Popis kostela

Vnějšek:
Barokní kostel Všech svatých v Libochovicích, byl v dnešní podobě postaven v letech 1700 – 1705 převážně z lomové opuky, na místě staršího vyhořelého gotického kostela. Má obdélný půdorys a je jednolodní, orientovaný k východu. Obsahuje dvě vyšší a čtyři nižší boční kaple, s dvěma tribunami (emporami), s „hraběcí“ oratoří na epištolní straně, se samostatným vchodem. Dále oratoř pro císařské a městské úřednictvo na evangelní straně s vchodem schodištní přístavbou věže a sakristii na severní straně, zasahující zčásti do přízemí věže.
V západní části lodi je zděný hudební kůr. Kněžiště je odsazeno stlačeným vítězným obloukem. Presbytář je trojboce uzavřený a jeho obvod tvoří tři strany osmiúhelníku.
Vnitřní délka chrámu je 34 m, šířka 12,5 m, výška 15 m.
Kostel Všech svatých - fotografie hlavní lodě směrem k hlavnímu oltáři z roku 1952

Hlavní loď je sklenutá čtyřmi poli valené lunetové klenby s klenbovými pásy sbíhajícími se lunetami.
Stavba je umístěna na soklu z mohutných pískovcových kvádrů. Nad lodí je sedlová střecha, krytá v současné době břidlicemi z roku 1902, zakončená nad presbytářem 3 stranami osmibokého jehlanu. Nad emporami jsou pultové, plechové střechy. Boční fasády člení lizénové rámce na čtyři pole, a to jak v přízemí, tak i v patře. Přízemní okna mají polokruhovité zakončení, v I. patře segmentové zakončení a v II. patře jsou elipsovitá okna. Při západním průčelí jsou na bocích dvě kosodélníková okna. V presbytáři jsou z každé strany hlavního oltáře dvě vyšší segmentově zakončená okna, s vnitřním barokním orámováním, zvětšená v roce 1745. Za obrazem, uprostřed presbytáře se nalézá naznačené slepé okno. Okna jsou zasklena šestihrany nebo kosočtverci do olova, přední okna mají ozdobný vzor složený ze tří barev s naznačeným ornamentovým rámem zasklené plochy. Na jižním boku jsou dvě malovaná okna. Nad východem z kaple Panny Marie lurdské je barevné, segmentově ukončené okno s námětem: „Nechte maličkých přijít ke mně..“. Lunetové okno v přízemí u kaple Sedmibolestné Panny Marie znázorňuje výjev ze vzkříšení dcery Jairovy. Je na něm nápis: Jan Kryšpín, Praha. Boční obdélníkový portál na severní straně, kde je umístěn hlavní vchod, má vysoké dvoukřídlové dřevěné dveře s plastickou řezbářskou výzdobou, mřížkové pole, ornament, stylizovaný květ a středová lišta ve tvaru provazu. Pravoúhlé pískovcové ostění dveří je méně profilované.
Blízko sakristie je ve zdi umístěn světlehnědý mramorový
Kostel Všech svatých - náhrobek Kavkovce z Kavkovic - foto R.Bližík 2000

náhrobník libochovického hejtmana Jana Kavkovce z Kavkovic z roku 1613.
Západní průčelí kostela má čtyři vysoké dorské pilastry, nesoucími kládí s oblamovanou římsou. Fasáda je členěna vpadlými poli a rámci. Na spodní části jsou neomítnuté pískovcové sokly. Uprostřed průčelí je proražen vysoký obdélníkový portál s profilovaným ostěním z pískovce. Nad portálem je štuková supraporta, která nese ozdobný Ježíšův monogram IHS se srdcem, hřeby a vodorovnou řadou stylizovaných poupat. Dvoukřídlové dřevěné dveře jsou podobné provedením a výzdobou dveřím na severní straně. Nad portálem je umístěno obdélníkové okno s trojúhelníkovou nadokenní římsou. Toto okno osvětluje prostor varhanních píšťal.
Mezi krajními a vnitřními pilastry jsou v průčelí dvě polokruhovité zapuštěné niky. Hořejší štít průčelí je obdélný s trojúhelníkovým lomenicovým nástavcem s bočními volutovými zdmi. Na bočních pilířcích jsou dvě sochy žehnajících biskupů z pískovce. Uprostřed štítu jsou z bývalého okna udělané dveře na půdu kostela. Ve výši základny lomenicového nástavce je na severní straně umístěna pískovcová socha sv. Vavřince. Protilehlá socha sv. Floriána byla zničena vichřicí dne 18.července roku 1953 spolu se sochou Panny Marie na vrcholu trojúhelníkového nástavce, takže zůstaly jen tři sochy.
Jižní strana kostela je podobná severní, pouze boční vchod ústí do kněžiště při východní straně přes kapli Panny Marie lurdské. Dále k východu se nachází menší vchod k hraběcí oratoři. Při východním čele presbytáře je pět vysokých gotických opěráků, pocházejících pravděpodobně z původního gotického kostela.

Renesanční věž je hranolovitá, čtvercového půdorysu o straně přibližně 7 metrů a síle zdí, u paty věže, 1,6 metru. Severní strana kostela vedle sakristie je nejstarší částí . Starší než letopočet 1541 nad
Kostel Všech svatých - vstupní dveře na věž - foto R.Bližík 2000

vchodem do přístavby schodiště, které je půdorysu poloviny šestibokého hranolu a má polojehlanovitou stříšku.
Dřevěné točité schodiště v přístavbě, ústí v I. patře věže, ze kterého je přístup k úřednické oratoři. Dále se při výstupu do věže pokračuje po rovných dřevěných schodech. V II. patře se zvoní, pomocí lanka a provazu, velkým zvonem „Vavřincem“. Kousek nad druhým patrem jsou kovové dveře vedoucí na půdu kostela. Dále následuje „místnost“, ve které jsou na zvonových stolicích zavěšeny dva zvony. Zvuk zvonů odchází dřevěnými, žaluziovými okny ven. Nad okny jsou vně umístěné nadokenní římsy. Celé schodiště je osvětleno malými štěrbinami obdélníkových oken. V další místnosti, (120 schodů), se nalézá kyvadlový hodinový stroj pro věžní hodiny značky : L.Hainz - Praha. Hodiny odbíjení pomocí kladívek, čtvrthodiny na zvon „umíráček“ a celé hodiny na zvon „Vavřinec“. Ciferníky o průměru 140 cm jsou umístěné na každé straně věže, tři jsou z černého plechu a poslední, umístěný směrem severním, (k městu), je skleněný, osvětlený v nočním čase.
Jednotlivé čtvrthodiny odbíjejí hodiny pomocí kladívka na zvon ,,umíráček,, a celé hodiny na hlavní zvon ,,Vavřinec". Na každé světové straně věže je ciferník s průměrem asi 140 cm. Tři ciferníky jsou černé z plechu, čtvrtý, mířící na sever do města, je skleněný, v noci osvětlený.
Plechová báň, v podobě čtyřbokého jehlanu a ztupených hran, věž zakončuje. V horní části báně je menší římsa, kterou následuje hrot báně, makovice a kovaný kříž v barokním slohu.
Věž byla několikrát zvyšována, až vytvořila nynější dominantu kostela.
Na věži, na schodištní přístavbě je připevněn dřevěný misijní kříž s vyobrazením ukřižovaného Krista, v životní velikosti, namalovaným na plechu.
Kostel stojí na vyvýšeném místě a jeho jižní základnu tvoří původní hradební zeď města, zvýšená o zídku bývalého hřbitova, od kterého je v jižní části oddělen kovaným, železným, plotem se vstupní dvoukřídlou, železnou, branou. Na pilířích brány jsou postaveny barokní vázy. Malá dřevěná branka umožňuje přístup i ze severní části, nyní z městského parku.
Kostel je utopen v bujné zeleni.

Napojené, barokní brankou, ke kostelu jsou i budova fary a
Farní budova a areál - pohled z kostelní věže - foto P.J.Szeliga 2001

dvůr s hospodářskými budovami. Tento celek má pak hlavní přístup
Vstupní brána do objektu fary z Purkyňovy ulice - foto J.Růzha 2001

barokní klenutou branou s dřevěnými vraty, těsně u západní části kostela.


Vnitřek:
Kostel má zvláštní tvar. Ke střední 23 metrů dlouhé a 8 metrů široké lodi jsou totiž připojeny na každé z podélných stran jedna vysoká kaple, sousedící s kněžištěm, 2,65 metru hluboká, a dva malé nízké sínce zaklenuté polokruhy; nad těmito se nalézají empory otevřené do kostela stlačenými oblouky, spojené mezi sebou a přístupné z kruchty, která zaujímá
Kostel Všech svatých - fotografie hlavní lodě směrem na varhany z roku 1952

západní část lodi. Stěny jsou členěny třemi páry mocných dorských pilastrů, které nesou oblomené kládí s vyloženou římsou. Valenou klenbu lodi zesilují tři páry pasů, mezi něž zasahují vykrojované cípy pro čtyry páry oken.
Kněžiště je 10,7 m dlouhé a 6,3 m široké. Je zakončeno třemi stranami osmihranu, opřeno čtyřmi vysokými opěráky a v závěru prolomeno dvěma štíhlými segmentovými okny. Stěny jsou členěny pilastry.
K jeho jižní straně přiléhá jednoduchá kaple a oratorium, na severní straně se vstupuje dveřmi s gotickým, polokruhovým ostěním do sakristie.

Kostel Všech svatých - hlavní oltář- fotografie z roku 1952

Hlavní oltář je dřevěný svatostánek postavený v roce 1745 truhlářem Martinem Polákem z Budyně a pozlacený Quidonem Bukleshainem ze Štýrska, pracujícím v Praze. Na něm stojí dva velké relikviární rámy a dvě sochy sv. Norberta a Vojtěcha podle pamětní knihy zhotovené od Bartholoměje Edera v Budyni. Za oltářem je velký, řezaný kartušový rám s obrazem Nanebevzetí Panny Marie z roku 1745, na je vrcholu Panna Marie, poblíž Jan Křtitel, pod nimi ostatní svatí. Jistě ne všichni, jen jejich zástupci. Papež a tiárou na hlavě, biskup s mitrou, řeholnice, kněží i zcela obyčejně vyhlížející lidé. Ti všichni upírají své oči k vrcholu obrazu, k Trojjedinému Bohu. Daroval jej kníže Leopold z Dietrichsteina. Obraz není domalován, protože se malíř neznámého jména při jeho malbě zbláznil. Obraz byl určen pro hlavní oltář kostela "Na nebevzetí Panny Marie" v městě Polné.
Před hlavním oltářem visela věčná lampa, do níž doplňovati olej pro celoroční světlo bylo již před r. 1600 povinností každého majitele domu číslo 51 v Libochovicích, začež 7 jiter 700 čtverečných sáhů tak zvaných lampových polí mohl užívat. Avšak na žádost majitele domu čp. 51 a lampovních polí k němu přináležejících pana Františka Karla Pecháčka, byla povinnost zrušena povolením ze dne 15. listopadu r. 1872.
Nad oltářem na stropě se nachází malba Kostel Všech svatých - freska --České nebe-- nad hl.oltářem - foto R.Bližík 2000

tzv."České nebe" s vyobrazením Českých světců. Pod Pannou Marií s malým Ježíškem v náručí jsou v oblacích naši světci: Václav s Ludmilou, Jan Nepomucký s Anežkou, biskup Vojtěch, Cyril a Metoděj a úplně dole mnich Prokop.

Vedlejší oltáře :
1. Kostel Všech svatých - oltář sv.Jana Nepomuckého 1746 - foto z roku 1952

Oltář sv. Jana Nepomuckého, postavený r. 1746 truhlářem Martinem Polákem, je rámový, se sochami sv. Josefa a Antonína. Postavený nákladem důstojného děkana. P. Josefa Gallaše. V oltáři je uschována relikvie sv. Klimenta, kterou obdržel od papeže Benedikta III. Kníže Karel z Dietrichsteinů. Na oltáři je umístěn obraz růžencové Panny Marie, který zhotovil praemonstrát Siarda Nosecký.
2. Kostel Všech svatých - oltář Ježíše Krista - foto z roku 1952

Oltář Ježíše Krista, a klečící Máří Magdaleny
3. Kostel Všech svatých - oltář Panny Marie Sedmibolestné 1711 - foto z roku 1952

Oltář Panny Marie Sedmibolestné, postavený v roce 1711 na náklad knížecího zahradníka Jana Tulipána, s obrazy Ježíše Krista na kříži a sedmibolestné Matky Boží.
4. Kostel Všech svatých - oltář Panny Marie Růžencové 1759 - foto z roku 1952

Oltář Panny Marie Růžencové, postavený v roce 1759 na náklad p. Antonína Paula, libochovického měšťana a jeho manželky Anny, rozené Tayzíkové.
5. Kostel Všech svatých - oltář sv.Archanděla Michaela 1759 - foto z roku 1952

Oltář sv. archanděla Michaela , postavený v roce 1759 z pozůstalosti kněze P. Jana Podhorského. Malé mensy a rámy z umělého mramoru barvy šedé a růžové, s dřevěnými a pozlacenými ozdůbkami.
6. Kostel Všech svatých - oltář sv.Vavřince 18.století - foto z roku 1952

Oltář svatého Vavřince, je dřevěný s četnými ozdobami, vybudovaný v 18.století.
Kostel Všech svatých - kazatelna 1749 - foto z roku 1952

Kazatelna je dřevěná, s hojnou řezbářskou výzdobou: andělé, kniha, desatero, znaky evangelistů a veliká socha dobrého pastýře. Postavena byla v roce 1749 Josefem Kleinem za 227 zlatých a pozlacena v roce 1751 Josefem Dittmannem z Bíliny za 330 zlatých.
Křtitelnice, zhotovená v roce 1635 nákladem zádušním.
Dvě zpovědnice, zhotovené v roce 1863 také nákladem zádušním.
Kostel Všech svatých - barokní varhany 1739 - foto z roku 1952

Varhany působí svou hojnou vyřezávanou ornamentální i figurální výzdobou, hrající andělé, velmi dekorativně; byly postaveny v roce 1736 až 1739 varhaníky Matějem a Františkem Gutem z Čisté za 968 zlatých.
Lavice jsou dubové, v barokním slohu, na čelech vyřezávané festony s růžemi, slunečnicemi a ovocem, na postranicích bohaté rozviliny akantové.
Po stěnách kostela je zavěšen soubor čtrnácti obrazů Křížové cesty namalované kolem roku 1898 malířem Mathauserem.

Zvony:
Z původních šesti zvonů zůstali na věži pouze dva. U zvonů zmizelých uvádíme pouze základní parametry :

1. Velký zvon zvaný "Marie". (zrekvírovaný v roce 1918)
Vážil 1848 kilogramů a vydával zvuk Es.Výška i průměr 1.39 m.
Nápis na něm byl: „Leta Páně 1625 zvon tento slit jest ke cti a chvále Boží a k poctivosti blahoslavené panny Marie a všem Božím Svatým, kterýž leta 1624 ve středu po proměnění Krysta Pána (t. j. 7. srpna) skrze nešťastnou příhodu ohně k skáze přišel a zase od Tomáše Fryče, zvonaře v městě Roudnici nad Labem slit jest nákladem vši obce města Libochovic a všech ostatních k témuž záduši náležejících, toho času za dvojí ctihodného kněze Matouše Erynacia, pána Valentina Svobody hejtmana, pána Floriána Farvusa důchodního, pána Tana Makovce obročního, pisaře pána Jiřího Wrány, primasa pána Víta Kunatky, purkmistra pána Jana Rabuský ho, pána Jana Harcouna radního.
Samému Bohu bud čest sláva všech svatých Jeho."

2. Prostřední zvon nazvaný "Vavřinec".
Váží 448 kilogramů a vydává zvuk As. Výška 0.89 m, průměr 0.93 m, kolem koruny nápis:

VALENTIN LISSIACK HAT MICH GEGOSSEN IN DER KONIGL. KLEIN RESIDENZ STADT PRAG 1739.
česky: "Valentin Lišák mě lil v královském malém sídelním městě v Praze léta 1739."

Pod nápisem jsou visuté květinové věnce; na jedné straně pláště Ukřižování Páně, na druhé nápis:

HAEC CAMPANA A. 1605 CAPELLAE LIBOCHOVICENSI
SANCTI LAVRENTY EX LIBERALITATE LVDMILLAE MELICHARKA etc: COMPARATA POST HAC AD ECCLESIAM PAROCHIALEM OMNIVMT SANCTORVM TRANSLATA POST SECVNDAM RVPTIONEM SVMPIBVS (!)
ECCLESIAE REFVSA A 1739 SVB CELSISSIMO PRINCIPE AC DOMINO DOMINO CAROLO SAC : ROM : IMP : PRINCIPE DE DIETRICHSTEIN IN NICOLSBVRO etc etc. ( : TITVLVS : ) EO TEMPORE MAIORATVS LIBOCHOVICENSIS DOMINO PATRONO VERO ECCLESIAE PRO TVNC ADMODUM REVERENDO AC
EXIMIE PATRE FRANCISCO RE KÖLSCH E SOCIETATE IESV COLLEGY COMMOTOVIENSIS RECTO DECANO LOCI REVERENDISSIMO PRAENOBILI AC PRAECELLENTICTAE DOMINO IOSEPHO IVANNE NEPOMVCENO GALASS SACRO : SAN. THEOLOGIAE PACCALAVREO
FORMATO COLLECTATAE ECCLESIAE ET REGIAE CAPELLAE AD OMNES SANCTOS IN CASTRO PKAOENII CANONICO ET PER PARTEM DISTRICTVS LITOMERICENSIS
EPISCOPATI
VICARIO FORANEO (!)

česky: "Tento zvon r. 1605. pro kapli libochovickou sv. Vavřince ze štědrosti Ludmily Melicharové jest opatřen; potom ke kostelu farnímu Všech Svatých přenešen. Po druhém roztrhnutí na výlohy kostela přelit r. 1739. za nejvyššího knížete a pána pana Karla svaté Římské říše knížete Dietrichsteina na Mikulově a t.d., toho času pána majorátu libochovického; za patrona pravého kostelního toho času veledůstojného a vznešeného otce Františka Rekölše z řádu jesuitského koleje Chomutovské rektora, za místního děkana nejdůstojnějšího, převzácného, převýtečného pana Josefa Jana Nepomuckého Gallaše, sv. theologie bakaláře zřízeného; kolegiatního chrámu a královské, kaple u Všech Svatých na hradě pražském kanovníka a v části kraje litoměřického, biskupského vikáře venkovského."

3. Zvon nazvaný "Josef " (zrekvírován v roce 1917)
Vážil 178 kilogramů a vydával zvuk C. Výška i průměr 0.315 m.

4. Zvon umíráček , nazvaný "Michael"
Váží 70 kilogramů. Výška 0.24 m, průměr 0.20 m.
Roku 1874 ho ulil zvonař František Herold z Litoměřic. Kolem koruny má řadu prohozených, gotických písmenek .

5. a 6. Zvonky (zrekvírované v roce 1917) byly jen malé zvonky, jimiž se všedního dne svolávali věřící k bohoslužbám.

7. Velký zvon (ulitý v roce 1931 – zrekvírovaný za II.světové války).
Vážil 1000 kg.

8. Menší zvon (ulitý v roce 1931 – zrekvírovaný za II.světové války)
Vážil 350 kg.

Věžní kyvadlové hodiny, značky : L.Hainz - Praha, jsou již od jejich zabudování městským majetkem.

Rozsudek libochovického okresního úřadu ze dne 22. června r. 1860. č. 1698 pol.: "Věž i zvony náležejí nerozlučně kostelu a jsou též majetkem jeho, toliko hodiny co okrasa a potřeba města do majetnosti obce náležejí."

zpět        vpřed