O tajných chodbách na Šebíně

(Pověst ze Šebína)

tajných chodbách na Šebíně, které v dávných dobách prý až na Hazmburk vedly, si lid vyprávěl mnoho podivných věcí. O rozsáhlých sklepeních plných zbraní, drahých kovů a starého vína, sloužících za útočiště a skrýše domácím pánům, když byli ohrožováni nepřítelem. Záhada temných sklepů a chodeb byla tím tajemnější, když nikomu v nové době se do nich nepodařilo vniknout. Fantazie lidu způsobila, že skutečně jeden osadník z Levous, po vnuknutí ve snu, šel kopat na Šebín, byl připraven tajemství odhalit. Kopal a kopal, ale druhý den, když v práci chtěl pokračovat, viděl, že vše co včera vykopal je zasypáno. Jako v pohádkách, opakovalo se to třikrát a po každém nezdaru byl ve snu k práci povzbuzován.
Cosi mu říkalo: „Kopej, kopej, najdeš poklad“!
Třikráte poslechl, ale marně kopal. Konečně se umoudřil a nechal zbytečné práce. Dosud je ve věži vidět hluboká jáma, kde se chudák lopotil.
Proto bájné poklady dřímou dále ve sklepení Šebína.

zpět        vpřed