem ukončil činnost úřad vedený komisařem Mastalirzem.
V ten samý den se konala vzpomínka na básníka Rudolfa Pokorného u jeho hrobu na hřbitově sv.Vavřince. Přítomna byla i jeho manželka Růžena Pokorná – Purkyňová. Večer se konalo divadelní představení prof.Strejčka z Mladé Boleslavi „První Český bál“. Výtěžek byl věnován na pamětní desku zvěčnělého básníka.
16.června se konala první schůze obecního zastupitelstva. Starosta začal svůj proslov slovy: „ Začíná nové období v městě. Nemohu nic slibovat, nevím, jak dlouho budu moci tento úřad zastávati. Zanechme osobních nájezdů a pracujme pro rozkvět obce ….. žádám o společnou podporu………“. Na schůzi bylo rozhodnuto podat memorandum o znovuzřízení okresu Libochovice. Naděje na jeho znovuzřízení však již bylo málo.
Politická situace se po posledních volbách začala pomalu uklidňovat.
1.července začal ve městě pracovat Okresní ústav práce (Úřad práce) pro zprostředkování práce a služeb.
3.července se s projektantem ing.Šourkem z Prahy projednával budoucí vodovod od Jägerhausu do Libochovic. Pramen v lese dával 5 litrů vody za sekundu. Projekt počítal s potrubím taženým přes Poplze o délce 3390 metrů. Bylo počítáno s vodojemem u městských jatek, odkud by se voda el.čerpadly hnala do věže a odsud o tlaku dvou atmosfér do vodovodní sítě. Náklad měl být 1 800 000 korun. Projekt počítal s roční spotřebou 100 000 m vody při ceně za 1 m asi 1,4 K, tedy 14 haléřů za hektolitr.
Ve dnech 5 – 6.července byla v Masarykových sadech slavnostně odhalena socha Mistra Jana Husa, zhotovená Karlem Zentnerem v celkovém nákladu 15 000 korun. 5.července se na Ostrově konalo divadelní představení „Jan Hus“ od A.Jiráska. Ve druhém dějství však diváky i herce rozehnala bouřka. 6.července se konalo vlastní odhalení sochy. Slavnostní projev měl Dr.František Žilka, profesor Husovy koleje v Praze. Po odhalení sochu předal předseda spolku pro postavení pomníku Husova v Libochovicích Karel Křenek do ochrany městského úřadu.Večer se opakovalo divadelní představení Jan Hus již za pěkného počasí.
18.července započalo jednání o stavbě nového mostu přes Ohři. Bylo rozhodnuto, že nové řečiště zahne u kraje Poplz rovně směrem k elektrárně a celé rameno pod zámkem se vysuší. Předběžný náklad byl odhadnut na 2 – 3 miliony korun.
30.října začal Svatopluk Zůna zajišťovat autobusovou dopravu Libochovice – Litoměřice.
14.listopadu byla městem podána žádost o povolení projektu vodovodu a kanalizace.
31.listopadu proběhlo ve městě sčítání lidu a domů.
11.prosince obdrželo město povolení k provedení částečnému zřízení vodovodní a kanalizační sítě. Na první část prací dalo město 100 000 korun a zároveň požádalo Ministerstvo sociálních věcí o příspěvek. Práce začaly v ulicích Žižkova, Husova, Táboritské, Tyršova a Štefánikova. Vodovodní potrubí bylo napojeno na původní starou síť.
Koncem roku bylo na městském zastupitelstvu opět projednáváno vybudování vodovodu z Myslivny. Zřízení vodovodu by stálo až 1 700 000 korun. I po odečtení subvence byla částka jeden milion korun. To by znamenalo, že maloodběratel by za přípojku zaplatil 200 K a velkoodběratel pak až 600 K. Protože však občané mají zájem o měkkou vodu na praní muselo by se přikročit k výstavbě vodárny a filtračního zařízení, které by přišlo na dalších jedena půl milionu korun. Výstavba vodovodu z Myslivny byla proto odložena.
22.prosince byla s velkostatkem sepsána smlouva o dodávce vody do vodovodní sítě s ročním paušálem 15 000 korun, provizorně na dva roky.
V tomto roce byl upraven sál v hotelu "U tří lip". Byla postavena galerie.
Dráhy opravily a rozšířily most přes Klapský potok, který byl každoročně příčinou záplav ve sklárně.
Autobusová doprava uvedla v činnost linku Libochovice – Praha a zpět.

.

1931

Městský rozpočet na rok 1931 činil:

Příjmy …………………….. 246 877,35 K
Výdaje …………………….. 663 963,35 K
--------------------------------------------------
schodek ……………………. 417 086 K

I přes 65% činžovní dani a 300% obecních přirážek se dluh města zvýšil o 221.998,20 koruny.
Městský rozpočet na rok 1931.
Začátkem roku byl otevřen okresní chorobinec se dvěma jeptiškami coby ošetřovatelkami.
Během roku byly Píseční a sluneční lázně rozšířeny o dvě kabiny, mimo sezónu zajišťoval MUDr.A.Čermák služby v lázních vanových, elektrických a parních.
V tomto roce bylo v Libochovicích na 200 nezaměstnaných. Padesáti osobám město zajišťovalo práci při stavbě vodovodu.
1.dubna byl dokončen a dán do provozu nový Chorobinec (Domov důchodců).
V dubnu byl založen spolek Purkyně.
V červenci vlastnila veřejná knihovna 2800 knih. Knihovníkem byl Jaroslav Svoboda a knihovním referentem Václav Pata.
26.července se konala oslava 60 let kněžského výročí arciděkana Václava Oplta spolu se svěcením nového zvonu.
20.října vybrala komise, složená z hejtmana, okresního lékaře, okresního inženýra a členů okresu a města, místo pro nový hřbitov a to hned vedle starého v celkové výměře 3594 čtv.sáhů v ceně za sáh 10 korun. (4 korce bylo 394 čtv.sáhů).
V říjnu byla založena Nezávislá jednota legionářů. Jednota měla 15 členů.
4.listopadu se konalo zasedání komise pro vybudování nového mostu přes řeku Ohři. Plány mostu již byly schváleny a toho dne padlo konečné rozhodnutí o jeho umístění. Komise rozhodla, že nový most nebude na místě starého, ale povede k němu hráz přes nynější řečiště nad jezem, které bude zasypáno a most bude umístěn od poloviny lesíka "Ve starém mlýně" až k rohu „Višňovky“. Most bude železobetonový s pobřežními zdmi 107 m dlouhý (mezi břehy prý 986 m dlouhý), Jízdní dráha bude široká 5 metrů a chodníky po 1,3 metru. Most bude mít 2 pilíře, tedy tři oblouky.
Ovšem jeho výstavba byla pro nedostatek financí odložena.
19.prosince ukončil svoji činnost Spolek pro postavení pomníku Husova v Libochovicích.
V tomto roce byla zavedena další linka autobusové dopravy ve směru Libochovice – Roudnice n/L.

1932

Městský rozpočet na rok 1932 činil:

potřeba …………………… 553 762,45 K
úhrada ……………………. 325 378,85 K
-------------------------------------------------
schodek …………………... 118 383,60 K

Schodek byl uhrazen přirážkami na daních a zemským příspěvkem.
Městský rozpočet na rok 1932.
28.ledna bylo rozhodnuto o částečném provedení kanalizace podle mnohomilionového projektu ing.Šourka. Z nedostatku financí se provedla pouze část v záměstí pro domy v ulici Riegrově a Purkyňově, od zastávky kol pivovaru. Tato část stála 44656 korun. S kanalizací bylo prováděno i částečné zavádění vodovodu do domů. Vodovod byl zaveden i do budovy radnice.
1.února byla přeložena pobočka Okresní nemocenské pojišťovny do Roudnice n/L.
8.března bylo schváleno vybudování obecního hřbitova o ploše 129 arů a 19 metrů. Stavba stála 40000 korun, zeď postavil stavitel Eduard Roll. Úprava hřbitova byla provedena velmi rychle, takže se do něho začalo pohřbívat již 27.7.tohoto roku.
1.dubna bylo v obecním chorobinci umístěno 44 osob.
1.května byla otevřena výletní restaurace Myslivna.
8.května zemřel archivář města Budyně Antonín Janda.
5.června byla slavnostně odhalena pamětní deska čsl.legionáři Jaroslavu Zemanovi.
15.června bylo rozhodnuto vystavět nad mateřskou školou a muzeem (ve dvoře městské radnice) nadstavbu třech nových učeben pro městskou školu. Práce byla zadána staviteli E.Rollovi, který ji dne 20.září tohoto roku odevzdal k užívání. Stavba přišla město na 140 423 korun.
5.července pořádala Místní osvětová komise oslavu M.J.Husa. U Husova pomníku promluvil J.Zimmermann z Roudnice. Za písně Hranice vzplála byla zapálena symbolická hranice.
15.července zemřel starosta města Josef Vrbka. Obec mu vystrojila pohřeb v částce 3822 korun. Novým starostou byl zvolen pan Bohuslav Mayer.
12.srpna jednali zmocněnci zemského výboru s majitelem velkostatku Josefem z Herbersteina o výstavbě nového mostu přes Ohři. Není známo jak se dohodli, ale stavba byla opět odložena.
V říjnu se mělo započít s výstavbou průjezdní silnice v Libochovicích v celkové částce 620 000 korun. Ke stavbě však až do konce roku nedošlo.
13.října byla svedena do kanalizace strouha vedoucí vodu z rybníčka přes Masarykovy sady do řeky. Důvodem byl veliký zápach v letních měsících. Zároveň byl pod zámkem, na začátku cesty vedoucí k Poplzím, vybudován veřejný záchodek.
19.října byl založen spolek Kruh přátel české knihy.
3.listopadu došlo k  Nové pojmenování ulic zde dne 3.listopadu roku 1932.

Stávající pojmenování zůstalo zachováno,
kromě ulice Fügnerovy, která byla přejmenována na ulici Revoluční
a dále pak ulice Zahradní, která byla přejmenována na Turinského.

Nově vzniklé ulice byly pojmenovány:
Máchova - od Vrchlického ulice do ulice Luční
Fügnerova - od sokolovny k cihelně
Rudolfa Pokorného - od zastávky k Veinerovi (dnešní konec ul.Komenského)
Táboritská - od domu Hanzalova k Strýhalovi (od Husovy po Nádražní)
Jeronýmova - od domu Holého k Zemanovi (Táboritské k Poděbradově a dále na sever)
Kaplířova - od domu Tyle k Roubíkovi (Táboritské k Poděbradově a dále na sever)
Chelčického - od hrnčírny ke sklárně
Nádražní - od Strýhala k nádraží (dnes od Havlíčkovy ke sklárně)
Zborovská - od Husovy ulice ke hřbitovu
Dále byly určeny názvy po čtvrť, která se měla výhledově stavět od ulice Husovy směrem ke hřbitovu. (Názvy však nebyly později dodrženy).
pojmenování nových ulic města Libochovice.
16.prosince bylo započato se stavbou nových chodníků v nové části města a zejména v Luční ulici.
V tomto roce pracovaly v Libochovicích tyto peněžní ústavy: Spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna.
Kulturní založení obyvatelstva vyznačují nejenom akce a činnost různých spolků, ale i úroveň knihovnictví. Ve městě pracovalo více knihoven. Obecní knihovna o 3024 svazcích, knihovna Osvobození o 128 svazcích, knihovna Sokola o 420 svazcích, knihovna Palackého založená v roce 1898 o 493 svazcích a Okresní knihovna Učitelská o 365 svazcích.
Kromě kultury se v Libochovicích mocně rozvíjel i průmysl a obchod. Z průmyslových podniků zde pracovaly: Herbersteinský cukrovar, který zaměstnával stabilně 45 dělníků (za kampaně až 208), Libochovické sklárny a.s., které zaměstnávali 250 dělníků (z toho 100 sklářů), Libochovické keramické závody (cihelna) zaměstnávající 50 dělníků, Hrnčířské závody zaměstnávající 7 dělníků, Pivovar o 5 dělnících, Libochovická elektrárna Herberstein a společník zaměstnávající 16 zaměstnanců a Průmysl zemitých barev Colotera.
Ve městě byl též velmi dobře fungující hraběcí Velkostatek se semenářskými kulturami a Hospodářské družstvo.
Ve městě byla i autobusová doprava. Státní linka jezdila směrem Libochovice - Praha a Klapý – Libochovice – Roudnice. Do konce října jezdil autobus směrem Libochovice – Litoměřice a do konce roku pak směrem Libochovice – Mšené Lázně.
Během roku byly upraveny Městské sady a postaveny sluneční a říční lázně.

.

1933

Na počátku roku činil dluh města Libochovice 475 622 Kč. Rozpočet na tento rok končil schodkem 132 000 Kč a byl uhrazen přirážkami na daních.

3.dubna byla opět otevřena restaurace Myslivna.
V červnu bylo započato s předlážděním města. Práci provedla firma Ing.Ovesný, Nachlinger a spol. z Prahy. Od hospody na Kopečku po hotel Union (nám.Svobody) byly ulice vydlážděny betonovou dlažbou. V srpnu pak od cukrovaru ke Kopečku byla ulice vydlážděna patentní dlažbou „genzal“ z čedičových úlomků v podobě kostky velikosti dětské hlavy v betonovém podkladu. Bylo zaměstnáno 75 zdejších dělníků. Čedičová dlažba přišla na 120 000 Kč. Práce byly ukončeny 23.listopadu.
5.července se konala oslava památky M.J.Husa. Přednášel J.Pluhař z Roudnice na téma „Jak památku Husovu nejlépe slavit“.
28.července zakoupilo město dům p.Brilla čp.237 aby byla odstraněna nebezpečná zatáčka (byl zbourán).
V červenci učinil zemský výbor na základě vodoprávního řízení Výňatek z rozhodnutí zemského výboru ohledně stavby nového mostu z července roku 1933:

- proti vypracování projektu není námitek
- stavebníkem bude země Česká
- stavebníkem nového mostu bude okres roudnický
- má býti provedeno do 5 roků
- velkostatek dává svolení ke zrušení jezu a vodárny za náhradu 70 000 Kč a poříditi si na vlastní náklad novou vodárnu (hned pod novým mostem)
- obec Libochovická prodlouží kanál k vyvedení Botiče až pod novou vodárnu
- pozemky získané vymění se s velkostatkem, jenž přenechá obci zasypané řečiště na západ od nového mostu k rozšíření Masarykových sadů
- náhrada, neb zřízení tenisového hřiště
- ostrov Port Artur zůstane nedotknutý.

konečné rozhodnutí ohledně stavby nového mostu.
8.srpna bylo na Valné hromadě právovárečného měšťanstva rozhodnuto (23 hlasů pro; 3 proti) o prodeji pivovaru se vším příslušenstvím manželům Miroslavu a Marii Hrdinovým za 290 000 Kč.
12.srpna se konaly oslavy 60.výročí vzniku Sboru dobrovolných hasičů.
22.srpna odhlasovalo obecní zastupitelstvo 100 000 Kč na stavbu nového mostu a tu samou částku na regulaci řečiště. Nový most by měl stát 1,5 milionu korun.
28.října byl položen základní kámen k pomníku T.G.Masaryka v Městských sadech v Libochovicích. Večer byla uspořádána benátská noc. Pořadateli byli Spolek pro postavení pomníku T.G.Masaryka v Libochovicích a Okresní osvětový sbor.
V říjnu byl na kostelní věž kostela Všech svatých umístěn nový skleněný ciferník s elektrickým osvětlením v hodnotě 2700 Kč.
11.prosince byl zaveden po odhlasování v zastupitelstvu úplný klid v obchodech v neděli a o svátcích. Toto hlasování bylo počátkem rozpadu městské rady v roce 1934.
Kanalizační síť se během roku rozšířila i na starší části města a vodovod byl rozveden za minimální náklady po celém městě. Provedla se prozatímní úprava chodníků v délce 2 km.
Od firmy Zajíček z Kladna bylo zakoupeno 59 pouličních tabulek v celkové ceně 1 261 Kč, přičemž byla „Fortna“ označena ulicí Purkrabskou a bývalá ulice Purkrabská byla přejmenována na ulici Turinského.
V roce 1933 měla obec ve správě tyto fondy:

Fond penzijní …………… 83 493 Kč
Fond chudobince ……….. 90 463 Kč
Fond pozemkový ……….. 75 479 Kč
Fond autostříkačky ……... 7 052 Kč
Nadace Purkyňova ……… 8 210 Kč
Nadace Karlovská ………. 965 Kč
Nadace Hutovská ……….. 1 919 Kč
Fond Klapálkův …………. 1 035 Kč
Fond sochy sv.Rocha ……. 233 Kč
Fond chudinský …………. 41 690 Kč


Fondy, které měla obec ve správě v roce 1933.
Z průmyslových podniků zde pracovaly: Herbersteinský cukrovar, který zaměstnával stabilně 45 dělníků (za kampaně až 239), Libochovické sklárny a.s., které zaměstnávali 400 dělníků (z toho 150 sklářů), Libochovické keramické závody (cihelna) vyhlásily úpadek, Hrnčířské závody propustily většinu zaměstnanců, Pivovar, Libochovická elektrárna Herberstein a společník zaměstnávající 16 zaměstnanců a Průmysl zemitých barev Colotera se 6 zaměstnanci.
Koncem roku bylo na Libochovicku 284 rozhlasových přijímačů, z toho v samotných Libochovicích 195.
Na konci roku se opětovně jednalo o zrušení okresního úřadu Libochovice z důvodu, že je v něm pouze 20 058 osob. Proti zrušení byly odeslány dopisy od rady města, politických stran i spolků a organizací, do senátu, sněmovny i na vládu.
Vlivem stoupající celosvětové krize se postupně zvyšovala Citace z městské kroniky:

"Všeobecný je stesk na nepříznivé a bídné poměry národohospodářské. Pravda je, že jistá část obyvatelstva trpí nezaměstnaností a tím nouzí, ale všeobecný nářek je neoprávněný. Celé řady aut v neděli a ve svátcích na náměstí, držených více z přepychu, plná bia, bály, divadla, nesvědčí o všeobecné bídě. Při odvodech šli branci denně s několika kapelami, stojících do set korun. Dříve se spokojili s tahací harmonikou. Teď jsou větší požadavky a málo uskrovňování. Malý příklad: Dříve se dívka učesala doma sama; teď i ty, co dělají nároky na podporu, musejí míti na ondulaci!"

nezaměstnanost i v Libochovicích. Koncem roku zde bylo registrováno na 927 nezaměstnaných.

1934

Městský rozpočet na rok 1934 činil:

Potřeba ………………….. 528 642,99 Kč
Úhrada ………………….. 275 582,94 Kč
--------------------------------------------------
schodek ………………… 253 060,05 Kč

Schodek byl v celé výši uhrazen přirážkou na daních.
Městský rozpočet na rok 1934.
7.ledna pořádal OOS Tryznu k uctění památky Dra.Antonína Švehly.
22.ledna ukončilo svoji činnost Stavební družstvo a zbylý obnos 546,15 Kč odevzdalo obci.
Počátkem roku se vyhrotily stranické různice v obecním zastupitelstvu a ty vedly k rozhodnutí zemského úřadu jej dne 16.dubna rozpustit. Okresní úřad v Roudnici zde dne 27.dubna dosadil Obecní správní komisi jejímž předsedou se stal Hynek Dvořák, ředitel berního úřadu. Tak již poněkolikáté se stalo, že o věcech obecních rozhodovaly úřady dosazené osoby. Komise však pracovala pro blaho a rozvoj města.
Oslavy 1 máje zcela patřily Komunistické straně (u sv.Rocha) a Straně sociálně demokratické (u Statue).
5.května se konala vzpomínková oslava 15.výročí tragické smrti generála Dr.M.R.Štefánika. Pořadatelem byla Jednota legionářská v Libochovicích.
25.května se konala veliká manifestace se slavnostním průvodek ke příležitosti znovuzvolení T.G.Masaryka prezidentem ČSR.
8.června se ve městě sešla komise a odborníci ohledně regulace řeky Ohře a stavby nového mostu. Po sdělení o připravenosti prací vše zmrzlo na financích. Celá akce měla přijít na 5 000 000 korun. Tuto částku se podařilo zredukovat na „pouhých“ 3 200 000 Kč. Nakonec bylo rozhodnuto, že ke stavbě by mohlo dojít v roce 1935.
5.července pořádala Místní osvětová komise oslavy M.J.Husa na které promluvil A.Herynk z Roudnice.
19.srpna oslavil své 80.narozeniny veřejný a spolkový činitel Karel Křenek.
1.září pronajala obec Rybářskému spolku rybníček u obecního domu na dobu šesti let za roční nájemné 310 Kč.
9.října bylo započato se stavbou nové budovy spořitelny.
Vlivem nastupujícího fašismu v Německu byl pod hlavičkou Odbočky svazu čsl. důstojníků dne 2.listopadu 1934 založen Místní výbor obrany obyvatelstva. Předsedou se stal starosta Hynek Dvořák, jednatelem Josef Holý, místopředsedou Josef Rublič a Josef Tyl.
V listopadu bylo městu sděleno, že vláda ponechává v činnosti zdejší okresní soud a berní úřad.
2.prosince byla slavnostně dána do provozu budova nové spořitelny.

.

V tomto roce připadlo na Libochovicko na 417 rozhlasových přijímačů, jen v Libochovicích jich bylo 283.
Velký rozvoj zaznamenalo i knihovnictví. Ve městě stále pracovalo více knihoven. Obecní knihovna o 5860 svazcích, knihovna Osvobození o 190 svazcích, knihovna Sokola o 500 svazcích, knihovna Palackého založená v roce 1898 o 550 svazcích a Okresní knihovna Učitelská o 913 svazcích.
Dále průběžně pokračovalo dláždění města a zároveň i celková kanalizace, která v tomto roce stála 154 300 Kč. Zároveň s těmito pracemi se budovaly i nové vodovodní přípojky a s velkostatkem byla obnovena smlouva o dodávce vody (15.000 Kč na rok a daň), na další dva roky.
Při výstavbě nové spořitelny byly opraveny i zasedací místnosti budovy radnice.
Z průmyslových podniků v Libochovicích stále pracovaly: Herbersteinský cukrovar, který zaměstnával stabilně 45 zaměstnanců (za kampaně až 364), Libochovické sklárny a.s., které zaměstnávali 222 zaměstnanců (z toho 150 sklářů), Libochovické keramické závody (cihelna) vyhlásily úpadek, ale výroba stále jede, Hrnčířské závody jsou na tom stejně jako v roce 1933, Pivovar zaměstnával 5 zaměstnanců, Libochovická elektrárna Herberstein a společník zaměstnávající 11 zaměstnanců a Colotera výroba zemitých barev se 6 zaměstnanci.
Co se zdravotnictví dotýče, byli ve městě 4 lékaři, 3 zubaři, 2 porodní asistentky, zvěrolékař a lékárník.

1935

Městský rozpočet na rok 1935 činil:

Potřeba…………………. 516 058,24 Kč
Úhrada …………………. 256 896,34 Kč
--------------------------------------------------
schodek ………………… 259 161,90 Kč

Schodek byl celý uhrazen přirážkami na daních.
Městský rozpočet na rok 1935.
30.ledna bylo znovu jednáno o stavbě nového mostu a regulaci Ohře. Do započetí stavby stále ještě chybělo 2,5 milionu korun. Čekalo se na vyjádření ministerstva sociální péče, ministerstva zemědělství a ministerstva veřejných prací.
20.února byla v dolní části radnice upravena zasedací místnost za 11.430 Kč. Ozdobena byla obrazem perokresbou (leptem) J.E.Purkyně (23.března ).
6.března se konaly za účasti všech místních kulturních, tělovýchovných a vojenských spolků oslavy 85.narozenin T.G.Masaryka.
21 – 22.dubna se konala výstava plastik akademického sochaře Karla Zentnera a obrazů akademického malíře Josefa Zázvorky a to vše pod hlavičkou Scény.
1.května se konaly tradiční prvomájové oslavy pod vedením sociálních demokratů a komunistů.
6.července pořádala Místní osvětová komise tradiční oslavu M.J.Husa na které promluvil Jan Vaněk na téma Hus jako reformátor a vlastenec.
31.července povolilo ministerstvo zemědělství částku 2 miliony korun na regulaci řeky Ohře a povolilo i státní příspěvek pro národohospodářské meliorace v částce 1,2 milionu korun.
1.září byla práce na regulaci řeky a stavby nového mostu zadána firmě ing.Oldřich Smrčka z Plzně. 2.září bylo staveniště oficielně předané této firmě. O dva dny později bylo započato s kácením stromů. Mnohým občanům města bolelo při tom pohledu u srdce.
9.září zemřel Msgre Václav Oplt, č.kanovník, tajný komoří Jeho Svatosti Pia XI., biskupský konsistorní rada a notář, emeritní vikář a arciděkan. V Libochovicích působil 41 let.
2.října se začaly kopat jámy pro pilíře nového mostu. V hloubce 3,5 metru byly nalezeny rohy s kusem lebky pratura.
15.října byl v Praze ustaven spolek Purkyňova společnost, sdružení pro studium osobnosti a díla J.E.Purkyně, která si vzala za cíl důstojně a v celorepublikovém měřítku oslavit 150.výročí narození našeho slavného rodáka. Ve spolku bylo i 12 Libochovických občanů.
1.listopadu se konaly 1.listopadu se konaly volby do obecního zastupitelstva s tímto výsledkem:

Odevzdáno bylo 1672 platných hlasů
Československá strana sociálně demokratická …………. 387 hlasů – 7 mandátů
Československá živnostensko-obchodnická strana …….. 369 hlasů – 7 mandátů
Československá strana národně socialistická …………... 274 hlasů – 5 mandátů
Národní sjednocení ……………………………………... 214 hlasů – 4 mandáty
Komunistická strana Československa …………………... 178 hlasů – 3 mandáty
Republikánská strana zeměděl. a malorol.lidu …………. 154 hlasů – 3 mandáty
Československá strana lidová …………………………... 96 hlasů – 1 mandát
volby do obecního zastupitelstva.
Volba starosty a městské rady se konala 19.prosince. Starostou byl zvolen Hynek Dvořák. Prvním náměstkem pak Bohuslav Mayer a druhým náměstkem Karel Fikrle.
Městská rada: V.Soukup, F.Kladivo, Dr.A.Čermák, F.Mašek, F.Zázvorka, J.Loskot a F.Elman.
15.prosince pořádal knihkupec Novák výstavu knih.
V tomto roce bylo dokončeno vydláždění města v celkové částce 707 079 Kč. Obecní chudobinec byl zvětšen přístavbou nádvorního křídla Stanislavem Marvanem z Křesína v celkové částce 27.593 Kč.
V  Libochovicích stále pracovaly tyto peněžní ústavy: Spořitelna, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, Živnostenská záložna a Zemědělská nemocenská pojišťovna.
Činnost průmyslu a obchodu zůstala na stavu z roku 1934. Prohlubující se hospodářská krize vzala chuť do veškerého podnikání.
Město se staralo i o postižené hospodářskou krizí. Rozdávaly se každý týden poukázky na potraviny v hodnotě 10 a 20 Kč, nezaměstnaným byl dáván příděl chleba týdně po 1,5 a 4 Kč. Dětem nezaměstnaných se po zimní dobu dával příděl mléka. Dále se poskytovala nouzová státní pomoc ve formě potravin mouky, tuky, káva, kroupy, brambory a cukr. Obec rozdala chudým na 150q uhlí. Nezaměstnanost byla vysoká na Okresním úřadu práce v Libochovicích bylo registrováno na 3450 nezaměstnaných.
Město Libochovice se stalo zakládajícím členem Purkyňovy společnosti v Praze s příspěvkem 500 Kč.
Po jednání s poštovním ředitelstvím bylo možno používat telefon na radnici mezi Libochovicemi, Prahou a ostatními stanicemi, které mají noční službu.
Koncem roku činily městské dluhy 546 956,90 Kč.

1936

Městský rozpočet na rok 1936 činil:

Rozpočet …………………. 822 053,25 Kč
Úhrada …………………… 523 444,33 Kč
---------------------------------------------------
schodek ………………….. 298 608,90 Kč

Schodek byl zcela uhrazen přirážkami na daních.
Městský rozpočet na rok 1936.
9.ledna bylo provedeno povinné očkování dětí proti záškrtu. Jedna vakcína stála 19,60 Kč.
V lednu byly v Masarykových sadech vystříleny všechny veverky z důvodu přenášení nakažlivých chorob.
7 – 8.března se konaly oslavy 86.narozenin T.G.Masaryka. Pořádal OOS.
V březnu zemřel v Praze ing.V.Bernas, bývalý ředitel herbersteinského panství v Libochovicích.
V dubnu byla za vydatné pomoci Jednoty Československé obce legionářské založena Obec přátel legionářů v Libochovicích. Předsedou se stal PhMg Stanislav Rösch.
Prvomájové oslavy probíhaly již v antifašistickém duchu.
7.května zemřel v Praze JUDr.Antonín Doskočil, bývalý advokát v Libochovicích.
V červnu byla na dvoře radnice zřízena meteorologická stanice a každodenní záznamy jsou posílány jednou měsíčně do meteorologického ústavu v Praze.
1.července nařídilo hejtmanství zkoušku pitné vody na výskyt břišního tyfu. Bylo zjištěno, že všechny důležité studny ve městě jsou silně zamořeny bakterií coli a jsou tedy zdravotně závadné.
5.července již tradičně pořádala Místní osvětová komise oslavu M.J.Husa, na které přednášel starosta města Roudnice Herynk Antonín na téma 500 let kompaktát. Při slavnosti účinkoval spolek Dvořák.
25.července rozhodlo městské zastupitelstvo o účasti města Libochovice na Purkyňových slavností konaných v Praze a Libochovicích ke 150.výročí narození J.E.Purkyně.
25.července v 10 hodin a 9 minut začala voda z řeky Ohře poprvé téci v novem řečišti a to pod prvním obloukem na Poplzské straně. Část toku řeky tekl ještě starým řečištěm.

.

1.října ve 14 hodin a 15 minut byl zcela přerušen tok vody řeky Ohře ve starém řečišti. Voda tekla pod všemi oblouky nového mostu. Po celou dobu stavby mostu byl postaven prozatímní dřevěný most z městských sadů k staré poplzské Topoly.
19.října uvítali občané města nového děkana Msgr.Františka Drbohlava. Při svém příchodu daroval 1500 Kč na chudé a stejnou částku libochovickým farníkům.
23.října vyšlo první číslo týdeníku „Hazmburského Obzoru“. Nakladatelem byl Bohumil Kučera. Vyšlo však jen 10 čísel. 30.prosince přestal týdeník vycházet.
28.října pořádala OOS za vydatné pomoci spolků Scéna, Sokol a Dvořák oslavu vzniku ČSR.
9.listopadu začal ve městě pracovat Výbor pro oslavy Purkyňovy.
10.listopadu zemřel Rudolf Švarc, průkopník sociálně demokratického hnutí na Libochovicku.
Koncem listopadu již téměř zmizelo staré řečiště z plánu města. Zůstala jen část pod zámkem nazývaný Zátoka.
Okresní péče o mládež pořádala již tradiční vánoční nadílku pro chudé děti.
V tomto roce byla dobudována kanalizace v Husově ulici.
Místní pošta zavedla noční telefonní spojení s Prahou.
Ve městě byla zřízena letopisecká komise ve složení Hynek Dvořák, starosta, Bohuslav Mayer, Karel Vyskočil a Karel Křenek, kronikář města.
Po celý rok byly městem vyvíjeny snahy o znovuzřízení politického okresu Libochovice. Do konce roku se však nic nestalo.
Pod vedením Jaroslava Jiráska bylo započato s opravami zříceniny hradu Házmburk.
Městská rada přenechala na obecním hřbitově bezplatně místo pro 32 hrobů legionářů kolem plánovaného legionářského pomníku. Plán hřbitova podle architekta Kumpána byl přepracován ing.Rabasem z důvodu velkého soustředění hrobů.
Koncem roku byl vybudován svépomocí na západním okraji města Tyršův sokolský stadión.
Stav dobročinných nadací a fondů v roce 1936:

Purkyňova nadace …………… 8 458,95 Kč
Karlovská nadace ……………. 1 066,60 Kč
Huttovská nadace ……………. 2 127,00 Kč
Středoškolská nadace ………... 4 310,60 Kč
Nadace sv.Rocha …………….. 259,75 Kč
Fond Klapálkův ……………… 1 040,00 Kč
Fond Hájkův …………………. 169,00 Kč
Fond Palackého ……………… 686,00 Kč
Fond Špitální ………………… 20 301,70 Kč
Fond děkana Oplta …………... 5 935,00 Kč
Fond chudobince …………….. 3 370,30 Kč
Stav dobročinných nadací a fondů v roce 1936.
Jako v minulých letech se město staralo i o občany postihnuté hospodářskou krizí různými příděly potravin a uhlí. Nezaměstnanost dosahovala 3 367 osob z Libochovicka. Tento stav nesnížila ani výstavba nového mostu a regulace řeky.
Z průmyslových podniků v Libochovicích stále pracovaly: Herbersteinský cukrovar, který zaměstnával stabilně cca 40 zaměstnanců (za kampaně až 377), Libochovické sklárny a.s., které zaměstnávali 350 zaměstnanců, Libochovické keramické závody (cihelna) již zastavila provoz a propustila všechny zaměstnance, Hrnčířské závody jsou na tom stejně jako v roce 1935, Pivovar zaměstnával 5 zaměstnanců, Libochovická elektrárna Herberstein a společník zaměstnávající 11 zaměstnanců a Colotera výroba zemitých barev se 6 zaměstnanci, firmu koupila Spořitelna v Libochovicích.
V okresním chorobinci bylo v tomto roce 50 ošetřovaných a 6 ošetřovatelů. Správcem byl Rudolf Novotný a ústavním lékařem MUDr.A.Čermák, který vedl a řídil parní lázně a Samaritní stráž ustanovenou pod Červeným křížem.

1937

V únoru povolilo ministerstvo veřejných prací 120.000 Kč na dobudování mostní rampy.
7.února se konaly velké oslavy 40.výročí vzniku místní organizace sociální demokracie. Slavnost se odbyla dopoledne na náměstí a odpoledne na hřišti Sportovního klubu.
10.března navrhlo obecní zastupitelstvo, aby nový most nesl název „Purkyňův“.
Od měsíce dubna začaly práce na Libochovice - výstavba vojenských krytů

Opevňování pravého břehu řeky Ohře bylo zahájeno v prvé polovině dubna roku 1937. Úsek, který měl sídlo v Libochovicích, byl v délce asi 10 km. Ve směru od Loun byl začátek u osady Pátek a ve směru k Roudnici končil u Žabovřesk.
Na tomto úseku bylo postaveno asi 75 železobetonových objektů. Práce byly skončeny také v roce 1937.
Stavěly se dva typy bunkrů. Na lehčí typ byla spotřeba 10 t cementu a na těžší typ 30 t cementu. Ocelová křížová armatura, zvláště u těžších typů, kterých byla značná většina, byla na přední stěně krytu a na střeše osminásobná.
Velitelem úseku byl štábní kapitán Jaroslav Evald od Hraničářského praporu 1 Děčín a vojenským technickým dozorem byl podporučík Ladislav Kovářík od pěšího pluku čís. 29 Jindřichův Hradec. Strážní oddíl, vojáky pro hlídání kvality a pomocníky pro zaměřování objektů, dodal Hraničářský prapor 1 Děčín. Vojáci byli ubytováni ve dvorní místnosti u Taušů. Písemnosti a tajné věci jsme měli na četnické stanici, vojákům velel svobodník Chvála.
Zaměřování objektů prováděl podporučík Kovářík a schvaloval škpt. Evald. Podmínkou bylo, aby každý kryt svojí palbou zajišťoval ochranu sousedních krytů.
Soutěže o provádění stavby se zúčastnilo 5 firem. Ze soutěže jako vítěz vyšla firma stavitel Vilibald Hieke, Slaný. Potřebný kamenný materiál byl dodáván z lomu Házmburk.
Konečné maskování barvami pak prováděl ppor. Kovářík.
Jako specialita stavby byl dřevěný most na dřevěných pilotách přes řeku Ohři v Křesíně. Tento most velmi usnadňoval a zlevňoval práci na obou stranách řeky. Vždyť stavební materiál, včetně výroby šalování a příprava potřebné armatury byl na levé straně řeky a vlastní stavba na straně pravé.
Opevňování řeky Ohře patřilo mezi tři zpomalovací pásma pro nepřátelská vojska než přijdou posily z Rumunska, Jugoslávie, případně ze SSSR. Zradou Francie a Anglie byla pak situace jiná.
Na kontrolu stavby mimo jiné často dojížděl generál Viest, který pak zahynul ve Slovenském povstání 1944 a plukovník gen. štábu Kravák, který později jako generál byl velitelem olomoucké divize a byl němci za války popraven. Za okupace pak němci za odbojovou činnost popravili pozdějšího majora Evalda.

z pamětí Ladislava Kováříka z Prahy Podolí
budování obranné linie. Lehké opevnění vzor 37

Objekty vz. 37 tvořily oproti vz.36 souvislé linie, někde i ve více než dvou sledech. Střílely především bočně, někdy i kose a čelně.V 1. sledu se nacházely výlučně objekty "A" a "D" pálící bočně. V dalších sledech se objevovaly i typy "B","C","E" určené především pro palbu čelní. Objekty prvního sledu kladly hlavní odpor, boční palby zasahovaly 500-600 metrů před linii. Druhý sled byl posilový a byl od prvního vzdálen 100- 600 metrů.
Zcela jiné určení měly objekty typu "F","G", které sloužily jako palebné postavení pro protitankový kanón. Objekt "G" byl postaven pouze 1 v zesíleném provedení (mezi objekty TO OP-11 a OP-12), objekt "F" postaven nebyl. Celkem existovalo asi 44 modifikací.

Základní typy:
Typ "A":
Oboustranná se dvěma střílnami. Podle úhlu, jež střílny svíraly se označovaly podtypy A-120,A-140,A-160,A-180,A-200,A-220. Typ A tvořil 85% z celkového počtu vybetonovaných objektů.

Některé varianty:
A-120 normální

A-180 zesílený

A-220 normální

Typ "B":

Jedna střílna pro boční palbu, jedna pro čelní palbu. Existovaly podtypy B-80,B-90,B-100. Tvořil asi 5% objektů.

Typ "C":

Nejjednodušší konstrukce. Bez uzávěru dveří, střecha pouze z plechu. Jediná střílna mířila do předpolí. Asi 1% objektů.

Typ "D":

V podstatě rozpůlený objekt typu A. Jedna boční střílna. Podle orientace Podtypy D1 a D2. Asi 8% objektů.

Typ "E":

Jedna střílna orientovaná do předpolí. Asi 2% objektů.
Odolnost:
Normální odolnost: čelní stěna 80cm, strop a střílnová stěna 60cm, týlová stěna 50cm.
Vyšší odolnost(zesílené objekty): čelní stěna 120cm, strop a střílnová stěna 100cm, týlová stěna 80cm.

Varianty:
stranově převrácené, výškově lomené, šikmé, zesílené, částečně zesílené, zeslabené, částečně zeslabené, s různými sklony střílen, se vstupem tunelem, zákopem, pod střílnou, objekty vestavěné pod silnici, do železničního náspu, do zámku, do vážního domku, do pilíře mostu, do mlýna, do sklepa(pouze plán), objekty dvoupatrové či třístřílnové a kombinace těchto variant.

Sklonitost:
Při rozdílu výšek terénu v místě střílen u typu A do 40 cm zůstával objekt rovný, při rozdílu do 100 cm byl zešikmen o 50 cm a při rozdílu do 150 cm byl výškově lomen tak, že střelecké místnosti byly výškově přesazeny o 1 m a byly spojeny schůdky.

Typ A zešikmený

Typ A výškově lomený

Při sklonitosti nad 150 cm byla pevnůstka rozdělena na dva objekty typu D. Objekty typu B byly při rozdílu výšek do 100 cm stavěny jako rovné, při rozdílu do 150 cm jako lomené a při vyšší sklonitosti byly rozděleny na 2 objekty typu D a E.

Výzbroj:
LK vz.26,TK vz.37, a vynímečně TK vz.24. U některých se počítalo s PT puškou. Zbraně byly vybaveny zařízením pro nepřímou palbu, které se skládalo z panoramatické mapy a ukazatele namíření zbraně. Tento ukazatel vždy ukazoval na mapce místo, kam byla namířena zbraň. Nejbližší okolí bylo chráněno granátovým skluzem, vchod zvláštní střílnou s pistolí či samopalem. Hlavní střílny měly odměr 60 stupňů.

Exteriér:
Před čelní stěnou měly LO kamenný zához 1-1.5m krytý zeminou a včetně stropu zatravněný. Objekt byl takto maskován; neporostlé stěny se natíraly maskovacím nátěrem. Někdy byly maskovány jako stoh slámy, chata či kůlna.

Vchod:
První překážku tvoří mříž, která je zvenku chráněna granátovým skluzem a zevnitř střílnou, a po zalomení chodbičky následují ocelová dvířka s pomocnou střílnou.

Vybavení:
Ventilátor. Objekt byl vybaven ventilátorem, který zajišťoval výměnu 800m3/hod. Vzduch nasával zvenčí a vytlačoval zplodiny vzniklé při střelbě.
Periskop. Ke každé zbrani většinou náležel 1 periskop.

Spojení:
Napojení na síť nebylo dohotoveno. Mezi sousedními objekty se mělo signalizovat signálními raketami, elektrickou svítilnou nebo různobarevnými praporky.

Lapače:
Nad střílnami byly umístěny lapače zplodin, které byly vytlačovány výdechy mimo objekt.

Ostatní:
Truhlíky na nábojnice, zásoby potravin a vody, ženijní nářadí, petrolejové osvětlení aj.

Do konce roku 1938 bylo vybudováno 9.148 objektů vz.37. Pevnost betonu u všech byla předepsána - 450kg/cm2.Objekty tohoto typu měly odolat nárazům dělostřeleckých granátů do ráže 105mm i při několika zásazích do 1 místa. U zesílených objektů byla osádka chráněna před účinky granátů až do ráže 150 mm. Hustota se dle konfigurace terénu pohybovala 2-14 objektů/km.

Lehké opevnění mělo být doplněno:
Protitankové kanónové objekty. První verze typ "F" a "G" vystřídaly typy K1-K5. Byl postaven pouze 1 cvičný (prototypový) objekt typu "K" u Milovic.
Pracovní úkryty. Postaveny pouze 4 na předmostí Bratislavy. Později začleněny do systému TO.
Samostatné objekty pro pozorování. Žádný nebyl postaven. Linie LO byly stavěny podél celé hranice i v několika vnitrozemských postaveních. V místech, kde bylo budováno TO, byly objekty LO situovány za něj, jen vynímečně před něj.


Opevňovací kryty byly stavěny podél řeky Ohře. Při úpravě terénu kvůli bunkrům padlo za oběť mnoho stromů.

.

1.května byla v Libochovicích zřízena Poradna na ochranu matek a dětí. Tajemnicí se stala Vlasta Vlková-Nováková, sociální pracovnice z Loun. Poradna byla spojena s Okresní péčí o mládež v Libochovicích.
První máj byl oslaven přednáškami na náměstí za hojné účasti městských i přespolních.
8.května bylo v rámci branné výchovy obyvatelstva provedeno zkušební zatemnění oken.
12.května jednalo obecní zastupitelstvo o výstavbě nového obecního bytového domu náklady měly být až 400.000 Kč.
25.května se konala slavnostní schůze obecního zastupitelstva, na které byl prezident republiky Dr.Eduard Beneš jmenován čestným občanem města Libochovice. Slavnosti se zúčastnil zpěvácký spolek Dvořák.
13.června byl Jednotou Československé obce legionářské odhalen společný pomník legionářům na obecním hřbitově.
28.června byla z důvodu odchodu Antonie Knorové do výslužby zrušena mateřská škola v Libochovicích Nátlakem sociálních stran byla zřízena z zkoušku „Opatrovna“ do které se hlásilo při jejím otevření dne 15.11. na 50 dětí.
5.července pořádal OOS se spolkem Dvořák Husův den zakončený tradiční Husovou hranicí.
18.července byl zahájen provoz na novém mostě. Zároveň byl odstraněn provizorní dřevěný most.
8.srpna se konala ustavující Valná hromada Dělnické tělocvičné jednoty.
14.září zemřel T.G.Masaryk. Po celých Libochovicích byly rozvěšeny prapory, smuteční i státní, ve výlohách byly smutečně vyzdobené Masarykovy fotografie.
15.září uspořádalo obecní zastupitelstvo smuteční schůzi. 19.září pořádaly spolky OOS, Spolek pro postavení pomníku Masarykova, spolek legionářů, hasičů, Sokol a mnozí další na náměstní tryznu. U katafalku potaženém černým suknem stála čestná stráž tvořená zástupci spolků. Večer držel smuteční projev jednatel Osvětového sboru Karel Vyskočil.
26.září byla na domě před vchodem do zámku čp.3 slavnostně odhalena, Výborem pro oslavy Purkyňovy, pamětní deska ke 150.výročí narození slavného rodáka. K slavnosti byla vydána monografie Libochovic.
2.října bylo započato s rozebíráním starého železného mostu. Koncem roku byl již zcela demontován a zůstaly z něho pouze pilíře.

Z průmyslových podniků v Libochovicích stále pracovaly: Herbersteinský cukrovar, který zaměstnával stabilně cca 40 zaměstnanců (za kampaně až 366), Libochovické sklárny a.s., které zaměstnávali 420 zaměstnanců, Libochovické keramické závody (cihelna) byly zakoupeny Dr.Janem Kadlecem za 380 000 Kč o výrobě není zmínka, Hrnčířské závody jsou na tom stejně jako v roce 1936, Pivovar zaměstnával 5 zaměstnanců, Libochovická elektrárna Herberstein a společník zaměstnávající 11 zaměstnanců a Colotera výroba zemitých barev se 6 zaměstnanci.
Zdravotnictví zůstalo na stejném stavu jako v roce 1936. Městské lázně velmi utrpěly regulací řeky.
K okresnímu chorobinci bylo přistavěno západní křídlo.
V tomto roce byla velmi vysoká nezaměstnanost. Na Libochovicku bylo hlášeno 7 096 nezaměstnaných.

Zde končí 1.městská kronika. Po dobu 2.světové války jsou další informace velice kusé.

1938

Protože neexistuje oficielní městská kronika zabývající se léty 1938 – 1942 bylo pro tyto těžké roky použito práce pana Lubomíra Mrázka – Město Libochovice v boji proti okupantům 1939 – 45.
Z těchto let pochází i báseň od neznámého autora.

Při první mobilizaci československé armády 21.května obsadil bunkry v okolí Libochovic hraničářský prapor, který v té době sídlil v Budyni.
Německé nebezpečí a provokace henleinovců sílily. Dne 14.září dochází k povstání sudetských Němců v pohraničí a 23. září ve 22,15 hodin je vyhlášena znovu mobilizace čs.armády. Celého národa se zmocnilo nepopsatelné nadšení. Budeme se bránit. V Libochovicích na břehu Ohře byly urychleně i za pomoci civilního obyvatelstva budovány spojovací zákopy mezi pevnůstkami. V obci Horka bylo zřízeno vojenské velitelství, které bylo později umístěno v Poplzích u Bradáčů čp: 56. Most přes řeku Ohři byl vojáky podminován a při vjezdu na most od libochovické strany byly připraveny 4 vozy naplněné kamením k zatarasení mostu. Všechny "řopíky" podle Ohře byly opět obsazeny vojskem. Vypuknutí války se očekávalo každou hodinu. Ve dne v noci se čekalo na boj.
A potom přišlo 30. září - Mnichovská dohoda. Otřesná zrada bývalých spojenců Anglie a Francie, hanebná kapitulace naší vlády. Národ byl raněn tím nejstrašlivějším způsobem. Kronikáři obcí na Libochovicku ve svých zápisech shodně píší, že nelze slovy vypsat to, co se dělo v srdci každého dobrého Čecha. Rozsáhlé pohraniční oblasti nám byly bez boje uloupeny a do 10. října připojeny jako Sudetengau k Velkoněmecké říši.
Dohodnutá demarkační čára se hluboko zařízla do Československého území a hranice našeho státu s Německem se přiblížila až na několik málo kilometrů k našemu městu. Lovosice a Litoměřice s početným českým obyvatelstvem připadly Německu.
Terezín zůstal český, ale nad Želeticemi již vlál hákový kříž. Od Litoměřic vedla hranice přes Německé Kopisty k Vrbičanům, dále pak k Želechovicům, Úpohlavům, Třebenicím a Třebívlicím. Těsně za hranicí zůstaly např. Čížkovice, Siřejovice a Dřemčice.
V obci Želechovice došlo 18. října krátce po 15. hodině k tragickému střetnutí mezi čs. hlídkami a Němci. Velitel čety pěšáků 3. praporu 151 pěšího pluku poručík Ladislav Martínek, donedávna učitel v Libochovicích, upozornil příslušníky SOS, že nacistická posádka opustila Želechovice, obec bezprostředně ležící za demarkační čarou. Na Martínkovo naléhání vstoupily naše stráže doplněné vojáky do Želechovic a spojily se se starostou Novotným. Češi tam bydlící se domnívali, že dočasný zábor jejich obce skončil a začali strhávat německé vlajky a výzdobu. Brzy na to však přijela auta s německými vojáky zpátky a došlo k přestřelce. Na místě boje zůstali ležet tři mrtví čeští policisté a jeden voják. Ostatním se podařilo stáhnout se zpět na české území. Ve stejné době byl za neznámých okolností v obci zavražděn starosta Novotný. Cena, zaplacená za tento hraniční incident, byla příliš vysoká. Do Libochovic a okolních obcí přichází z pohraničí veliké množství utečenců. Většinou přišli o všechno, celý svůj majetek měli v batohu a kufru. Do města přibylo 384 uprchlíků, z toho 186 mužů a 198 žen, takže počet obyvatel Libochovic přesáhl tři tisíce. Nastala částečná demobilizace naší armády, vojenské jednotky odešly z pohraničí do mírových posádek. 22.října odlétá do Anglie president československé republiky dr. Edvard Beneš. Z Libochovic odchází 23.října z Anenského mlýna v Poplzích rota čs. vojáků, kteří zde byli ubytováni. Těchto 160 mužů směřuje do Nymburku. 30. listopadu je zvolen nový československý president dr. Emil Hácha. Ostrahu hranic převzaly pohraniční četnické stanice a finanční stráž.

zpět        vpřed