Pamět pana Jana z Rosenberka, za jakowým jednáním swolil přijetí do Prahy na sněm i s přátely swými.(Z konc. arch. Třeb.)

(F.Palacký - Archiv Český)

Bez datumu (1466, m. Apr.)

Let božích ae. LXVIho (w úterý před Sw. Řehořem) w sjezdu w Budějowicích urození páni, stateční rytieři a slowútní panoše ae. k nám sú mluwili (kterak Králowa Milost, pán náš milostiwý, to poselstwie a ceduli, kteréž sě stalo od nás i od jiných pánów a přátel našich skrze p. Jana Zajiece ae. a p. Jaroslawa ae. JM sobě to těžce wzal a wážil, a druhé poselstwie, kteréž se stalo skrze naše dobré lidi, ještě tieže, a při tomto sněmu minulém opět najtieže; ale že páni a rytieřstwo prosili jsú KM, aby jim ráčil w tom powolenie dáti, aby wyberúce z sebe některé pány a zemany, sjeli se s námi; jakož se tak stalo, že sme sě spolu sjeli. Tu sme pánóm a rytieřstwu mluwili, že jim jest to dobře swědomo a w paměti, jakož sme to na sněm psali a široce oznámili, pro které příčiny hodné sme přijeti nemohli aniž sě nám hodilo. Tu sú páni a zemané na nás žádali, abychom do Prahy jeli, a že JKM předewším sněmem řekl, že JM w úmysle nikdy nebylo, by co chtěl proti řádóm, práwóm a swobodám zemským učiniti; a jestližeby se co stalo, to by přišlo z někakého omylu neb z nepaměti, a že wšecko JM chce učiniti a naprawiti, jakž sě pánóm a zemanóm zdáti bude. Tu sme my na to řekli: poněwadž JKM ráčí učiniti a naprawiti, že my tu také rádi přijmem a poděkujem, jako pánu swému milostiwému, ale že my sě o to w žádné súdy nechceme dáti, neb nenie ta wěc naše samých, ale obecně zemská, a protož nechcem na JM nic nowého wytáhnúti, ani také co zemského prosúditi a ujieti: než jakž jest od staradáwna bylo držáno a zachowáno za jiných ciesařów a králów Českých předków JM pánów našich milostiwých, jakož ještě i mnohým w paměti jest, aby hrad Karlštain s korunú, s klénoty, s priwilegími i se wšemi jinými zemskými wěcmi ráčil postúpiti a wydati jednomu pánu zachowalému zemskému (jakož sme jej pak my od sebe jmenowali); a ten pán zemský; kterémuž to bude swěřeno, aby přísahu učinil k zemi, podlé starudáwného obyčeje; pakliby tu na Karlštaině čeho nebylo, a jinde na jiných zámciech to JM měl, aby to zasě tu ráčil při jiném položiti. A tu bohdá nahlednúce w ta práwa a swobody zemské zespolka, k JKM plné doufánie máme, že nás i wšecku zemi ráčí při nich milostiwě zachowati při wšech řádiech, práwiech, swobodách a starodáwních obyčejiech; a že o nic o jiného nestojíme, než o takowé wěci; a cožkoli z práwa a powinnosti k JM jako pánu swému učiniti máme, to chceme rádi učiniti. Tu sú nám na to páni a rytieřstwo odpowěděli, že se jim to dobře líbilo a líbí, že stojíme o řády, práwa a swobody zemské; jediné, že se jim to nelíbilo, že sme toho prwé také na ně newznesli, abychom zespolka toho na JKM žádali; ale že nám to odpúštějí, jediné abychom do Prahy přijeli, a zespolka my s nimi a oni s námi o to stáli. A netoliko to o čež sme stáli, ale byloliby čeho wiece potřebie a co spomenuli, a práwa a swobody co ukázaly, což sě řádów, práw a swobod zemských dotýče, o to zespolka mluwiti, státi i KM prositi. A že jest dobře slušné a prawé, což jest naše a zemské, aby to w našie moci bylo; a o řády, práwa a swobody zemské státi, mluwiti a JM prositi, že w tom podlé nás stojie a státi chtie, a my podlé nich. A my slyšiece ode pánów a rytieřstwa takowú wěc, že sě w tom řečí i úmyslem s námi srownali: i swolili sme na takowú wěc ku obecniemu sněmu do Prahy přijeti, jediné abychom prostrannými i bezpečnými gleity byli opatřeni pro příčiny. Jakož sme pak pánóm a přátelóm swým i rytieřstwu řečí to prawili a oznámili. Pakliby kteří z nás pánów přijeti k tomu sněmu nemohli, ale podlé jiných pánów s plnú mocí poslati mají.




Nahoru