Počínaje vrstvami Va se v oharské křídě zásadně mění podmínky v křídovém moři, které se podstatně rozšiřuje a prohlubuje. Na severovýchodě byly jeho břehy při lužickém žulovém masívu, na jihu v oblasti středočeského plutonu, ve zbývajících směrech byly jeho hranice velmi vzdálené. Po předchozím komplexu převážně písčitých sedimentů cenomanu a spodního turonu nastupuje nyní v oharské oblasti komplex slínovců s vrstvami jílovitých vápenců.
Va – lenešická – je tvořena pevnými a měkčími vrstvami slínovců složených 5 – 6 řadami --laviček--, které jsou velmi bohaté na pozůstatky fauny. Mimo jiné zde můžeme nacházet:
Nautilus sublaevitagus, Turritella multistriana, Dentalrum medium, Lima elongata, Pyenodonte, canaliculata a jiné.
Výchoz této vrstvy můžeme nalézt v Břežanech u Budyně. Ve velkém slínovišti při sv.okraji obce byly na jeho dně patrny souvislé vrstvy pevných jemně písčito-glaukonitických slínovců. V břehu samotného slínoviště vycházely vrstvy měkčích slínovců s řadou laviček pevných slínovců. Tytéž vrstvy se opakovaly asi o 50 m výše za kapličkou, ale v poloze asi o 15 m: vyšší v důsledku břežanského zlomu, který probíhá mezi slínovištěm a kapličkou.
Vb – IX – kysterský opukový slín (jizerské souvrství) – jedná se o velmi silný komplex slínovců. Ve vrstvách Vb je fauna chudá, ale na jejích ovětralém povrchu lze nalézt hojné jedince velmi charakteristické skupiny fosilií:
Pecten pulchellus, Terebratulina lata, ("T.gracilis "), Lopha ("Ostrea") semiplana, Pleurostoma bohemicum, Achilleum rugosum, "Achilleum bisquitiforme a další. Další pásma vrstev VI až VIII se mezi Roudnicí a Libochovicemi mění ve slínovce a spojují v jeden celek. Jihozápadně od Radovesic lze nalézt zkamenělou faunu podobnou vrstvám Xb.(viz Xb). Poblíže západního okraje Libochovic měl střední turon mocnost 45,3 metru, ( v Košticích již 52 metrů). Nejasný je odchylný vývoj středního a spodního turonu mezi Křesínem a Dubany, kudy má probíhat od severu k jihu tzv. „milešovský proužek" Č.Zahálky (1914), představující pravděpodobně pokračování teplického trhlinového vulkánu paleoryolitového komplexu. Nasvědčuje tomu zvláštní charakter tektoniky v lesnatých stráních Šebína a častá přítomnost větších valounků „porfyru" v cenomanských vrstvách. Horniny paleoryolitového komplexu zde mohly tvořit mělčinný práh. Ukazuje na to nález xenolitů balvanů křemitých pískovců v neovulkanickém čedičovém proniku Viselce s.od Křesína (viz M.Váně 1964.str.122). Balvany velikosti až přes 1 m tvořil křemitý, velmi tvrdý pískovec s ojedinělými hrubšími valounky křemene o velikosti až 15 mm, s hojnou zuhelnatělou rostlinnou drtí a s četnou faunou, zvláště druhu Neithea a Pycnodonic "Ostrea", Amphidonte canaheulata. Podobná hornina a společenstvo fosilií nemá obdobu v žádném ze známých souvrství křídového útvaru v Poohří. Vyskytuje se však v jizerském souvrství jiných oblastí české křídy. Mocnost slínovců středního turonu od Křesína a Koštic k západu soustavně a plynule klesá.

zpět        vpřed