IIIa – břvanská – šedý, jemně písčitý, jílovec vložený mezi perucko-korycanské a bělohorsko-malnické vrstvy. Tuto přechodnou vrstvu mezi cenomanem a turonem můžeme nalézt severovýchodně od Peruce, ve stráních jihovýchodně od Libochovic mezi Přestavlky a Poplzemi. Vrstva je velmi bohatá na zkamenělou faunu, zejména na ammonity - Metoicoceras geslinianum , charakteristického pro nejvyšší cenoman, nebo z další početné fauny stojí za zmínku pelecypod Pseudoptera (Avicula) anomala, který byl pro vrstvy IIIa typický.
IIIb – bělohorská – je tvořena slínovcem, tedy jílovcem s proměnlivým podílem vápnité složky, který známe pod názvem opuka. Opuky bělohorských vrstev byly v minulosti v širokém kraji prakticky jediným stavebním kamenem univerzálního použití. Skoro všechny stavby starší zástavby, od kostelů, přes obytné domy, až po stodoly a zdi, jsou z opuky. Vyplývalo to i z tehdejší ekonomické situace, kdy lomový kámen byl nejlevnější stavební surovinou. Během války v létech 1938 - 1945 se stavělo minimálně a po válce se ekonomické poměry zásadně změnily. Asi od r.1950 začaly všechny lomy zanikat a dnes jsou již převážně zcela zlikvidovány a zavezeny odpadky.
Opuková vrstva IIIb je většinou velmi chudá na zkameněliny. Její výstup můžeme nalézt u Třebenic a Třebívlic.

IVa – kallianasový pískovec – je tvořen jemnozrnným, vápnito-glaukonitickým, pískovcem světlešedé barvy. Velice těsně navazuje na vrstvy IIIb. Svůj název dostaly podle často se vyskytujících otisků klepet mořského korýše Callianassa bohemica.
Vrstvy IVa vycházejí na povrch v hrásťové tektonické kře východně od Libochovic u Radovesic a Břežan. A také v Radovesicích, kde byly dobře odkryty ve velkých lomech na stavební kámen, dnes již ovšem dávno mimo provoz.
Pískovce vrstev IVa jsou bohaté fosiliemi. zvláště ve srovnání s chudobou fauny v podložních opukách IIIb. Bohaté seznamy zkamenělin jsou citovány v dílech A.E.Reusse, J.Krejčího, A.Friče, Č.Zahálky i J.Soukupa (in V.Zoubek-V.Škvor 1963, str.115). Je zde hojná ústřice Rhynchostreon suborbiculatum (Lam.). výšky 10 až 15 cm, ramenonožec Cretirhynchia bohemica (Schloenbach ) a mnoho dalších.
IVb – řasák – je nejtypičtější horninou křídového útvaru pro Lounsko - střednězrnitý až hrubozrnný pískovec s vápnitým tmelem, velmi silně glaukonitický, pevný a tvrdý. Výrazný podíl zelených zrnek glaukonitu velikosti 0,1 až 1 mm připomínal dělníkům v někdejších lomech řasy, a proto jej pojmenovali „řasákem". Na Roudnicku a Libochovicku již není vyvinut. Ve vrtu u Koštic byl nalezen v hloubce 110,5 až 113,0 m ekvivalent řasáku v podobě vrstvy velmi jemnozrnného a tvrdého pískovce.
Vznikl při změlčení moře, nebo dokonce při vynoření mořského dna. Je velmi bohatý na zkameněliny. Za typické pro řasák můžeme považovat výskyt schránek velkých hlavonožců - ammonitů velikosti 20 až 70 cm, někdy i více, zvláště druhu Lewesiceras peramplum, loděnky .,Nautilus" sublaevigatus, a dále (viz V.Zoubek-V.Škvor et al.1963, str.115):
Pleurotomaria seriatogranulata, Perna (Isognomon) cretacea, Pecten dujardini, Eriphylla lenticularis , Pectunculus Glycymeris) geinitzi, Protocardia hillana, Cardium pustulosum, Lima canalifera, Lima multicostata a mnoho dalších - viz A.Frič 1879

zpět        vpřed