Hřbitov u kostela sv. Vavřince existuje pravděpodobně již od roku 1583. V roce 1601 byl na něm vystavěn kostel svatého Vavřince. V letech 1720 – 1722 nechal páter Vojtěch Hennigger, rytíř ze Seeberka od základů kostelík přebudovat. Přestavbu provedl roudnický stavitel Petr Pavel Columbani.
Roku 1753, na žádost Bonaventury Daněčka, bratra třetího řádu sv. Františka, rodem ze Železného Brodu, byla v pravém severním rohu hřbitova dobrovolnou sbírkou vystavěna poustevna do níž se Bonaventura Daněček jako poustevník nastěhoval. Protože však litoměřická biskupská konsistoř k tomu nedala svolení, byl Daněček nucen se vystěhovat a z domku se zřídila márnice. Ta byla později zbořena.
V roce 1756 byla, na popud kněze Jana Podhorského, postavena kamenná kaple na severní straně blíže kostela sv. Vavřince.
V roce 1851 byl hřbitov prodloužen k cestě, a vchod byl přeložen ze strany východní na stranu severní. R. 1852 byla z města až k hřbitovu postavena silnice, která nyní vede do Klapého. Roku 1868 byl postaven dům pro hrobaře a Márnice

márnice, za 3000 zl. Téhož roku byla zbořena kamenná kaple z roku 1756. Roku 1873 byly opraveny zdi kolem hřbitova, hřbitov byl upraven a byla postavena pumpa pro hrobaře na farním poli před vchodem hřbitova. Vše nákladem zádušním 2000 zlatých.
Téhož roku postavila městská obec na hřbitově zděnou kůlnu za 412 zlatých a zakoupila do ní pohřební vůz, který vyrobil sedlářský mistr Karel Toman za 600 zlatých. První, který se na tomto voze vezl k věčnému odpočinku byl p. Václav Fiedler, bývalý měšťan z Libochovic.
Vzhled hřbitova se dále neměnil. V polovině 20.století byl proti starému hřbitovu postaven hřbitov nový, tzv."Urnový háj", který odpovídal novějšímu způsobu pohřbívání - spalování.

Na starém hřbitově jsou pohřbeni mnozí význační občané města a okolí.
Poblíž vchodu do kostela je dnes již zbytek hrobu Josefa Purkyně, otce J.E.Purkyně

zapomenutý hrob otce zdejšího slavného rodáka Jana Ev. Purkyně, Josefa Purkyně, který zemřel na chorobu plic ve svých 40 letech, kdy bylo malému Janovi 6 roků.
Ze starších časů nalezneme zde hroby: hrob Josefa Kruchiny ze Švanbergu z roku 1707

Josefa Kruchiny ze Švanbergu z roku 1707, a barokně ornamentovaný kamenný kříž na ozdobném soklu s lebkou a hnáty, s českým nápisem z r. 1703

kamenný kříž na ozdobném soklu s lebkou a hnáty, s českým nápisem z r. 1703, potom hrob Václava Olivy (1724), radního, jehož náhrobní deska je umístěna na stěně kostela, a primátora Václava Stuchlého (1772) a řady dalších radních a kantorů.
Na starém hřbitově hrob Rudolfa Pokorného - 1887

odpočívá básník Rudolf Pokorný (1853 - 1887), byl rodákem z Heřmanova Městce a do Libochovic přišel na místo okresního tajemníka. Byl jím však pouze 47 dnů, během kterých si zákeřná choroba vybrala svoji daň. Byl manželem malířky Růženy Purkyňové, dcerou význačného českého malíře Karla Purkyně, druhého syna Jana Ev. Purkyně.
Vedle něho spí svůj spánek spisovatel Josef Ježek, který zde býval v letech 1882 - 1885 notářem. Dále zde nalezneme pomník se jménem Edity Bernasové (vpravo od vchodu). Je to vnučka Bedřicha Smetany a byla zde pochována v roce 1902. Na jiném hrob Filipa Drhy - 1908

náhrobku nalezneme jméno Filipa Drhy (vlevo od vchodu), velkého kulturního pracovníka našeho kraje. Zemřel v Libochovicích jako účetní Hospodářské záložny roku 1908.
V roce 1919 hrob prof.Františka Klapálka - 1919

uložen zde byl na věčný odpočinek profesor František Klapálek, narozený roku 1863 v Luži. Nebyl jen vědcem, ale i vzorným učitelem a vychovatelem. Klapálek založil Entomologickou společnost. Bronzová busta i deska jsou dílem sochaře R. Březy.
Mezi významné postavy, jejichž jméno zůstává nezapomenutelné, náleží hrob Karla Křenka

historik Karel Křenek, bývalý ředitel zdejší školy. Byl rodákem z Rychmburku. Býval učitelem v Třebenicích. Později jako ředitel školy v Libochovicích věnoval se místní archeologii i muzejnictví a založil v Libochovicích městské muzeum. Instaloval a katalogizoval celou osobní pozůstalost Jana Ev. Purkyně. Velmi vhodně vyvozoval ze starých letopisů a archivních záznamů minulost našeho města. Byl předním kulturním pracovníkem Libochovicka i Třebenicka. V novější části hřbitova nalezneme urnu s popelem Karla Vyskočila (1892 - 1957), dlouholetého ředitele národní školy v Libochovicích. Divadlo bylo vždy jeho velkou láskou a jako nadšený ochotník, režisér a dramaturg sloužil mu oddaně až do bezprostředního konce svého života.
Dále je zde uložena urna s popelem sbormistra Václava Štěchovského (1876 - 1950), který byl po 40 let obětavým a neúnavným dirigentem zdejšího pěveckého spolku Dvořák. Nejmonumentálnější je pomník bojovníků za svobodu, který byl pomník Bojovníků za svobodu

postaven roku 1937 a ozdoben plaketou sochaře K. Babky. Před pomníkem byla umístěna nádherná urna s popelem obětí nacismu našeho města a okolí, popravených v době okupace. Sarkofág byl darem libochovických krajanů a byl jimi přivezen z Prahy. Dne 27. 8. 1946 za přítomnosti význačných rodáků města konala se na Tyršově stadiónu v Libochovicích slavná tryzna, kde byly ostatky našich hrdinů převzaty a ve velkolepém průvodu městem na tomto místě uloženy.
V roce 1999 byl však sarkofág nějakým neznámým a bezectným člověkem, který se nezastavil ani před popelem popravených, ukraden a dosud nenavrácen. Škoda nevznikla veliká na majetku, ale na morálce a ideích je nevyčíslitelná
Málokdo ví, že na starém hřbitově nalezne i hrob Josefa Kopty

hrob rodin Koptových, Videových a Fricových, kde jsoupochováni spisovatel Josef Kopta a jeho syn textař a básník Pavel Kopta s manželkou (Josef Kopta byl původně pochován v Praze).

zpět