Klima na začátku křídy bylo podobné jako v juře, typický pro ně byl silný skleníkový efekt (průměrná teplota na Antarktidě je odhadována na 14°C). V závěru tohoto období došlo k ochlazování. Křídová transgrese dosáhla maxima ve stupni cenoman, kdy byla hladina světového oceánu o několik set metrů výše než dnes. Na konci křídy došlo k velké regresi.
V období křídy proběhla řada významných paleogeografických změn. Oba velké kontinenty, Laurasie a Gondwana se postupně začaly rozpadávat. Rozšiřující se rift severního Atlantiku odděloval Severní Ameriku od Eurasie a došlo také k riftingu mezi Grónskem a dnešní Kanadou. Ve spodní křídě začalo oddělování Jižní Ameriky od Afriky a vznikala tak jižní část Atlantiku. Prostor mezi Jižní a Severní Amerikou (oblast dnešní Panamské šíje) byl zalit mělkým mořem. Mezi Afrikou a Indií se otevíral Indický oceán a Indie se také oddělila od bloku Antarktidy a Austrálie (k jeho rozpadu došlo až v eocénu). Od Indie se dále oddělil ostrov Madagaskar.
Laramijskou fází bylo završeno vyvrásnění mobilní zóny Rocky Mountains na západním okraji Severní Ameriky.
Rostlinná říše se nadále vyvíjela a země zářila pestrými barvami květů. Mezi mnohé nové druhy stromů se zařadil topol a dub. Nadvláda plazů kulminuje. Mezi nimi je i nejznámější Tyranosaurus rex.
Na počátku křídy před 98,9 milióny lety bylo Libochovicko, stejně jako většina Evropy, zalito mělkým křídovým mořem. Nesmíme si nyní ani v minulosti představovat toto území, jak je známe dnes. Neexistovalo ani České středohoří, ani Krušné hory. Představme si zde téměř rovnou a nebo jen lehce zvlněnou krajinu s nízkými nevýraznými hřbety nebo mělkými údolími, s místními výškovými rozdíly řádově 10 m. Geologický povrch Libochovicka tvoří většinou křídový útvar, podle B.Zahálky oblast ohárecká. (Kdokoliv by se chtěl blíže seznámit s křídovým útvarem na Libochovicku a Lounsku a historií jeho výzkumů, musí prostudovat práce geologů staré i novější generace. Z řady autorů jsou to díla zejména A.Friče, Čeňka a jeho syna Břetislava Zahálky, J.Soukupa, M.Váně - vynikající dílo "Geologie Lounska 2000", N.Krutského et al., F.Macáka, S.Čecha a zejména spis J.Dvořáka “Vývoj stratigrafie křídového útvaru v oblasti Českého masívu".
První usazeniny se na Libochovicku počaly objevovat na počátku spodní křídy. Vznikaly při přeměnách a rozpadech zemské kůry. Z počátku to byly usazeniny sladkovodní nazvané „perucké vrstvy “, (nebo též perucko-korycanské souvrství).Ty jsou složeny z pestré škály hornin od slepenců, až po jílovce s převažujícími pískovci. Klasickým terénem perucko-korycanského souvrství je především úsek od Stradonic přes Peruc do okolí Smolnice a Brloha. Dále pak i v jižním okolí Budyně mezi Přestavlky a Vrbkou, v okolí lázní Mšené a odtud až do Poplz a pod Evaň. Zde všude mají sedimenty stabilizovaný vývoj a mocnost kolem 30-40 m, u Budyně a Brňan až 50 m. Východně od Libochovic mocnost 60 m a severně od Roudnice až 100 m. Perucké vrstvy vyplňují reliéf předkřídové krajiny.
Období křídy se u nás dělí na:
       

zpět        vpřed