Tas z Boskowic, biskup Olomucký, stěžuje sobě do jednoty panské na ta příkoří, která pro wěrné swé při králi setrwání snášeti musí.(Z rkp. Lobkowsk.)

(F.Palacký - Archiv Český)

Na Wýškowě, 1466, 27 Oct.

Urozeným pánuom, p. Zdeňkowi ze Šternberka, najwyššiemu purkrabí Pražskému, p. Janowi Zajiecowi, najwyššiemu sudiemu dworu králowského w Čechách, p. Oldřichowi Zajiecowi, bratřím z Hasenburka, a p. Wilémowi z Ilburka, bratruom a přáteluom našim milým.
Pozdrawenie a modlitba naše, urození páni, bratří a přátelé naši milí! To wieme a o tom nepochybujem, že jest wás dojíti mohlo, kterak před časem některým nám dodána jest bulle Otce našeho najswětějšieho, w kteréž Jeho Swatost nám welikú přísností přikazuje, abychom pána našeho milostiwého Králowy Milosti wšemi obyčeji prázdni byli; předkládaje, že naše obcowánie s JM zlý lidem příklad dáwá, a škodliwé a Jeho Swatosti netrpěliwé jest. Když sme JM a to k tomuto minulému sjezdu obeslali, a rady JM w tom i rozkázanie žádali, prosiec aby nás té jiezdy k tomuto sjezdu nynie minulému zbawiti ráčil: měl se jest k nám JM milostiwě. Tu ten ktož jest od nás byl poslán, M. Jakub kancléř náš, shledal jest se s tebú, p. Jane, přieteli milý; s kterýmžs mluwil sám od sebe i jiných přátel našich, abychom wěc tu znamenitú a po wšem téměř křestianstwí hlasitú, kteráž jest mezi Králowú Milostí a wámi, wedlé jiných k zjednánie na se wzali; a k tomu že jest to žádost a prosba twá i wšech jiných, abychom toho jinak nikoli nečinili. Pán náš Králowa Milost, maje dosti jiných, k wuoli snad wašie, k témuž swolil, i tak po témž našem poslu wzkázal. Wiete wy to wšickni, dokudž sme my sobě wolni byli a listy takowými nesúzeni, že sme obecnie dobré pána swého, i wšech obywatelí koruny našie, wlasti i jazyku našeho s dobrú myslí, w tom nic nelitujíc jednali: ale k tomuto račte sami raditi, poněwadž nás také wěci potýkají, kady my muožem w tu wěc wjíti, aneb tu jednati, majíce pána swého wšemi běhy prázdni býti? Wie pán buoh a swědomie naše úmysl náš we wšech těch wěcech, kteréž sme po wše časy s JM jakožto pánem swým jednali, bez poskwrny že jest wždycky byl, a ke wšemu slušnému a dobrému wedl a té koruně poctiwému. Také teď kterýsi den lístek od Jeho Swatosti nám dodán, kterémuž breve řiekají; w tom nám JS wšelijaká jednánie kostela našeho což se statku tělesného dotýče zapowiedá; jakobychom již nějaký zhúbce a marný útratce toho zbožie a wládařstwie byli. Muožete opět rozuměti, zwláště wědúc potřebu naši a toho kostela, při kterémž powahy rozličné powstáwají a jedno druhým se musí hraditi, druhdy přibyti, druhdy ubyti, a časem prostě pánu bohu a štěstí sě poručiti. Bychom my pak pro každú potřebu, kteréž nás rozličné potýkají, k Otci swatému měli státi, nežby se nám posel zase wrátil, a rozwáženo bylo, zisk-li či ztrátu ta wěc na sobě má, žebychom snad obojieho neseznali. Kudy my opět, w takowé newuoli jsúce, muožem kterú práci podstúpiti, kteráž útratu nese, strach tento před očima majíc, a wědúc, coby z toho pojíti mohlo, a jaké nástrahy a osidlé se nám připrawují? jakož i toho breve wám přípis posieláme. A protož milí páni bratřie a dobří přátelé, ráčíteli w čem našie práce požiti, račtež o to státi před Otcem Swatým, ať jsme k swobodě dřewnie nawráceni. Za to my s pilností prosíme; neb k JS wyprawiti mieníme, a proti řečem, kterýmiž sme osočeni, newinu swú JSw ohlasiti. A wám wěříme, že w tom naši swědci budete psaním swým, žeť sme křesťanského zlého bohdá nic nejednali, a wšem wuobec, pokudž sme najdále rozuměli, při JM jakožto pánu našem milostiwém dobře činili. Toho JM i wy swědomi máte býti. Také kostel náš jest na oce, ochudililiť sme jej, či co jiného. Týmž my wám modlitbami našimi a přátelskú dobrú wuolí, dáli nám pán buoh žiwu býti, wěrně oplatiti se mieníme.
Dán na Wýškowě, w pondělí u vigilii Swatých Šimona a Judy apoštoluow božích, annorum domini ae. Sexagesimo Sexto.
Tas z božie milosti biskup Olomucký.




Nahoru