Xa – koprolitová vrstva Xa1 – je vytvořena vrstvou pevného, silně vápnitého, slínovce s jemnou písčitou příměsí. Slínovec obsahuje světlehnědé fosfátové částice, množství drobné fauny foraminifery, malé ústřice, brachiopoda Terebratulina lata, „Cardita" geinitzi, dále časté zlomky fauny, zlomky misek velkých inoceramů, zuby žraloků a hojné jsou rybí exkrementy (fekální hlízky vejčitého tvaru velikosti zpravidla 1 až 3 cm a hnědé barvy), zvané koprolity. Celá koprolitová vrstva není silnější než 10 cm a vymezuje začátek svrchního turonu. Tehdy došlo k ústupu křídového moře a přerušení usazování sedimentů.
Nad koprolitovou vrstvou následuje vrstva šedého vápnitého jílovce označeného Xa2, která je místy až 1 metr silná. Tvoří vodonosný horizont a na jejích výchozech vyrážejí prameny vody. Kupříkladu na úpatí stráně po západní straně Koštic.
Na rozhraní vrstev Xa a Xb se vyskytují při úpatí stráně západně od Koštic známé „koštické plošky". Jedná se o lokální nahromadění drobné fauny, které se v tenkých vrstvičkách vyskytují místy v různých polohách vápenců Xb. Jsou dokladem proudění při mořském dnu ve svrchním turonu oharské oblasti. Koštické plošky tvoří vrstva šedého slínovce, silná asi 1 cm, která se odlupuje z nejspodnější lavice jílovitých vápenců Xb a vyskytuje se jedině v koštické stráni. Nemají ve skutečnosti žádný stratigrafický význam, je to jen místní kuriozita. Obsahují velké množství drobné fauny, zvláště foraminifer a brachiopoda Terebratulina lata, časté jsou i drobné rybí zoubky a jiná fauna. Její bohatý seznam uvádí A.Frič. Koštické plošky jsou nyní špatně přístupné, zakryté sutí a zarostlé vegetací.

Xb 1 a 2 – Nad horizontem koštických plošek následuje první stolice pevného jílovitého vápence, který spolu s další vrstvou tvoří „ammonitové vrstvy" Xb, v síle asi 3,6 m. V této vrstvě se často vyskytují exempláře ammonita velikosti 30 až 80 cm Lewesiceras mantelli. Častá je zde loděnka Nautilus sublaevigatus, později jako Eutrephoceras sublaevigatus.
Nad ammonitovými vrstvami Xb, následuje vrstva Xb2 zvaná „terebratulová", jíž se tvoří souvrství několika pevných a měkčích laviček jílovitého vápence o celkové síle asi 3,1 metru, která se na Libochovicku těžila jako surovina pro výrobu cementu a vápna a jako přídavná složka v cihlářské výrobě v Libochovické cihelně. Ložisko jílovitých vápenců je obrovské. Táhne se od Teplic, přes České středohoří, Milešov, Třebenicko, až do okolí Libochovic.

Vrstva Xb2 obsahuje bohatou faunu, například:
Lewesiceras mantelli, Eutrephoceras sublaevigatus, Scaphites geinitzi, Hyphantoceras reussianum, Actinocamax bohemicus, Inoceramus cuvieri, Heroceramus hercules, Inoceramus costellatus, Inoceramus inaeguivalvis, Mytiloides labiatoidiformis, Mytiloides incertus, Mytiloides striatoconcentricus, Pyenodonte canaliculata, Cardita tenuicosta, Spondylus spinosus, Cretirhynchia minor, Cretirhynchia aff. Cuneiformis, Orbirhynchia reedensis, Gibbithyris .semiglobosa, Terebratulina lata, Micraster leskei, Ventriculites angustatus, Ventriculites radians, Pleurostoma scyphus, Plocoscyphia pertusa a další početná fauna - viz seznamy A.E.Reusse, A.Friče a Č. a B.Zahálky.

Xb3 – vrstvy rhynchonellové – jsou tvořeny ze světlešedých, vápnitých, slínovců. Jejich fauna je méně pestrá nežli v předchozí vrstvě. Hojně zde nalezneme nápadnou skupinu ramenonožců (brachiopoda), Cretirhynchia minor, Cretirhynchia aff. Cuneiformis, Orbirhynchia reedensis, Terebratulina lata, Gibbithyris semiglobosa. Posledně jmenovaný druh se vyskytuje často ve velkých a vyvinutých exemplářích na východ od obce Pátek. Uvedení ramenonožci tvořili součást svrchnokřídového moře, kde žili na bahnitém dně připevnění stvolem k pevným oporám mořského dna.
Šedé slínovce s častými cretirhynchiemi můžeme nalézt ve stráni nad řekou po východní straně Pátku.
Xb4 – koteřovská vrstva – je složena z měkčího vápnitého slínovce. Na Libochovicku ji můžeme nalézt v horní části stráně nad řekou Ohře východně od Pátku a neméně důležitá je i lokalita v rokli po východní straně Poplz.

Xb5 – pátecká vrstva – je tvořena souvrstvími jílovitých vápenců a vápnitých slínů. Nejbližší výstup této vrstvy nalezneme v rokli na východní straně Poplz. Další můžeme nalézt ve stráni „Na Lahově “ na pravém břehu Débeřského potoka východně od Pátku. Slínoviště vrstvy Xb5 nalezneme, již značně zarostlé, pod vrchem Viselec a u Vojniček. Postupem dále k západu vápnitost slínovce klesá. Přes vzájemnou podobnost se liší množstvím obsahu fauny. Z té můžeme v Xb5 nalézt tyto druhy: Inoceramus sp., Spondylus sp., Gastrochaena amphisbaena, Plicatula barroisi, Terebratulina chrysalis, Pycnodonte canaliculata, Lopha semiplana, Ventriculites radians, Ventriculites angustatus a mnohé další.
Následuje nejasný přechod do dalšího souvrství.

zpět        vpřed