Zde nastala stagnace, celé jedno století leželo hradiště na vrcholu Klepu v rozvalinách.
F.Palacký v Dějinách národu českého uvádí, že:
„ když roku 1085 navštívil nestor naší historie Kosmas temeno Klepu, nalezl z hradu jen rozvaliny.“
Název hradu - Klep - by podle kronikáře měla být hanlivá urážka, ale
Arnošt Kaubek k tomu všemu dodává :
"Posměch tento měl příčinou býti pojmenování hradu Klepy způsobem tak šeredným, jak pravdě nepodobným, že zde ani opětován býti nemůže. Dle Balbína a Jungmanna ale
znamená slovo: Klepy (v počtu množném) svislé vysoké hory neb skaliny (herabhangender Felsen.) Domníváme se tehdy, že udání toto k vysvětlení původu jména hradu zúplna
dostačuje, neb hrad tento skutečně na takové podivuhodné čedičové hoře stojí, která jakožto počátek a přední voj středohoří považovati se může."
Pan
K.Křenek navíc dodává, že:
„…..mnozí odvozují původní jméno Klep od litevského " Clepyn aqua", znamenajícího - pramen vody . ……“.
Ať to již tak bylo či nebylo, jisté však je, že již v dobách dávných byl vrch Klep využíván pro svoji strategickou polohu jako sídlo lidí, kteří obývali tento kout
Čech.