V  dubnu roku 2008 tomu bylo 110. let co poprvé sjely promočené stráně házmburské na ves Klapý, která stojí u úpatí kopce. Co se vlastně tehdy přihodilo? Muselo se to stát? A jak vlastně tehdy Klapý vypadalo?

......slovo úvodem

Ještě než-li začneme, řekněme si zhruba vlastními slovy co se vlastně tehdy odehrálo u dominanty našeho kraje - Házmburku.
Klapý se dostalo do povědomí široké veřejnosti v celém Rakousko-Uherském mocnářství a v odborných kruzích na celém světě katastrofickými událostmi koncem 19. století i později. První příznaky pohybu půdy na svahu hradního kopce byly zaznamenány v r. 1881, kdy se odtrhla část čedičové skály, spadla do rozbředlé suti a svah se posunul. Už tehdy dotázaní odborníci radili zřídit na svahu vydlážděné trativody, avšak herbersteinská správa kladla překážky, takže ke zřízení trativodů nedošlo. 8. dubna 1898 došlo k veliké katastrofě, která byla předvídána, ale obyvatelé ohrožené horní části obce odmítli opustit včas svoje domovy a hospodářství. Probudilo je v noci praskání zdí a opadávání omítky. Následoval nepopsatelný zmatek. Asi 10 m vysoká stěna kamenů z hlíny se valila a přeskupovala, vlnila a ničila vše, dosáhla až do výše oken patra školní budovy, načež se škola rozvalila. Do pohybu se dostalo asi 50 000 m3 zemin. Počáteční rychlost pohybu byla asi 10 cm/minutu, později se několikrát znásobila. Došlo k posunu o 52 m. Zničeno bylo 32 domů v horní části obce na severní straně .
Zvěst o katastrofě se prostřednictvím tisku rozlétla a přijížděly celé výpravy zvědavců z celé monarchie. Železnice byla přetížena. Dorazil c.k. místodržící Karel hrabě Coudenhove, posléze i člen panovnické rodiny - Jeho císařsko-královská Výsost - arcivévoda Rainer. Brzy se začalo s výstavbou náhradních domů, které již na podzim t.r. byly hotovy a započalo se i s výstavbou nové školní budovy, která byla rychle dokončena (stavitel Fr. Krupka z Libochovic).
Jenomže opět na jaře r. 1900 nastaly nové sesuvné pohyby. Začaly asi 300 m nad obcí a byly doprovázeny hrozivým duněním (balvanů přeskupujících se v rozbředlé svahové suti). Nastalo rychlé vyklízení domů v ohrožené sev. části obce. Zničeno bylo dalších 52 obytných budov a řada jiných stavení. Opět nastala senzační situace, dorazil c.k. místodržitel a rychle byl vypracován projekt nové náhradní výstavby v dolní části obce. S výstavbou této části se začalo v r. 1901 a dodnes je na ní patrné, že probíhala podle pevného urbanizačního záměru.
V červnu r. 1939 po průtrži mračen a silných deštích došlo opět k sesouvání svahu v šířce asi 250 metrů. Rychlost pohybu byla asi 25 cm / 15 minut. Došlo k poruchám na silnici, ale obětavou aktivitou občanů se podařilo zabránit dalším škodám ( mimo jiné také proto, že deště ustaly).

V opisech dobových novinových článků se znovu vraťme do oněch katastrofických let ...

Vysvětlivky k mapě A
Vysvětlivky  k  geologické  mapě  vrchu  Klapý  a  jeho  okolí B
Vysvětlivky  k  geologické  mapě  vrchu  Klapý  a  jeho  okolí .

........počátek katastrofy

(z dobového tisku)
Již roku 1881. bylo celé okolí vzrušeno zprávou, že „Hanžburk se boří“. Co se stalo před 17 roky?.....Aby čtenář představil si celou situaci, podáme následující vysvětlení ….
Hanžburek (Hasenburk) jest čedičová hora, příkře vystupující nad vápenitý (jílovitý) povrch okolní, který v době vulkanické prorvala. Nejkrásnější krystaly čediče v Čechách jsou na Hanžburku. Vysoké sloupy kamene tohoto pnou se na straně ku obci Klapé i na vrcholu hory. V době vulkanické zdvižena byla půda jílovitá a čedič stékal, rozkládal se na tomto povrchu, který až do výše 300 metrů byl zdvižen. Pak na 100 metrů jest čedičová skála, vlastní hora.
Tisíciletí pracovala, než podařilo se věkům - odtrhnouti kus ohromný této skály, která roku 1881, sřítila se na úbočí jílovité do hloubky se zaboříc, na kousky přitom se rozdrobíc.
Tehdy celý kraj navštívil obec, aby podíval se na kus zříceného Hanžburku. Veškerá voda, která stékala s vrchu hory, stékala do tohoto kamenitého jezera a držela se tam celé léto, promáčejíc jílovité podloží.
3.srpna roku 1882 v ranních hodinách se půda utrhla a za silného rachotu a burácení kamene se posunula směrem k obci asi o 15 metrů. Do pohybu se tehdy uvedlo přes 7200 čtverečných metrů země. Pohyb ustal až o čtvrté hodině ranní. Tento posun, který měl být varováním, proběhl beze škod.
Obec již v roce 1885 podala první žádost o zřízení trativodů k odvodu hromadící se vody. Nedostala však povolení od velkostatku hraběte z Herbersteinů. Proto také Herberstein nese hlavní vinu! Zde je základ katastrofy! Také ale jistě pracovala příroda. Bylo zapotřebí hodně mokra, aby miliony této váhy daly se do pohybu. Letošní zima tomu dopomohla. Před měsícem bylo lze pozorovati první pohyb na celé šířce přes 130 metrů. ( 12.března roku 1898, kdy se vytvořili dvě hlavní podélné trhliny.)

Věc oznámena byla ku hejtmanství, vydána byla též úř. komise a p.c.k.kr. inženýr J. Kodon v protokole naznačil jako jedinou záchranu odvodňovací hluboké trativody, které by vysušovali nebezpečnou plochu......
Již tehdy bylo lze pozorovati tlak ohromný na 200 metrů vzdálených vrstev čedičových.
Ku c.k. hejtmanství zaslán byl protokol se žádostí, aby hned předložen byl na vyšších místech ku rychlému vyřízení.
Však po celé 3 týdny zcela ničeho se nestalo. Pan správce hejtmanství J. Loula jednoduše zavřel žádost tuto - na níž osud obce závisel - do šuplíku: obec dle určení p. ing. Kodona neměla bez nařízení a taky nemohla (na cizím, panském pozemku, kde jim to povoleno nebylo) ničeho dělati.
V rozčilení čekali občané na rozkaz od hejtmanství. Čekali marně, marně! Zatím pršelo stále a jevili se nové známky blížící se katastrofy.

zpět        vpřed