Libochovický kostel Všech svatých byl pravděpodobně vybudován již před rokem 1292, tedy před udělením magdeburského práva panem Heimanem z Lichtenburka. Jednalo se pravděpodobně o dřevěnou stavbu, okolo které byly soustředěny okolní domy a dřevěná tvrz.
Letmá zmínka o kostele v Libochovicích pochází z roku 1335 z  kupní smlouvy pana Zbyňka Zajíce z Valdeka a ze Žebráka.
Jednalo se tehdy pravděpodobně o románskou, dřevěnou stavbu, bez věže.
O stáří kostela vypovídá i starý popis Pražské diecéze, vyhotovené na příkaz arcibiskupa Arnošta z Pardubic mezi léty 1344 – 1350, kdy je mezi farami děkanátu Třebenického uvedena fara Libochovická na druhém místě.
Roku 1382 byl vystavěn v Libochovicích nový kostel, v gotickém slohu, či spíše podle zápisů bylo na stavbu sváženo dřevo.
Anna z Libochovic, manželka Viléma Zajíce z Hasenburga, založila v Libochovicích roku 1398 kaplanství a v kostele oltář Navštívení Panny Marie, k němuž jí synové Zbyněk, Jaroslav a Jan, v roce 1402, prodali plat v Kostelci – 7 kop pražských grošů. Kostel byl pravděpodobně již tehdy zasvěcen „Všem svatým“. Stál na jižní straně města na vyvýšené hrázi, která byla zpevněna obvodovou zdí z velkých pískovcových kvádrů, blízko řeky Ohře, jejíž řečiště tvořilo tehdy zákrutu před kostelem a tvrzí. Mezi kostelem a tehdy sousedící tvrzí stála jedna ze 3 libochovických městských bran, která střežila přístup z jižní strany. Zeď pod kostelem tvořila zároveň část jižního hrazení městečka.
Když v roce 1424 městečko vypálili Husité lehl popelem i kostel, i když v záznamech o tom není zmínka.
Jan Zajíc, který byl přítelem umění a důkladných staveb, nechal kostel znovu vystavět, pravděpodobně již z kamene, a ke kostelu nechal postavit věž o čtvercovém základu cca 7 m širokém, nad jejíž vchodem z pravoúhlého neprofilovaného ostění se dosud nachází
Kostel Všech svatých vstupní dveře na věž s let.1541 - foto R.Bližík 2000

letopočet 1541, za vchodem se nachází schodiště a dole jsou prolomena malá obdélníková okénka. V jedné třetině věže se zachoval erb pánů Zajíců z Hasenburga. Okolo kostela byl zřízen hřbitov, kde se pohřbívalo do roku 1583..
V květnu roku 1613 byl do hlavní levé zdi kostela (dnes naproti hlavnímu vchodu) zapuštěn
Kostel Všech svatých - náhrobek Kavkovce z Kavkovic - foto R.Bližík 2000

kamenný náhrobek v pořadí třetího Libochovického hejtmana pana Jana Kavkovce z Kavkovic.
Na náhrobku je nápis:
„Memoria lugubris mortis et sepulturae praenobilis viri domini Joannis Kavkovecii de Kavkovic, capitanei ditionis Libochovicensis, qui obiit 21. maji anno 1613.
A Jacobo Petrik N. P. S.
Quis tegitur saxo hoc? Janus, Caesar Rudolfus
Cui de Kavkovic nobile stemma dedit.
Terrenum quod erat, terram hanc petit. Deus alme!
Ad coelos animam fac remeare piam."

Česky:
„Památka smutková smrti a pohřbu urozeného muže, pána Jana Kavkovce z Kavkovic, hejtmana panství Libochovického, který zemřel 21. května roku 1613.
Od Jakuba Petříka postavena.
Koho kryje kámen tento? -- Jana, kterého Císař Rudolf
do stavu šlechtického příjmím: z Kavkovic povýšil.
Což pozemného bylo, zem tuto hledá.
Nech milostivý Bože, duši do nebes se navrátiti."

V roce 1622 byla opravována báň na věži.
7.srpna roku 1624, přeběhl oheň po dřevěné lávce ze sousední tvrze, vyhořel kostel a věž, která byla z části vybudována ze dřeva. Silným žárem byly poškozeny i zvony.
S opravami kostela se započalo ihned po požáru, vše bylo dokončeno v roce 1625, kdy byl ulit nový zvon se jménem Marie, vážící 1848 kg. Řečené události potvrzoval nápis na zvonu:
„Leta Páně 1625 zvon tento slit jest ke cti a chvále Boží a k poctivosti blahoslavené panny Marie a všem Božím Svatým, kterýž leta 1624 ve středu po proměnění Krysta Pána (t. j. 7. srpna) skrze nešťastnou příhodu ohně k skáze přišel a zase od Tomáše Fryče, zvonaře v městě Roudnici nad Labem slit jest nákladem vši obce města Libochovic a všech ostatních k témuž záduši náležejících, toho času za dvojí ctihodného kněze Matouše Erynacia, pána Valentina Svobody hejtmana, pána Floriána Farvusa důchodního, pána Tana Makovce obročního, pisaře pána Jiřího Wrány, primasa pána Víta Kunatky, purkmistra pána Jana Rabuský ho, pána Jana Harcouna radního.
Samému Bohu bud čest sláva všech svatých Jeho."
Další zvon dříve jmenovaný Kohout, byl ulit v roce 1630: : „Leta 1630 zvon tento slit jest ke cti a chvále Pána Boha k záduší chrámu Všech Svatých v městě Libochovicích nákladem slovutného pána Jana Harcouna měšťanína téhož města a Anny manželky jeho.
Tomáš Fryč zvonař měšťanín města Roudnice."
Vzhled kostela se během třicetileté války nijak zvlášť neměnil.
V roce 1635 byla, nákladem zádušním, zhotovena křtitelnice.
V roce 1661 vyšlehl oheň z komína zámeckého pivovaru. Shořela střecha zámku, radnice, kostel, fara a více než polovina města. Hraběnka Ludmila ze Šternberka, vědoma si jistého zavinění, nechala znovu kostel vybudovat, ale přivolaný stavitel Dominik Vlach stavbu nedokončil a utekl i s penězi. Kostel měl tak chatrné základy, že musel být zbořen.
Věž byla opravována již v roce 1699.

14.května roku 1700 začal stavět polír Filip Czok, podle plánů stavitele Jana Jiřího Lechleithnera z Budyně, novou barokní stavbu. Byla přitom použita část bývalého základního zdiva ze starého kostela, zřejmě v místech dnešního kněžiště, ke kterému venku přiléhá pět opěrných pilířů, okrajové hrany pilířů jsou z pískovcové armatury, zbytek lomové opuky.
V městském manuálu je zapsáno, že:
„Leta Páně 1702 dne 5. novembru město Libochovice drželo posvěcení chrámu Páně, na kteréž nejosvícenějšího Římského a Uherského Krále jmenem Josefa I. s Jeho nejmilejší choti Amalii Vilhelminou, též milostivou svou vrchnost J. W. O. K. M. Leopolda uvítali, 6. pak dtto v Šebíně a v bažantnici Kostelecké střelba držána byla a při ní 106 zajíců, 12 srn, 10 bažantů a 1 veverka zastřeleno bylo. Po objedích pak se ten vzácný host s celým dvorem do Roudnice na noc odebral. Pán Bůh je sám odevšeho zlého chrániti rač. Amen."
Ve farní knize v manuálu z roku 1761 pochází následující zpráva. - Nedostavěný kostel byl 1.listopadu roku 1705 vysvěcen doksanským proboštem Brunorem Kunovským.
Po celou dobu stavby kostela, odbývaly se bohoslužby v zámecké kapli.
Stavba byla dokončena teprve za děkana Henningera v roce 1709. P. Vojtěch Hennigger nechal upravit vnitřek kostela, dlažbu a lavice, pořídil varhany, vybudoval novou farní budovu, kam umístil též školu. Okolo hřbitova u kostela Všech Svatých nechal vystavět ohradní a opěrné zdi. Výrazně se změnil i vnitřek kostela, který již tehdy vypadal téměř jako dnes.

Kostel Všech svatých hlavní oltář- fotografie z roku 1947

Hlavní oltář byl postaven z kamene, opatřen obrazem, darovaným Leopoldem z Dietrichsteina. Obraz byl původně malován pro kostel v Polné, ale jelikož se malíř projevil jako slaboduchý a obraz nedokončil, byl tento darován zdejšímu kostelu. Menší oltář sv.Anny nechali postavit Jakub a Anna Tayzíkovi. Oltář sv.Jana Nepomuckého nechal vybudovat Adam Krondl, bývalý Vlacho-březovský hejtman. V roce 1711 nechal postavit hraběcí zahradník Jan Tulipán oltář Ukřižovaného Krista a bolestné rodičky Boží. A jako pátý, poslední, nechala vystavět paní Anna Tomášková oltář sv.panně Marii Klatovské. Šestý oltář sv.Barbory nechal vystavět opět Adam Krondl a u bývalé Leníkovské krypty stál ještě sedmý oltář. Na výlohy pana Jana Tulipána byly na stěny kostela vyhotoveny 4 obrazy představující umučení Kristovo a velký kříž s měděnou postavou ukřižovaného Krista.

V roce 1721 byly vystavěny horní zdi okolo kostela a v roce 1727 nabíleny.

Z roku 1726 pochází důkaz o umístění hodin na kostelní věži. Hodiny již tehdy patřily městu. Jejich umístění se však prozatím nedá datovat. (zápis pochází z městského manuálu):
„Dne 19. července předložen projekt k správě hodin na věži, spolu žádal děkan o zřízení cimbálu pro bití hodin na výlohy obce, kdežto snešeno, že obec k tomu svoliti nemůže, poněvadž od dávných časů hodiny vždy na zvon tloukly a že k tomu obecní důchod nepostačuje.“
Nynější, ještě kyvadlové věžní hodiny, jsou značky "L.Hainz, Praha", je nutno je denně po zdolání 120 schodů natahovat. Natahování a provoz hodin zajišťuje město.
V roce 1727 byla věž, která byla doposud nižší než kostel,
Kostel Všech svatých a fara obraze požáru města v r.1738

poněkud zvýšena.
V roce 1732 nechal P.Jan Josef Podhorský, zdejší kaplan, ulít zvonek umíráček, který byl posvěcen Josefem Mikou, proboštem Doksanským.
V letech 1736 až 1739 byly varhaníky Matějem a Františkem Gutem z Čisté za 968 zlatých postaveny, bohatě zdobené figurální a ornamentální výzdobou, zdobené varhany.
Roku 1739 byl přelit prasklý zvon zvaný Vavřinec, který byl do kostela Všech svatých přenesen z kaple sv.Vavřince. Na zvonu je nápis datující jeho přelití:
U prostřed: „Tento zvon roku 1605 pro kapli Libochovickou sv. Vavřince ze štědrosti Ludmily Melicharky jest opatřen, potom ke kostelu farnímu Všech Svatých přenešen.
Po druhém roztrhnutí na výlohy kostela přelit roku 1739 za nejvyššího knížete a pána pána Karla svaté Římské říše knížete z Dietrichsteina na Mikulově (atd. atd.) toho času pána majoratu Libochovického za patrona pravého kostelního toho času veledůstojného a vznešeného otce Františka Rekölsche z řádu Jezuitského koleje Chomutovské rektora, za místního děkana, nejdůstojnějšího, převzácného a převýtečného pána Josefa Jana Nepomuckého Gallaše, s. theologie bakaláře zřízeného, kolegiatního chrámu a královské kaple u Všech Svatých na hradě Pražském kanovníka a v částce kraje Litoměřického biskupského vikáře venkovského."
Na vrchní části je nápis v němčině : „Valentín Lisčiak mě lil v královském malém sídelním městě Praze leta 1739."
V roce 1744 vtrhla pruská armáda do Čech. Asi 30 000 vojáků včetně krále Bedřicha II. se utábořilo na návrší poblíž libochovické šibenice. Na hřbitově u kostela Všech Svatých zřídili dělostřeleckou baterii, která měla střílet na most přes řeku. Zbořili ohradní zdi a na hřbitově postavili stany, kde přebývali. Král Bedřich je přišel navštívit.
V roce 1745 byl v hlavní lodi odstraněn kamenný hlavní oltář, obsahoval prý 6 sáhů kamene, a byl postaven nový. Horní díl byl malován a pozlacen malířem Quidonem Bukleshaimem ze Štýrska a spodní díl vyrobil Martin Polák z Budyně nad Ohří. Celý oltář byl hotov 31.října 1745. Zároveň byla zvětšena okna u hlavního oltáře.
Oltář sv.Jana Nepomuckého zřízený na náklady Adama Krondla a skládající se pouze ze sochy, byl v roce 1746 přenešen do Křesínského kostela a na jeho místě nechal děkan Jan Gallaš vybudovat nový oltář sv.Jana Nepomuckého. Obraz na oltáři namaloval P.Siardus Nosecký, praemonstrát ze Strahovského kláštera. Samotný oltář zhotovil Martin Polák z Budyně.
V roce 1747 obdržel děkan Gallaš od knížete Karla vzácnou relikvii - část kostry sv. Klimenta, kterou kníže získal od papeže Benedikta III., svého příbuzného. Relikvii ozdobily jeptišky z Doksan a byla 24.dubna roku 1748 uložena do oltáře sv. Jana Nepomuckého v kostele Všech Svatých.
Když v roce 1748 na velkou věž dávali novou báň, zhotovenou pokrývačem a panským hospodským Matějem Zelenkou a kříž vyrobil libochovický zámečník Josef Delavos, byla ve staré báni nalezena zpráva o dřívějších opravách z let 1622, 1624, 1699 a 1704. Báň měla obsah jednoho korce, jednoho věrtele a dvou čtvrtec. Celá věž tehdy měřila od paty k vrcholu 33 metrů, se základovou sílou zdí 1,6 metru a širokou téměř 7 metrů.
Nákladem 227 zlatých byla 4.října roku 1749 postavena nová
Kostel Všech svatých kazatelna 1749 - foto z roku 1951

kazatelna, sochařem Josefem Kleinem z Prahy, která však byla dokončena až v roce 1751 štafírem Josefem Dietmanem z Bíliny. Kostel za ni zaplatil 330 zlatých. V ten samý rok byl na malou věžičku na kostele pověšen nový zvonek, posvěcený strahovským prelátem Gabrielem Václavem Kašparem.
27.srpna roku 1756 byla u kostela postavena vrata ze železných mříží, které za 130 zlatých vyrobil Josef Delavos, mistr zámečnický z Libochovic.
Na místo oltáře Panny Marie Klatovské, který byl odvezen do Solan, nechal v roce 1759, Libochovický měšťan Antonín Paul, tehdejší Ploskovický zahradník, se svou manželkou Annou, rozenou Tayzíkovou, postavit oltář s obrazem rodičky Boží Karlovské. (Originál se v roce 1874 nacházel v kostele sv.Apolináře v Praze.) V ten samý rok byl z pozůstalosti P.Jana Podhorského, za přispění 100 zlatých od pana Františka Leníka, vybudován
Kostel Všech svatých - oltář sv.Archanděla Michaela 1759 - foto z roku 1952

oltář sv.archanděla Michaela.
V roce 1764 byly do kostela zakoupeny dvě dalmatinky z odkazu mlynáře Antonína Švába – 130 zlatých - a za doplatku kostela - 35 zlatých.
V tomtéž roce nechal děkan Josef Jan Gallaš na své náklady vystavět malý oltář sv.Aloise na straně evangelia hlavního oltáře.
1.května roku 1775 byl kostel vybílen vlašskými zedníky za odměnu 65 zlatých. Při malování byly Janem Štětinou opraveny obrazy bolestné Rodičky a všechny čtyři obrazy umučení Krista na stěnách. Jan Štětina potom v roce 1776 opravil i
Kostel Všech svatých - oltář Ježíše Krista - foto z roku 1952

oltář Ukřižovaného Krista.
V roce 1777 shořel, vinou kostelníkovou malý oltář sv.Aloise, vybudovaný děkanem Gallašem, u hlavního oltáře.
Na náklady kostela, dobrodinců a dárců byl v roce 1778 postaven oltář sv.Anny.
V roce 1783 byla kolem kostela postavena nová zeď a do interiéru byly vyrobeny nové lavice a antipendia.

K roku 1800 se vztahuje tato pověst:
R. 1800. dne 8. června začal velký zvon na věži kostelní v neobyčejnou dobu sám od sebe zvoniti; a poněvadž věž zamknuta byla, a při prohlídce nikdo se nenašel, kdo by byl zvoniti mohl, předpovídáno, že v městě brzo hořeti bude. Zvonění to mohlo se státi tím, že kladívko od hodin, jež na zvon tluče, nahodilou příčinou ústrojností hodin do čerstvějšího pohybu přivedeno bylo, čímž pak v čase neurčitém čerstvěji na zvon tlouklo, což zvonění podobati se mohlo. Ale ať byla příčina jakákoliv, přece jen předpovídání lidu se vyplnilo, jelikož týden na to město velikým požárem navštíveno bylo.
Ať již na tom bylo či nebylo něco pravdy, dne 15.června roku 1800 vznikl požár v domě pana Karlíka č.p.39. Během 45 minut bylo město v jednom plameni. Kostel a fara však jako zázrakem zůstaly ušetřeny.
Za napoleonských válek došlo k zabavení stříbra z kostela. 27.ledna roku 1810 bylo odvezeno do Prahy: 1 monstrance vážící 6 hřiven 10 lotů, 2 ciboria s přikrývadly vážící 3 hřivny a 13 lotů, 6 kalichů s patenou těžké 7 hřiven a 7 lotů, a nádoba na olej vážící 2 loty.
V roce 1827 byla při pokládání nové střechy zrušena věžička, která byla umístěna v polovině délky střechy kostela a obsahovala dva malé zvonky na svolávání věřících
8. září roku 1828, ve 20 hodin, uhodil do věže kostela Všech Svatých blesk. Beze škody vnikl na straně evangelia hlavního oltáře do hlavní lodi kostela, kde urazil rohy oltáře sv.Kříže a zanechal spáleniny na mapě a oltářním polštáři. Hned na to zase do malé věžičky na zámkem, avšak nikde neučinil žádnou větší škodu.
V roce 1836 byla zbořena hřbitovní kostnice, protože v ní bylo nalezeno pohozené mrtvé novorozené dítě.

V roce 1852 byl kostel nově vydlážděn kamenem dovezeným z Hošťky.
V roce 1854 darovala kněžna Gabriela z Dietrichsteina kostelu ornát a roku 1855 pak korouhev pro děti.
V letech 1854-59 byla upravena zeď kolem kostela a provedena výsadba stromů.
V roce 1863 byly zhotovené, nákladem zádušním, dvě zpovědnice.
Roku 1892 byl kostel opraven a věž o dalších 10 m
Kostel Všech svatých na fotografii z roku 1892 při zvyšování věže

zvýšena a opatřena hladkými lesenami, stříkanou omítkou ve výplních a zakončena pyramidální střechou z pozinkovaného plechu s 2 římsami, ozdobnými rozetami a vyklenutou základnou nad ciferníky hodin. Celá věž měřila od paty k vrcholu kříže 51,6 metru. Kostel byl opraven a natřen. Natřen byl i železný plot kolem kostela. Na kostele byla vyměněna zničená socha sv.Floriána a soše sv.Prokopa byla vyměněna zničená hlava. Obé opravil sochař J.Červinka z Prahy. Do věže byly zakoupeny nové hodiny v ceně 495 zlatých. Do báně byla dána schránka s pamětními listinami.
Okolo roku 1898 byl po stěnách kostela zavěšen soubor čtrnácti obrazů Křížové cesty namalované malířem Mathauserem.

Roku 1902 je provedena rozsáhlá oprava kostela, jak z vnějšku, kdy byla dána břidlicová krytina, tak i z vnitřku pod odborným vedením a dohledem křesťanské akademie. V kněžišti byla položena nová dlažba, byla postavena nová mřížka ze sliveneckého mramoru a nová křtitelnice z kararského mramoru. Pod kůrem byly postaveny nové lavice, přesné kopie původních.
Téhož roku Kostel Všech svatých - freska --České nebe-- nad hl.oltářem - foto R.Bližík 2000

maluje pražský malíř, Josef Mathauser, nejprve koncept obrazu „Matka Boží s českými patrony“ jako obraz asi jednometrové velikosti a posléze pak maluje tento výjev věrně jako zvětšený nástropní obraz nad kněžištěm kostela. Obraz má velmi členitý obrys. Jsou v něm vypodobněny: sv.Prokop, Cyril a Metoděj, sv.Vojtěch, sv.Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Václav a sv.Ludmila. Nahoře v obláčku trůní Matka Boží s korunkou na hlavě a Dítětem na klíně. Kolem se vznášejí čtyři andělé.
V roce 1903 provádějí sochaři Vorel a Čapek sochařskou výzdobu kostela. Ta byla v polovině května dokončena a stála 85.879,59 korun Českých. 6. dubna téhož roku byl v děkanském kostele postaven nový Boží hrob, od Vendelína Kostečky z Prahy za 900 korun Českých, elektrické osvětlení na něm nechal zřídit správce hraběcí elektrárny J.Rupp. 7. dubna dodal pan Neškudla skvostný úplný bílý ornát za 1.400 korun a 9. května byly odevzdány nové varhany za cenu 6.850 korun Českých.
V roce 1913, okolo 10.října, byly ke čtyřem pobočním oltářům v kostele opatřeny nové kameny s ostatky sv.Severina a Proba. Kostel s věží a děkanská budova s hradební zdí obdržely nový zevní nátěr. Dvě obloukové lampy v kostele byly vyměněny za lustry o 6 stosvíčkových žárovkách.
V roce 1915 nahradil akademický sochař František Hnátek dvě sochy na štítě budovy kostela, pro jejich velmi špatný stav, kopiemi.

29.srpna roku 1916 dostavil se na děkanství ing. Hans Schirmer od c.k. vojenského velitelství s oznámením, že k účelům válečným se vezmou z věže kostela Všech svatých 2 zvony o váze 1848 a 448 kg. Na námitky děkana odpověděl ing.Schirmer: „nedá se nic dělat, potřebujeme děla“. Děkan spolu s hrabětem J.Herbersteinem ihned podali protest u c.k. ministerstva války, načež přišlo rozhodnutí, že odebrány budou poledník Josef 174 kg a dva zvonky 24 kg. Když se naposledy zvonilo všemi zvony na rozloučenou, lidé plakali. 8. a 9. února 1917 byly zvony sejmuty, velké na místě rozbity na kusy, zváženy a všechno odvezeno.
29.ledna roku 1918 naposledy zazvonil velký zvon Marie 1848 kg. Po poledni byl sundán, roztlučen a odvezen pro vojenské účely. Libochovická věž tehdy přišla o svůj nejstarší zvon z roku 1625.
Při oslavě šedesátiletého kněžského výročí děkana Václava Oplta došlo k posvěcení nových zvonů. První vážil 1000 kg a byl ulit ve zvonárně Richarda Herolda v Chomutově za 40 000 korun. Druhý vážil jen 350 kg.
Okolo roku 1950 bylo z bývalé kaple chirurgické nemocnice v Litoměřicích přeneseno do kostela, do kaple Sedmibolestné Panny Marie lunetové malované okno znázorňující výjev ze vzkříšení dcery Jairovy, a nesoucí nápis: Jan Kryšpín, Praha.
V červenci 1953 se strhla větrná smršť s krupobitím. Nadělala nevídané škody. Vyvracela mohutné stromy, se střechy kostela srazila sochu sv.Floriána a nalomila sochu Panny Marie.
V letech 1971 – 1972 byla obnovena malba postavy Krista na misijním, dřevěném, kříži, visícím na spodní části věže, Libochovickým výtvarníkem panem Václavem Proškem ml. A to na původním plechu, pouze plech s nápisem INRI byl nahrazen novým.
V roce 1972 byly z kostela odcizeny dva vzácné relikviáře.
V roce 2001 byla Kostel Všech svatých - foto z rekonstrukce - foto P.Józef Szeliga 2001

opravena již značně poškozená střecha věže, na kterou bylo použito 572 m2 měděného plechu o váze asi 2,9 tuny. Na opravě se finančně podílela nejen samotná církev, ale i farníci a dobrovolní dárci z řad občanů. Věž kostela byla natřena. Při opravě báně byla nalezena schránka s pamětními listinami z roku 1892.
V témže roce byla věž osvětlena reflektory, takže se z ní stala i v noci dobře viditelná dominanta města.

zpět        vpřed