Ves Slatina se poprvé připomíná jako jmění litoměřického kostela v roce 1057. Kostel vznikl pravděpodobně později, nejdříve jako filiální a od roku 1380 jako farní. Podací kostela patřilo litoměřickým proboštům.
Kostel byl původně zasvěcen svatému Václavu, patronu země.
13.března roku 1391 byl po rezignaci faráře Alše byl na faru ve Slatině prezentován Jindřichem Hackenburnem, proboštem, Otto dříve farář v Mrzlicích. S největší pravděpodobností se zde jedná o jména dvou nejstarších farářů ve Slatině.
V roce 1595 byla zádušním nákladem ke kostelu přistavěna kostelní věž. V té době byli kostelníky Jiřík Stuchlý a Vít Batisit.
Fara zanikla po roce 1623 a od té doby je kostel filiální k libochovickému kostelu.
Na počátku roku 1746 byl kostel opraven a nově zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. 16.května téhož roku bylo ke slatinskému kostelu vypraveno z Libochovic první procesí. Nový obraz sv. Jana Nepomuckého v kostele namaloval Josef Ditmann Mostecký.

V roce 1810 vyšlo vládní nařízení odevzdat stříbrné a zlaté předměty z kostelů a far na ražbu nových mincí. Slatinský kostel tak přišel o ciborium a dva kalichy.
Před rokem 1868 byly do kostela ve Slatině přeneseny staré varhany z kostela sv.Vavřince v Libochovicích.

Zádušní jmění kostela sv. Jana Nepomuckého ve Slatině činilo v roce 1876:
a) orná půda ve výměře 35 jiter 245 čtv. s. čili 20 1/11 hektarů;
b) louky ve výměře 2 jiter 1230 čtv. s. čili 1 1/7 hekt.;
c) pastviny ve výměře 425 čtv. s. čili 15 arů 30 čtv. m.;
d) Peníze v hotovosti 36.099 zl. 24 kr.

Poslední oprava, včetně propadlého stropu v chrámové lodi, byla nákladem obce provedena v letech 1992 - 1993. Byly opraveny také varhany a hodiny. Kostel byl znovu vysvěcen a předán faře v Libochovicích.
Márnice, nebo kaple se zdobným členitým štítem z počátku 18.století na zrušeném hřbitově u kostela, byla také celkově opravena v roce 1992.


Popis kostela:
Budova se skládá z gotického kněžiště, z renesanční věže přistavěné k severní straně a z moderní lodi.
Zevnějšek byl celý zmodernizován, kněžiště je opřeno pěti opěráky. Portál ve věži je ozdobný, orámovaný polokruhovým ostěním, které je ozdobeno růžicemi. V cípech pod vyloženou rovnou římsou jsou andělské hlavičky. Nad římsou je štít s nápisem:

LETHA 1595 TATO WIEZE WNOWO STA WIETI SE POCZALA NAKLADE ZADVSSY TETO OBCE SLATINSKE ZA AVRZADU WAL ENTINA RYCHTARZE A KONOSSELVW ZEG MENA POSTAWENY SSYMONA TRHON SSYMONA SSYMAKA * JANA HONSA * SY MONA MICHALKA * SSYMONA DLVHAKA * OBAAV RZADV * KOSTELNIKVW GIRZIKA STVCHLEHO * WITA * BATISIT * LAVS DEO.

Uvnitř lodi je 8,00 m dlouhé a 5,40 m široké kněžiště, zakončené do tří stran osmihranu. Vítězný oblouk je bez ozdobného profilování a je goticky lomen. Hladké stěny jsou prolomeny moderními okny. Jediný klenbový kříž a šestipaprskový závěr má žebra s trojstranným středním článkem a postranními žlábky. Žebra sedí při zdi na jehlancových konsolách ozdobených lichými obloučky. Svorníky jsou hladké a kulaté.

Kazatelna byla zhotovena v roce 1747 třebenickým truhlářem Martinem Polákem.
Hlavní oltář má kamennou mensu, v předu hladkou a na desce goticky profilovanou. Oltářní rám je barokní práce. Na oltáři je socha Madony s Ježíškem, gotická práce ze 14.století, 1,35 m vysoká, vyrobená ze dřeva. V boku je postava silně prohnutá. Oděná je spodním rouchem a pláštěm, jejichž mírně lomené záhyby klidně splývají. Tvář Madony má kulaté čelo, drobná ústa a nos, na bohatých, rozpuštěných vlasech je umístěna vysoká korunka s gotickými listy. Ježíšek je spodobněn jako nahý a veselý hošík.

Zvony na věži:
První zvon má výšku a průměr 0,98 m. Kolem koruny je široký ornamentální pás s tritony a pod ním spirálovité ozdoby. Na plášti je z jedné strany krucifix se sv. Václavem a Zikmundem. Z druhé strany je v pravoúhlém rámečku nápis:

DO * WSI * SLATIN * TENTO * ZWON GEST * DIELAN * K ZADVSSI * SWA TIHO WACZLAWA * MICHALKA LIBA * PRZIDAL * Z DOROTV * MAN ZELKV * SWV * PADESAT * KOP * LETA PANIE * 1 * 5 * 6 * 8 * MISTR * TOMAS.

Druhý zvon má výšku 0,78 m a průměr 0.84 m. Ucha jsou s pletenou ozdobou a kolem koruny je nápis:

* Ke czty A K chwale Panu Buohu y Wssem swatym A geho mile Matcze Buozy tento zwon dyel
* an amen. *

Na plášti je 0,06 m vysoký reliéf sv. Václava.
Třetí zvon je vysoký 0,67 m a má průměr 0,72 m. Kolem koruny jsou stojaté akanty a nápis:

GOSS MICH IOHANN BALTHAZAR CROMELIVS VON TRIER IN LOBOSITZ.

Pod nápisem visí festony; na plášti je postava světce a nápis v obdélníkovém rámu:

TENTO ZWON DAL SLYTI NA SWVG WLASTNI NAKLAD MATIEG STVCHLY SAVSED SLATINSKY KE CTI A CHWALE BOZI A BLAHOSLAWENE PANIE MARIE A SWATEMV WACZLAWV
LETHA PANNIE 1694.

zpět        vpřed