Ia - bazální slepenec začíná zhruba z Roudnicka až 2 metry silnou vrstvou rezavohnědých železitých slepenců, které jsou místy až hrubozrnné s valounky křemene.
Ib1 - bazální pískovec je vytvořen z hrubozrnných pískovců ze sladkovodních usazenin řek a jezer. Je výhradně z křemene. Tato vrstva je nejlépe odkryta pod Perucí nedaleko Oldřichova dubu.
Ib2 spodní jílová poloha (obzor) – žáruvzdorný jílovec, těžený hlavně na Lounsku. Jde pravděpodobně o splachy permokarbonských sedimentů, zřejmě se ukládaly ve vodách lagun a jezírek.
Ib3 podlupkový (meziložní) kvádr

Ic svrchní jílová poloha (obzor) – mladší jílovec, ze kterého se později, jako z vrstvy Ib2, vyráběly žáruvzdorné materiály. Tato vrstva vznikala při pronikání křídového moře do střední Evropy. Libochovicko se tehdy nacházelo pod mořskou hladinou. Dokazují to dosti časté nálezy křídové fauny a flory právě ve vrstvě Ic. B.Pacltová (1971-SGV-P 13, str.105 až 141) uvádí foraminifery (tj.mořské prvoky ze třídy Rhizopoda) z vložky tmavého uhelného, (název podle jeho barvy), jílovce v profilu „Velké skály" u silnice mezi Poplzemi a Evaní u Libochovic. Ráz krajiny bychom asi těžko mohli porovnávat s dnešním. Byla rovinatým územím, z části zatopeným mořem a zčásti sladkou vodou z přitékajících křídových řek. Na písečných březích rostla bujná vegetace, na dně poklidných zátok se usazoval jílovitý kal. Mezi vegetací převládaly sekvoje, Araucarie, Myrtaceie, Crednerie a platany a ze stepní flóry různé byliny a keře. Je však záhadou, že se mezi zkamenělými nálezy nenašly žádné kosterní pozůstatky ryb, či dokonce druhohorních ještěrů, nebo obratlovců vůbec.
Id horní kvádr (nadlupkový) v brakickém, lagunárním, mořském a nebo ve vývoji písků pobřežních dun, vytvořený z kaolinického pískovce o síle až 4,5 metru.
II svrchní část nadlupkového kvádru - vznikla převážně v mořských záplavách. Je tvořena z hrubozrnného pískovce. Nejvyšší vrstvy obsahují velké množství krásných otisků mořských měkkýšů. V celém východním úseku od Přestavlk po Peruc je pro mořský cenoman II typické společenstvo zkamenělin (J.Soukup in Zoubek-Škvor 1963, str.106):
Mantelliceras mantelli (SOW.) - vz. Turritella granulata SOW. - h. Protocardia hillana (SOW.) - vh. Pectunculus (Glycymeris) lens Nilss. - zř. Alectryonia (Lopha) carinata (Lam.) - zř. Trigonia sulcataria Lam. - zř.aj.
Pískovcový kvádr nad Poplzy, Stradonicemi a pod Perucí obsahuje v nejvyšší poloze kvádru v rozpětí asi 3 m hojné zkameněliny a glaukonit, tento pískovec bývá hrubozrnnější. Č.Zahálka (1914, str.44) popisuje ve stráni „Lyzů" nad Poplzemi v nejvyšší poloze kvádru krásně patrné fosilní čeřiny.

zpět        vpřed