....z   b á j n ý c h   d o b

d o   r o k u   1 0 0 0

Kdy vlastně vznikl hrad Házmburk? Využití vrcholu kopce Klapý začalo již před velice dávnými časy (viz.Pravěk libochovicka). Vraťme se tedy do doby starohradištní, kdy v osmém století vznikají nové osady i nová hradiště. Začínají vznikat nová šlechtická sídla.
"Roku 747 jistý urozený Košál, manžel Běly, dcery Bivoje a Kaši, sestry Libušiny, hrad Košťálov jmenovaný vystavěl." Píše Hájek ve své Kronyce České. Dnes dobře víme, že je tato kronika snůškou pověstí a výmyslů autora, ale pořád se krásně čte a tak není důvod ji zde neuvádět.
" Roku 754 dva bratří urození Václav Hájek z Libočan ,(v roce 1520 byl v Budyni kaplanem), ve své Kronice České, rozvinul báje o vzniku a pokračování rodu kančí hlavy takto: Léta sedmistého padesátého čtvrtého dva bratří urození Kalboj a Veleslav z rodiny Košalovské pocházející hrad Hasenburg, dříve Klopey řečený.
Kalboj
a Veleslav z rodiny Košalovské pocházející hrad Hasenburg, dříve Klopey řečený vystavěli." Je zvláštní, že Hájek opomíjí původ vzniku názvu hradu - Klep. Pouze uvádí, že se hrad nyní jmenuje Házmburk, dříve Klopey.
Další neméně důležitou kronikou, ze které můžeme číst o hradu Házmburku je První česky psaná kronika takzvaného Dalimila, kde se k roku 874, tedy v době středohradištní za vlády knížete Svatopluka píše:

KAPITOLA XXII.


O HOSTIVÍTOVI A DĚPOLTOVI


Neklan měl dva syny. Z nich
starší zval se Hostivítem.
Mladší Děpolt potom byl ten,
který dostal zličskou zem,
tu, co v časech pozdějších
nazvali jsme Kouřimskem.

A když jednou po letech
Neklan naposledy vzdech,
rozloučil se se světem,
Hostivít byl knížetem.
Tehdy z rodu Vlastislava
člověk jménem Leva vstává,
shromažďuje zbrojný lid,
Lucko zpět chce vydobýt.

Hrad na hoře buduje si,
jenž Pražany velmi děsí.
Hostivít chtěl skončit s hradem,
obležence zmořit hladem.
Levovi se ale zdálo,
že je Praženínů málo.

Vyšel s vojskem ze srubu,
netušil, že záhubu
připravuje svému šiku.
Lučané v zlém okamžiku
řítili se na hrad zpátky.
Tam však manželky a matky
postávaly u brliny,
klepaly si na své klíny
s křikem: " Jenom pojďte blíž,
tady máte dobrou skrýš !"

Zahanbení, zrudlí v líci,
vrátili se pod hrad bijci,
Praženíny ve chvíli
do jednoho pobili.
Ó moudré a ctnostné paní,
odkud berete svůj vtip ?
Před hanou i smrtí chrání
vaše muže bez pochyb.

Kdysi médské ženy Kýra
tak jako vy zahanbily.
Víte o tom - nebo víra
stejná přivedla vás k cíli ?
Pro to poklepání žen
hradu říkalo se Klepý
a potomci žili v něm,
dokud nebyl založen
nový hradec velkolepý.

Vlastislavův rod pak snáz
pozná jistě každý z vás
podle zlaté puklice,
kterou od tehdejší doby
fijoletným křídlem zdobí
dvě mohutné orlice

Tolik kronikář, který svoji kroniku psal někdy okolo roku 1310, tedy psal to co se tehdy vyprávělo či co opsal z jiných knih.

Po dobití Klapského hradiště jej pravděpodobně Litoměřicové obnovili (to je nejen naše domněnka) a Hájek píše k roku 880 že:
Sukoslav Bílinský, vyhledav místo jedno, dosti nepřáteluom nepřístupné, kázal sobě na něm hrad pevný postaviti a dvénásobními obrubami dal jej ohraditi. A dal jemu jméno Sukoslav. Téhož roku syn jeho najstarší, jménem Miléš, s povolením otce svého dal sobě také pod horami na jednom přívrší na tu stranu k knížetství Hostivítovu hrad tvrdý a jako nedobytý udělati. Otec jeho, když jej spatřil, velmi se tomu hradu divil. I kázal jej Miléš velmi mocně ohraditi netoliko dřívím, ale i kamením velmi tvrdým, a svým všem, aby Miléšuov hrad jmenován byl, přikázal. A když byl dobře opatřen a obilím našpižován, Sukoslav a Miléš Hospozín veliké škody okolo Klapého hradu a Hospozína činili, lidi jímajíce na Sukoslav a Miléšov je vodili a tam je trápili a šacovali.
Vraťme se však k realističtějším výkladům vzniku hradu Klep. Na Libochovicku se podle pověstí, týkaly kultury dvou kmenů, Lučanů a Litoměřiců. Lucký kníže Vlastislav nechal vybudovat pravděpodobně na troskách bývalého keltského oppida hradiště nazvané podle jeho jména Vlastislav. Další lucké hradiště bylo položeno u Levous. Litoměřici měli podle pověsti obnovit obranné hradiště na vrchu Klapý. Dalimil však uvádí toto hradiště jako lucké, postavené mnohem později po smrti Vlastislavově jistým Lévou.
Za knížete Boleslava I. (938 - 967) byl pokořen lucký kníže Vlastislav, jeho hradiště byly pobořeny a vypáleny. Tento osud pravděpodobně stihl také hradiště Klep u Libochovic, …..

Ale co když to bylo trošku jinak…..
V saské kronice Widukindově napsané v letech 967 – 968 se uvádí boj Českého knížete Boleslava proti jinému Českému kmenovému knížeti, který je nazýván „podkrálíček”, rok po smrti svatého Václava, tedy v roce 936.
Levouské hradiště mělo v 10.století dominantní postavení na Libochovicku. Lučané využili i vesnici jako opěrný bod při svém nastávajícím boji proti knížeti Boleslavovi..
Text v kronice: (upraveno)
„... a Bolizlav zavraždil svého bratra, muže křesťanského, a jak se vypráví, nejoddanějšího službě boží; a obávaje se sousedního knížátka, poněvadž prý poslouchal rozkazu Sasů, vypověděl mu válku. Ten poslal do Saska žádost o pomoc. A je mu pak poslán Asik s legií Merseburskou a silným oddílem Hasgovským a přidáno mu je i vojsko Durynků….."

Když se Boleslavovi doneslo, že proti němu táhnou dvě vojska, takticky své vojsko rozdělil a táhl proti oběma. Asik s legií Merseburskou a s Hasgovským oddílem porazil část Boleslavova vojska, s nímž se setkal a poté se vítězně vrátil do svého ležení. Nečekal však, že vojsko Durinků při prvním střetu zaváhá a otočí se na útěk. Jeho vojsko se věnovalo rabování. Boleslav toho využil a znovu sešikoval svá vojska a Asikovi šiky rozmetal. Potom se otočil proti odbojnému knížeti a jeho sídlo zničil tak, že již nikdy nebylo postaveno.
Nepřátelská vojska Sasů tehdy táhla po obchodní stezce vedoucí severním Krušnohořím, takže hlavní bitva se udála pravděpodobně někde na Bílinsku. Vítězům stála cestou zpět v cestě Vlastislav. Kosmova slavná bitva u Turska tedy může být pouze fantazií spisovatele.
Levouské hradiště bylo pravděpodobně smeteno českým vojskem na jeho vítězné výpravě do Lucka. Stejný konec asi stihlo i hradiště na vrchu Klep.

zpět        vpřed

MENU :

Kapitola :

podkapitola :