Tolik o Hroznatovi. Pro Libochovicko a hrad Klep měl však zásadní význam majetek rodu erbu Ostrve. Rod se stal významným ve spojitosti s funkcí žitavských purkrabí v 1. polovině 13.století Odtud pak vzešlý rod Lichtenburků získal statky se stříbrnými doly na Německobrodsku. To, že vlastní původ mají rody erbu ostrve (páni z Lipé, Dubé, Lichtenburka) právě v této oblasti je pravděpodobně hypotéza. Lichtenburkové byli jediní, kteří z rodů erbu ostrve měli majetek na Libochovicku. Centrum panství měli však jinde. Byl to jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů v Čechách.
To, že tento rod držel statky i na Libochovicku svědčí listina vydaná 7.března roku 1237 Václavem I., o potvrzení prodeje části vesnice Klepy Smilem (z Lichtenburka) klášteru Teplskému.
Tehdy přešla celá vesnice pod Teplský klášter. O hradu Klep a okolních vesnicích nebyla v listinách ani zmínka. Smil z Lichtenburka si je pravděpodobně ponechal.
Další listinou daruje ten samý král Václav I. o měsíc později totiž dne 12. dubna 1237 Teplskému klášteru kladské dědiny, což znamená jako: dědičným nájmem zadané, v té samé vesnici.
Předpokládáme, že Hroznata daroval klášteru jen díl vesnice, který mu patřil, že pak mimo toho se tu ještě jiné cizí díly nalézali, z kterých jeden později opat Bernard od jistého Smila koupil, a že pak ještě dále ve jmenované vesnici leželi kladské dědiny, které buď králi již patřili nebo on je teprve koupil a o měsíc později klášteru postoupil. Je jisté, že Smil nebo jeho potomci opět nějakým způsobem majetek vesnice Klepy dostali.
Vesnice Klepy byla v majetku kláštera Teplského ještě roku 1272.
A.Kaubek píše :
„………..Na naší snažnou žádost ráčil nám nynější veledůstojný p. opat Teplský P. Maxmilián Liebsch veleváženým dopisem z dne 25. září 1870 sděliti, že navzdor nejpilnějšímu pátrání v tamním archivu a v tamních análech ani listina, ani jiná zpráva vynalezena býti nemohla, z které by s nějakou jistotou způsob, jakým vesnice Klepy druhdy klášteru Teplskému náleživší na jiného držitele byla přešla, vysvítal……….“.

Nyní se trochu podrobněji podíváme na osobu Smila, uváděného v obou listinách. Podrobným prozkoumáním listin a porovnáním se studiemi F.Palackého je jisté, že se jedná o Smila z Lichtenburka.
V publikaci LIBOCHOVICE z roku 1937 se píše :
„……. Roku 1237 postal Ronovec Smil na starých rozvalinách hrad nový z pískovce.…..
Dle uvedených souvislostí je zřejmé, že Smil z Lichtenburka sice prodal část vesnice Klepy klášteru Teplskému, ale ponechal si vrch Klep a na něm snad již postavený či jak uvádí p.Křenek v roce 1237 vybudovaný hrad či spíše tvrz KLEP.

Smil z Lichtenburka měl čtyři syny: Remunda 1278 - 1313, Ulrica (Ulmana) 1278 - 1313, Smila 1278 - 1281 a Hynka (někdy Heinmana či Henricha zvaného) 1256 - 1293 ?. Poslední jmenovaný Hynek je uveden na první listině o prodeji obce Klapého jako laický svědek na prvním místě - D. Heinricus filius Zmilonis.
Hynek z Lichtenburka měl první manželku Domaslavu ze Strakonic a druhou, která jej dlouho přežila, Mechtildis (Matylda). S touto zanechal čtyři syny, totiž Hynka, Václava na Žlebu, Smila a Čeňka na Šumburku (Sommerburgu.)
Václav ze Žlebu měl se svojí manželkou Anežkou syna Hynka ze Žlebu, dalšího vlastníka hradu Klep a okolí.

Ve Státním ústředním archivu v Praze se nachází nedatovaná žádost purkmistra, konšelů i vší obce města Libochovic k císaři Rudolfu II. o potvrzení privilegií, v níž je zmínka o listině, ve které v roce 1292 Heiman z Lichtenburka udělil Libochovickým dědiny pod určitým platem a dovolil jim užívat i magdeburské právo.
Tím je potvrzeno vlastnictví Klepského panství rodem z Lichtenburka na konci 13.století.

zpět        vpřed